30♥

336 24 20
                                    

Pohled Vládi
Z mého hlubokého přemýšlení mě vyrušil stále zvonící mobil. Naštvaně jsem vstal z kancelářské židle a příchozí hovor zvedl.

,,Šéfis, nechceš dneska v 19hodin jít na párty? Potřebuješ se odreagovat a slibuju, že tam budou nějaký sexy baby," řekl z druhé strany Vadim.

,,Vaďáku nezlob se, ale moc se mi nechce. Přeju si být sám a přemýšlet nad tím, co jsem podělal."

On se jen tak nevzdal a nakonec mě stejně přemluvil.

.

I přestože mi zbývala pouhá hodina do odchodu, znovu jsem se ztratil ve svých myšlenkách.

Vybavila se mi ONA. Má ten nejjasnější úsměv, který jsem kdy viděl. Její oči, hluboké jako studny, tmavě hnědé barvy, mě pronásledují na každém kroku. Pořád ji vidím, jak si pohrává se svými vlasy. Ráda si natáčí prameny na své tenké prstíky. Její sladká vůně je vždy cítit na kilometry daleko. Zabolelo mě u srdce, protože jsem si vzpomněl na ten okamžik, kdy se mi skácela k zemi. Oči uplakané, řasenka rozmazaná. Nemusela ani nic říkat, její pohled a mimika obličeje mluvily za vše. Trápila se. Trápila se skoro celý náš vztah. I když mě hluboce milovala, nechtěla o mně přijít. A nakonec jsem přišel já o ní. 

 Znovu mě vyrušilo cinknutí. Tentokrát mi přišla zpráva. A byla od Petra.

Petr✔Dneska přijdu domu trochu později. Možná až zítra ráno. Říkal jsem ti to, ale ty mě poslední dobou vůbec nevnímáš. Vzchop se brácho. Jeden rozchod tě takhle nesmí srazit na kolena. Čau.

Já✔Díky kámo. Ať jsi kde si, užij si to.
A o mně si nedělej starosti, jsem úplně v pohodě. Tak čus.

Hodina uplynula a mě nezbývalo nic jiného než vyrazit. Protože kdybych nepřišel, tak by si pro mě Vadim došel a vlastnoručně mě na tu párty dotáhl. Rusák jeden agresivní.

Vzal jsem si peněženku, klíče, mobil. Obul si boty a zabouchl za sebou dveře.

Cesta proběhla v naprostém klidu. Tenhle klub moc dobře znám. Jako pubertalní kluk jsem sem chodil dost často. Hemží se to tu levnýma holkama a feťákama.

Vaďák už stepoval u dveří již zmíněného klubu. Vyměnili jsme si pozdravy a konečně vkročili dovnitř.
Místnost už praskala ve švech a to ta párty ještě pořádně ani nezačala.
Hudba byla velmi na hlas, ale mě to momentálně nevadilo. Šel jsem doprostřed parketu a do rytmu hudby jsem se začal vlnit a různě tancovat.
Vadim nám došel pro pití a když se vrátil, přidal se ke mně.
Tedy k nám. Protože kolem mě se začalaly motat nějaké slečny.
Mohlo jim být okolo šestnácti let, možná ani to ne. Ale žádná z nich nebyla tak krásná jako {moje} Elis.

Po pár tanečních kreací jsem si šel raději sednout na bar. Prohlídl jsem si to tu snad ze všech možných stran, možná v naději, že se tu někde objeví ta moje krásná brunetka.
A nemýlil jsem se.
Moje oči ji spatřily. Pro mě to nebyl zrovna hezký pohled, protože seděla na klíně nějakému cizímu klukovi.
Cítil jsem mírné píchnutí u srdce.
Barman mi nalil další skleničku whisky a já tu studenou, hnědou tekutinu poslušně vypil..

Vláďa Kadlec❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat