Together Forever-JBFF

7-Cara

Dojela jsem domů, hodila vak na zem a šla se převléct , vzala jsem si leginy a tričko s nápisy. Uslyšela jsem zvonek, rychle jsem letěla po schodech otevřít. "Ahoj" otevřela jsem dveře , uviděla jsem Caru , ale nebyla moc veselá. "Čau" povzdechla si. "Pojď dál" zatahala sem jí za tričko. 

Sedli jsme si u mě v pokoji na postel "Tak povídej , co ti je?" žduchla jsem do ní "No víš...Budeme se stěhovat do Anglie"zastavil se mi dech "Cože?!" vykřikla jsem "Kdy?" do očí se mi nahrnuly slzy. "Dneska odlítáme, táta tam sehnal lepší práci..." po tvářích jí tekly slzy. "Caro" silně jsem sí objala. 

"Budeme si volat a psát a budu za tebou jezdit , slibuju!" vzlykla. Začal jí zvonit mobil, odtáhla se ode mě a zvedla to. "Ne, teď nemůžu!, loučím se s Kylie. Jo zachvilku tam sem!" odhodila mobil . "Budu muset jít, musím si zabalit" posmrkla "Caro" povzdechla jsem si. 

"ještě si zavoláme jo?" šla jsem jí pomaličku doprovodit ke dveřím "Kylie, jsem ráda že jsem tě poznala, kdybych tě nepoznala nikdy bych nebyla taková jaká jsem a za to ti děkuju" silně mě objala. "Budeš mi chybět" zašeptala jsem. "Ahoj" zamávala jsem jí. "Pa" usmála se. 

Zabouchla jsem dveře a sjela po nich dolů, začala jsem hystericky brečet , znali jsme s od malička! "Jsi v pořádku?" objevil se u mě Cameron "Zkus hádat!" křikla jsem , zvedl ruce na obranu a vycouval z předsíně. Teď na nic nemám náladu. Dobelhala jsem se do pokoje kde jsem jako mrtvola spadla na postel. 

Ani nevím jak se to stalo ale usla jsem. 

Probudila jsem a všude byla tma takže je nejspíš noc. Zakryla jsem se peřinou a znovu usla.

=======

Ahoj čtenáři...Budu moc ráda když dáte Vote nebo napíšete komentář , napište mi co si o této story myslíte , co bych měla zlepšit a tak... Omlouvám se za chyby a překlepy.

Vall