(Skype hovor)
Mamka Eliz: "Tátovi už je dobře, děkuji Ti Bože"
Táta Eliz: "Brzo už se vrátíme, mé uzdravení oslavíme"
Josh: "To rád slyším, uvaříme oběd a začneme rýží!"
Všichni jsou moc šťastní, na oslavě tančí.
Na letišti je byli vyzvednout, Eliz s Joshem viděli jejich letadlo na velkou plochu dosednout.
Oslava byla dokonalá, s jinými neporovnatelná.
Zachvíli další přírůstek do rodiny přibyde, doufejme, že zlobivé dítko to nebude.
Všichni se už moc těší, až budou moct chodit s kočárkem pěší.
Pokojíček už je zařízený, vypadá i dost moderní.
Eliz na nemocničním lůžku leží, malého chlapečka v náručí drží.
Lukas se jmenuje, vše okolo něj sleduje.
Moc se mi tahle kapitola nepovedla, a už málo vydávám. Taky zachvíli tento příběh ukončím tohle je asi předposlední kapitola. Jinak máme 100 přečtení, což je můj největší úspěch, snad to bude stoupat dál.
