Ráno jsem se vzbudila a nehorázně mě bolela hlava. "Wille?" řekla jsem. "No co chceš orlí princezno." odvětil s malým úšklebkem. "Pojď sem. Chci ti něco dát." Sedl si ke mně na postel. "A co?" zeptal se. "Tohle" řekla jsem a dala jsem mu facku, až spadl z postele. "Děkuji" řekl a zasmál se. "Na co jste včera přišli? Moc si toho nepamatuji." V tu chvíli přišel hostinský se slovy. "Vezměte si svoje věci a vypadněte. Mám tu další zákazníky." Popadli jsme si naše batohy a šli pryč. Když jsme vyšli z hostince, tak jsme zrovna potkali Spika jak vycházel ze zbrojnice. "Ahoj." pozdravila jsem ho. "Už je v pořádku?" řekl Spike a podíval se Willa. Will se zasmál a kývl.
"Přišli jste na něco?" zeptal jsem se. "Ehm.... Ne." odpověděl Will. "Tak to je špatný, protože já taky ne a máme už jenom pár hodin. "Já jsem trochu mimo. O co přesně jde?" zeptala se Tara. "No. Jak jsme byli u toho strážce inteligence, tak nám dal hádanku. Může to být dobrá nebo špatná věc, silná i slabá, má spoustu druhů a dokáže posílit i oslabit, nebo něco takového."
Moment? To znám. Co jen to bylo. Láska! Už jsem si vzpomněla, mám nápad. Jelikož mě William zdrogoval, tak budu hrát, že to nevím a oni na to nepřijdou, a až se nás bude ten strážce ptát, tak teprve potom odpovím. Budou celý vynervovaný. To bude Super. Pomyslela jsem si. "Nevím, nic mě nenapadá." řekla jsem.
Fajn neví to ani princezna..... jsme v hajzlu a to myslím doslova. Zasmál jsem se a řekl "No to je jedno na to se přijde ale teď jiný dotaz. Kam jdeme teď?" "Nevím prostě se projdeme po městě a uvidíme." Zamyslel se Spike nahlas.
Time skip- večer
Faaaajn..... takže za půl hodiny jdeme za tím chlapem..... a nemáme nejmenší tušení co to kurva může být. Super. Uslyšel jsem jak Spike zavolal na mě a na princeznu. "Už by jsme měli jít." Řekl smutně. Zvedl jsem se a prostě se vydal ke knihovně. Spike a princezna šli za mnou. Po asi deseti minutách chůze a trapného ticha jsme dorazili. Prostě jsem rozrazil dveře a vešel dovnitř. Strážce už tam stál a nezaujatě četl knihu. Když si uvědomil že jsme dorazili tak na nás otočil hlavu a asi se pod tou maskou usmál. "Už znáte odpověď ?" Podíval jsem se na Spika a on mi pohled vrátil s provinilým výrazem na tváři. "No víte.." začal Spike, ale v tu chvíli ho Strážce přerušil a začal odpočítávat. "5....4....3....2..". "Jo, mimochodem je to Láska." řekla princezna s klidem a začetla se zpátky do knihy.
"Správně." řekl Strážce. Will i Spike se na mě dívaly udiveným výrazem. "Řekněte mi kde jsem? Jsou tam naděje a sny. A také na to místo ukazuje šipka, kterou vidí pouze ptáci." řekl Strážce a zmizel. Odešli jsme z knihovny, když na začal Will. "Ty jsi to věděla celou tu dobu?!" "Samozřejmě." řekla jsem. "A to jsi nás nechala v tom, že jsem v prdeli, protože to nevíme!?!" pokračoval. "Odplata za to, že jsi mě zdrogoval." "Ale já nic neudělal, mě si to mohla říct." řekl Spike. "Ty jsi mě s ním nechal v jednom pokoji, to je něco co ti neodpustím." řekla jsem a zasmála se. Will se ode mne otočil zády, zkřížil si ruce na hrudi a jako uražené dítě řekl "To od tebe nebylo hezké, princezno." "A to, že jsi mě zdrogoval bylo hezký?" řekla jsem. "Jen jsem tě nechtěl vidět smutnou." řekl Will a odešel. "Tak se uklidníme děcka." řekl Spike a pomalu odcházel. "Kam všichni jdete? Jen by mě to zajímalo, protože v hostinci už místo není." Zeptala jsem se.
No hate us. Víme, krátké, ale máme dobrou výmluvu, JSME LÍNÝ PRASATA! :D Napište jak se líbila
ČTEŠ
Strážci Naděje
FantezieTara jako 16-ti letá holka žije s rodinou, která ji nesnáší, protože je tak zvané "nechtěné dítě" takže jednoho dne jde Tara se svými sestrami do lesa, kde ji nechají samotnou. Po pár dnech toulání ji najde vojenský generál a zavede ji do království...