Mám chuť jít a skočit z mostu, výčitek mám spoustu.
Slzy mám na krajíčku, už cítím je na líčku.
V noci na parapetě sedím, z okna na noční oblohu hledím.
Málo jím, málo spím, musím přemýšlet nad tím vším.
Vypadám jak mumie, když se hrobka rozbije.
Známky ve škole se zhoršují, místo učení se obuji.
Každý den trávím na kraji mostu a přemýšlím jestli na světě nejsem jen do počtu.
Jednoho dne rozhodnu se, v koupelně sednu si na zem s ostrým předmětem v ruce držíce.
Žiletku na kůži pokládám, vůbec se neovládám.
