Tvé lži

2.kapitola

Carly

Z šatny pomalu vycházeli ostatní kluci. S Emily jsme konkrétně čekaly na Landona. Do baru se nám ani jedné nechtělo, protože další den je škola.
,,Neřekl jsi, že půjdeme do baru."spustila Emily okamžitě na Landona, který se ve dveřích té šatny objevil.
,,No, ani jsme to neplánovali, ale trenér jen tak ze srandy nadhodil, že bychom to měli zapít."pokrčil nad tím rameny.
,,Zapít prohru?"ptala jsem se nechápavě. Přišlo mi to divné, proč by měli zapíjet něco, co se jim nepovedlo?
,,On takhle vždycky vtípkuje."mávl nad tím rukou. ,,Jdete teda s náma?"ptal se. ,,Jestli nechcete nemusíte."
,,No,"promluvila Emily. ,,Já bych celkem šla." Překvapilo mě to. Na zítřek jsme měly test z biologie, kterou jsme ani jedna neuměly. A také jsem poslední dobou nikam moc nechodila, takže jsem si zvykla na to být doma sama. Nevadilo mi to.
,,Musím se učit na biologii a navíc se mi do baru nechce."
,,Chápu."soucítil se mnou Landon.
,,Pojď Car, už jsi tak dlouho nikde nebyla, prospělo by ti někam zajít. Příjdeš na jiný myšlenky."přemlouvala mě Emily, tahala mě za ruku a valila na mě ty svá velká modrá očka.
,,Ahh."povzdechla jsem si a Emily poznala, že vyhrála. ,,Tak jo, jdu." Emily zavískla a Landon se usmál. ,,Ale jen na chvíli." Emily se nebezpečně blesklo v očích.
Po cestě jsme se bavili o škole a Landon vyprávěl o své přítelkyni. Snažil se přesvědčit Emily, že America (tak se jmenuje jeho přítelkyně) existuje. Neustále se nad ní rozplýval, až to bylo otravné. Emily nad tím protáčela panenky. Zbytek kluků byl už v baru, samozřejmě. Kapitán týmu, Landon, vždy odcházel z hřiště poslední, byla to jeho zásada. K baru to bylo kousek, cesta nám trvala čtvrt hodiny. Bar Max byl nejznámější v okolí mezi věkovou kategorií jako já. Taky se mi tam nechtělo, protože jsem nějak tušila, že tam bude Oliver. U dveří mě praštil silný pach kouře.
,,Ahh."vydechla jsem. Zastavila jsem se těsně před dveřmi.
,,Co se dějě?"zeptala se mile Emily.
,,Ten kouř smrdí. A já jsem tak dlouho nikde nebyla."vyhýbala jsem se pravým slovům. Emily se chystala k otevření dveří. Chytila jsem ji za ruku, otočila se a ustaraně se na mě podívala. S pohledem na dveřích jsem odpověděla:,,Bojím se, že tam bude." Ani jsem nemusela říkat kdo, bylo jí to jasné. Emily mě objala: ,,Nemysli na to, nestojí ti to za to." šeptem mě povzbudila a otevřela dveře. Vstoupili jsme do celkem prostorného baru. V zadu uprostřed byl obrovský bar, který obsluhovali muži i ženy. Kolem baru bylo pár stolů, ale bylo zde i místo na tancování. Landon zamířil ke stolu obklopeným fotbalistů, kteří nadšeně o něčem diskutovali. Když ho uviděli, přivítali se s ním, jakoby ho viděli před týdnem. Kluci také pozdravili nás. Posadily jsme se vedle Landona a někdo před nás strčil skleničku s ginem. Podívala jsem se na Emily, která měla gin okamžitě v sobě.
,,Bože Mily, ty budeš moc."zavrtěla jsem hlavou a zasmála jsem se. Myslela jsem to ze srandy.
,,Neboj, už si nedám, slibuju."uklidnila mě, ale hned na to měla před sebou opět panáka, kterého měla opět v sobě. Za chvíli se u ní objevil další.
Kdo jí to vůbec dává?
Bezmocně jsem si povzdechla a zaposlouchala se do rozhovoru fotbalistů. Emily občas pronesla dvě tři slova, ale moc pozornosti jim nevěnovala. V baru mě to nebavilo, proto jsem se zadívala na televizi, která byla kousek od dveří. Mohla jsem tak sledovat, kdo přichází.
V televizi běžel samozřejmě fotbal. Někteří lidé kolem nás na televizi povykovali, jiní se bavili spolu. Z baru někteří odcházeli, ale také tam noví přicházeli.
Ve dveřích se objevila dlouhonohá bruneta s mini sukní. Ta sukně byla až přehnaně krátká, nezakryla vůbec nic. Visela na krku vysokému hnědovlasému klukovi, který si ji skoro ani nevšímal. Když něco řekl, bruneta se začala přihlouple hihňat. Kluk mi připadal povědomě. Za nimi šli ještě další dva kluci.
,,Jacobee!"povykovali kluci od našeho stolu, kteří měli už trochu připito.
Okamžitě se mi vybavilo dnešní setkání s ním.
,,Bože."zamumlala jsem.
Emily se otočila a zavrtěla hlavou.
,,To bude katastrofa."pronesla tiše a vyklopila do sebe dalšího panáka.
,,Proč myslíš?"
,,Kluci ho nenávidí, on nenávidí je. Řekněme, že tohle je skoro jeho bar. Sem on chodí pořád, my jsme se sem vetřeli."osvětlila mi celou situaci Emily. Překvapeně jsem zamrkala. Jaktože ho tolik zna?
Jacob přišel k našemu stolu a vrhl na kluky nenávistné pohledy.
,,Co tu děláte?"ptal se chladně.
S Emily jsme pozorně naslouchaly.
,,Oslavujeme prohru."prskl Smit. Jacob ho probodl pohledem ještě víc.
,,Hlavně se neopijte, debílci."rozkázal jim pohrdavě. Mě a Emily si ani nevšiml nebo si nás nechtěl všimnout. S brunetou a partičkou přešel k baru a nadšeně se pozdravil s barmanem. Bylo vidět, že ho má radši než hráče z týmu.
,,Magor."pronesl nějaký fotbalista nenávistně.
,,Věděli jste, že je jeho otec v kriminále?"zašeptal někdo tak, aby to neslyšel Jacob.
,,Co?"zeptala jsem se.
,,Jeho otec je ve vězení a on prej už taky něco provedl."
,,Myslím si, že může za nějaký graffity."přitakal další.
,,Slyšel jsem, že přepadl benzínku."poznamenal někdo jiný.
,,To nic není, zahnula mi s ním holka." k tomu poslednímu se strhl moc velký povyk. Ostatní na něj házely brambůrky, aby byl zticha, že to není tak velký problém jako to ostatní.
A dál plyvali špínu na Jacoba. Podváděl, kradl, dělal podrazy. Ten člověk se mi nelíbil víc a víc.
,,Tak co Mil, kdy půjdeme domů?"ptala jsem se své kamarádky.
Emily se zachichotala.
,,Ale ne, jsi opilá?"povzdechla jsem.
,,Možna tršičku."naznačila ukazováčkem a palcem, jak moc byla opilá.
,,Motá se ti hlava?"
,,Asi jo."pokrčila rameny a znovu se zasmála.
,,Bože,"poklepala jsem na rameno Landonovi. ,,tvoje sestra je opilá."pronesla jsem informativně.
Landon se podíval na Emily a zasmál se. Emily se snažila být v pohodě, ale kdybych ji nepřidržovala, určitě by spadla ze židle.
,,Mám ji odvést domů?"zeptala jsem se ho.
,,Jo, chceš pomoct?"nabídl se.
,,Pokud tu chceš ještě zůstat, tak zůstaň, zvládnu to sama."
Landon přikývl.
Pomohla jsem Emily na nohy a přidržela ji, aby nespadla. I tak jí to ale dělalo problém.
,,Asi mě bude zítra bolet hlava."zachichotala se.
V tom se za námi objevil nějaký kluk, který přišel s Jacobem. Byl blonďatý a neměl moc příjemný pohled.
,,Přebrala?"zeptal se.
Přikývla jsem.
,,Nojo tyhle holky nic nevydržej."poznamenal pohrdavě. ,,Co myslíš Jacobe, byla by s ní teď řeč?"přivolal k nám Jacoba. Ten udělal pár kroků a byl u nás. Prohlédl si Emily od hlavy až k patě a zasmál se.
,,Jo byla, ale radši ji necháme bejt, co myslíš?" podíval se na mě.
,,Jo."odcekla jsem. Už jsem chtěla z toho baru vypadnout. Necítila jsem se v jeho přítomnosti dobrě.
,,A ty jsi?"zeptal se lhostejně. ,,Za celej den ses mi nepředstavila." řekl jen tak mimochodem. Viděla jsem na něm, že je mu jedno, jak se jmenuji, ale chtěl být trochu zdvořilý.
,,Carly, ale to je jedno."protočila jsem panenky.
,,Promiň Carlo."omluvil se tak, že to neznělo jako omluva, ale nadávka. ,,Už se nebudu ptát." Jeho jízlivost mě začínala vytáčet víc a víc.
,,Asi se svět nezboří, ale ráda bych už šla."špěsně jsem prohodila a otáčela se k odchodu. Blonďák zmizel někde v druhém patře.
,,Není to ta Oliverova?"slyšela jsem za zády šeptání. Rozhodla jsem to ignorovat.
,,Camilo!"zavolala na mě bruneta.
Otočila jsem se, i když to nebylo moje jméno.
,,Je to tvoje jméno viď?"zeptala se mě celkem falešným hlasem, který by poznal i mrtvý.
,,Ne, ale na tom nezáleží."
,,Car, půjdeme už?"ptala se napůl spící Emily. Přikývla jsem, i když mě nemohla vidět.
,,Chodilas s Oliverem Greenem?"zeptala se.
Ta otázka mě překvapila. Nezmohla jsem se na nic jiného než přikývnutí.
,,Věděla jsem to."promluvila k Jacobovi, ten přikývl na souhlas a sledoval každý můj pohyb.
,,Tak my už půjdeme."oznámila jsem, ale jěště mě zdrželi.
,,Nechceš tu s náma chvilku posedět?"zeptala se bruneta. Ne, nechci.
,,Jestli sis nevšimla, tak je moje kamarádka na mol, takže bych ji měla odvést domů. A taky je zítra škola."dala jsem jim důvody proč tu nebýt. A taky jsem tu nechtěla trávit čas s Jacobem.
,,Pojď pokecáme o Olliem."chytila mě za ruku a táhla nás k baru. Emily protestovala. Bruneta ji propíchla pohledem a dál šla po svém.
,,Megan, to není dobrej nápad, koukej na Brownovou, je úplně mimo."poznamenal Jacob. Za toto jsem mu byla vděčná. Jen mi vrtalo hlavou, jak znal Emily, ale pak mi došlo, že asi ji musí znát, když její bratr je kapitánem jeho týmu.
,,Ježiš, něco vydrží."mávla nad tím rukou a táhla nás dál.
,,Prosímtě, fakt bych už šla."škemrala jsem.
,,Ježííš, tak nas nech jit ne?"pronesla důležitě, ale opilecky Emily.
,,Ty se do toho nepleť."štěkla po Emily.
,,Vo co ti de?"zeptala se naštvaně opilá Mily.
Pustila mě a udělala k Megan pár kroků. Kymácela se a já se bála, že se každou chvílí rozplácne na zemi.
Megan se k ní naklonila a nenávistně jí řekla:,,Holky jako ty nemají žádnou cenu. Nic nevydržíte a pořád jenom fňukáte."
Emily jí nelítostně vrazila facku.
,,Neznáš mě."pronesla nakonec a otočila se k odchodu. ,,Carly, pojď!"zavelela.
Podívala jsem se na Jacoba, který si překvapeně měřil Emily a pak se podíval na mě. Pokrčila jsem rameny a rozběhla se k Mily.
,,Tyyyjo, pěkně jsem ji to nandala, co?"roplývala se Emily.
Zasmála jsem se:,,To teda jo."
Emily se dál kymácela ze strany na stranu. Zvážila jsem, že bude lepší ji podpírat. Dala jsem si její ruku za krk a svojí jsem ji podepřela kolem boků.
,,Hej, vy dvě!"ozýval se od baru povyk na nás dvě.
,,Ahh, bože už dost."zaklela jsem a pomalu se otočila k člověku, který na nás volal. Emily pomalu usínala.
Ve dveřích stál Landon s ustaraným pohledem.
,,Pojďte sem!"přikázal nám.
Vedla jsem Mily k němu.
,,Nemůžete, tak brzo odejít."snažil se mě přemluvit, abych zůstala.
,,Podívej se na Emily. Skoro spí, takže jo můžeme."pokrčila jsem ramenem.
Landon se pousmál a vtáhl nás zpět do toho proklatého baru, ze kterého bych teď nejraději vypadla.
,,Candy!"zavolala na mě Megan. Proboha, už toho mám dost, dejte nám všichni pokoj!
Byly jsme od sebe dost daleko, ale i tak jsem slyšela Jacobovo zasyčení:,,Je to Carly!" Tím se můj názor na Jacoba trochu změnil.
Megan nad tím protočila panenkami a přišla k nám.
,,Jste pořád tady."poznamenala.
,,Jo, ale jsou tu se mnou."připletl se do toho Landon. Pohledem jsem mu opatrně naznačila ať do ničeho nezasahuje a hodila jsem mu Emily do náruče, protože začínala těžknout.
,,Nech bratra ať se o sestru postará a pojď se mnou."chytila mě za ruku a táhla mě do chodby, ve které byly schody.
Stihla jsem ještě hodit po Landonovi omluvný pohled než jsem zmizela na schodech. Jacob nás následoval.
,,Táák, chci slyšet naprosto všechno o Olliem."zatleskala nadšeně, když zastavila před dveřmi. Je jako do něj zamilovaná nebo co?
,,Ono není moc o čem mluvit."špitla jsem.
,,Ale určitě je. Je to Oliver, na něj vždycky něco najdeš."přesvědčovala mě Megan. Rozhodně jsem neměla v plánu jí něco říkat. Byla bych nejradši, kdyby se to nestalo.
,,Věř mi, že není nic, co bys potřebovala vědět."pokrčila jsem rameny, ale Megan byla pěkně neodbytná a pořád se snažila něco zjistit.
,,Proboha Megan, tak ji nech, stejně to byl jen facebookovej vztah."protočil panenkami Jacob.
Podívala jsem se na něj. Stál jistě hned za námi a ruce měl založené na prsou.
,,Tak to nebylo, jen o tom nechci mluvit."ujistila jsem je oba.
Jacob stejně kroutil hlavou. Vůbec, jeho postoj mi přišel tak moc lhostejný a bez respektu.
Když už Megan uznala za vhodné to neřešit, vstoupili jsme do té místnosti. Vypadalo to tam podobně jako ve spod, ale byl tam kulečníkový stůl, pár stolů s židlemi a jen malý bar s ledničkou. Rozdíl byl v tom, že to tam páchlo trávou.
U stolu sedělo několik kluků. Dva z nich k nám byli zády, takže jsem nevěděla, kdo to je, ale i tak jsem většinu neznala.
,,Olieee, vedeme ti princeznu!"zvolala Megan a já sebou cukla. Jeden z těch dvou kluků se otočil a já poznala o koho jde. Jeho blonďaté vlasy mu padaly do očí stejně jako tenkrát a jeho modré oči pohlcovaly všechny moje racionální myšlenky. Nezmohla jsem se na slovo a ani jsem neudělala krok, ale Jacob mě s laskavostí popostrčil k Oliverovi.
,,Co tady děláš."zeptal se jízlivě.
,,J-já ani nevím."zadrhávala jsem se. Byla jsem před ním tak moc nervózní.
,,Chyběl jsem ti?"chytil mě za ruku a přitáhl si mě blíž. Z té blízkosti mi úplně nebylo dobře, nebo to bylo z alkoholu?
,,Trochu."řekla jsem.
,,Lhářko,"zasmál se. ,,vím, že na mě každou noc myslíš." Položil mi ruku na zadek. Všechny pohledy se na nás upíraly a mně to vadilo.
,,Každou noc o mně sníš a myslíš na to, jak tě dělám."olízl si spodní ret a stiskl můj zadek. Sykla jsem. Nebylo mi to ani trochu příjemné. Sice se mi Oliver dost líbil, ale taky jsem se ho trochu bála. Měl hodně násilnou povahu a alkohol ji odhaloval. Podle toho, co dělal, jak artikuloval a mluvil, jsem poznala, že má trochu připito možná si dal i trávu.
,,Tak to není."špitla jsem a hledala záchranný bod, kterého bych se mohla chytit. Podívala jsem se na Jacoba, který mě jen probodl pohledem. Co jsem taky čekala?
Podívala jsem se na dva kluky, kteří k nám seděli zády. Teď jsem jim viděla do obličejů. Jeden byl tmavovlasý a druhý blonďák, se kterým jsem dnes už mluvila, netvářil se nějak nadšeně, že mě tu vidí. Jen protočil panenky, když jsem se na něj podívala a věnoval se dál svému telefonu. Ten druhý se usmál. Usměv jsem mu nepatrně opětovala.
,,A jak to je? Děláš si to sama a myslíš na mě?"zasmál se, chytil moji ruku a chtěl, abych se ho dotkla na jeho intimních partiích. Rukou jsem ucukla.
,,Ne, jen se snažím zapomenout."popošla jsem od něj pár kroky. Pochválila jsem se za to, jakou sílu jsem dokázala ukázat na venek, zatímco uvnitř jsem byla vystrašená jako malé dítě.
,,Není proč, jsem tady a můžem začít tam, kde jsme skončili."
Nelíbilo se mi, jak mluvil. A už vůbec se mi nelíbilo, jak nás ostatní pozorovali a nic neříkali ani mi nepomohli.
Oliver se zvedl a přešel ke mně. Naklonil se ke mně a chtěl mě políbit. Byla jsem naštvaná a ublížená, jak se mnou mluvil. Otočila jsem hlavu a opět ustoupila o kousek dál. To už jsem narazila do Jacoba.
,,Ppromiň."špitla jsem ustrašeně.
,,Dívej se kam šlapeš."protočil panenky. Jen jsem přikývla. Oliver se na mě pořád tak slizce díval až mě to děsilo. Nemohla jsem nic dělat. Také atmosféra byla napnutá.
,,Tak!"přerušila všechno Megan za což jsem jí v tuhle chvíli byla neuvěřitelně vděčná. Vydechla jsem přebytečný vzduch a snažila se trochu uklidnit.
,,Co tu děláte?"tleskla a podívala se na blonďáka s brunetem.
Oliver se přestal věnovat mně a přešel ke klukům. I Jacob se usadil vedle Megan. Zbylo místo jenom vedle bruneta. Tak jsem si sedla k němu.
,,Čau, jsem Steff."pozdravil a představil se. Nezapomněl se usmát, takže jsem přestala být tolik nervózní.
,,Já jsem Carly."představila jsem se a posadila se vedle něj.
,,Vím."usmál se.
,,Hráli jsme flašku, než jste přišli, jenže bez holek to nemá smysl."odpověděl Megan na otázku blonďák.
,,Vy jste hráli flašku? Je vám devatenáct a hrajete dětskou hru?"omylem jsem nechala uniknout svoji myšlenku. Steff se vedle mě zasmál:,, Očividně."
,,Máš nějakej problém Caroline?"zeptala se Megan.
,,Ježiš Megan, zajdi si k doktorovi, je to Carly!"zvýšil na ni hlas Jacob.
,,Vždyť jo brumí, pořád se pletu, však mě znáš."sladce se zachichotala až se mi z toho udělalo nevolno.
,,Brumí?"zeptala jsem se potichu Steffa.
,,No,"zasmál se. ,,je to smešný. Nechodí spolu. Jsou něco jako kamarádi s výhodama."osvětlil mi situaci. ,,Jenomže Jacob ji nemůže vystát. Příjde mu úplně pitomá."zašeptal.
,,Tak proč s ní tráví čas?"zeptala jsem se.
,,Cojavim? Asi je dobrá přes postel."pokrčil rameny. Steff mi byl hodně sympatický.
,,Jacob, Megan, Ricky, Steff, Carly.. Carly hraješ taky?"zeptal se mě Oliver, když zrovna každému podával kelímek s pitím.
,,Co?"nechápala jsem.
,,Flašku. Pojď bude sranda."zasmál se a vrazil mi do dlaní kelímek.
Když měl kelímek s nějakou lihovinou každý, Oliver roztočil flašku. 
Mám opravdu velké štěstí, protože se flaška zastavila na mně.