Tvé lži

16. kapitola

Carly

Seděla jsem v nemocničním pokoji a klížila se mi víčka. Bylo asi kolem půl třetí ráno a já bděla nad Jacobem. Měl otřes mozku a také byl dost pořezaný od skla, ztratil hodně krve. Dívala jsem se na něj, jak pokojně vypadal, když spal. Jeho tvář byla bez sebemenší vrásky. Jeho vlasy byly rozházené do stran a některé slepené krví, ale leskly se ve světle lampy. Měla jsem ohromné nutkání ho pohladit po jeho tváři. Tak krásný byl. Pomalu jsem natáhla ruku a chtěla ho pohladit, když do pokoje vpadla blonďatá žena.
,,Proboha!" zvolala hned, co otevřela dveře. ,,Co jsi to zase prováděl?!" třásl se jí hlas. Podívala jsem se na ní, byla velice drobného vzrůstu. Nedokázala jsem ji vůbec zařadit, přišla mi povědomá. Až když se za ní objevil Phillip jsem pochopila, že je to Jacobova matka.
Zvedla jsem se ze židle a zamířila k nim. ,,Dobrý den, jsem Carly Williamsová." natáhla jsem slušně ruku a potřásla si s paní Russellovou.
,,Ahoj Carly." pozdravil mě Phillip.
,,Ty jsi Jacobova přítelkyně?" zeptala se s nepatrným úsměvem Jacobova matka. Vypadala jakoby prožívala nejlepší moment života a zároveň nejhorší.
,,Ne, jen jeho kamarádka." Spatřila jsem, jak jí úsměv trochu pohasl. Když se podívala na spícího Jacoba dala si ruku před pusu.
,,Proboha." složila hlavu do dlaní. Jacob tiše oddechoval na lůžku. Vypadal opravdu hodně poničeně, ale zas tak zlé to nebylo.
,,Doktor říkal, že by se měl zítra normálně probudit. Ztratil hodně krve a měl otřes mozku." vysvětlovala jsem jim. Paní Russellová přešla k jeho lůžku a jemně ho vzala za ruku.
,,Ach Jacobe." vzdychla a posadila se na židli, na které jsem před chvílí seděla já.
,,Co se stalo?"zeptal se mě sklesle Phillip. Zvedla jsem k němu hlavu, v očích měl obavy.
,,Nevím," pokrčila jsem rameny. ,,Když jsme tam přišly, už ležel na zemi v kaluži krve." oznámila jsem chvějícím hlasem. Bylo hrozné to vidět. Oliver stál nad Jacobem a v rukou držel rozbité hrdlo od Jacka. Všude kolem byly polámané židle a dost krve. Jacob ležel na zemi a těžce dýchal. Chtěl se postavit, ale hned co to udělal omdlel. Se Stefem a Emily jsme všechny poslali domů a zavolali záchranku. Oliver zmizel, ani nevíme kam. Ptala jsem se Stefa, co se stalo a proč, ale on nic nevěděl. Prý řešil něco ohledně docházejícího piva, které už potom nebyl takový problém.
,,Pitomec jeden." nadával na Jacoba vlastní bratr.
,,Myslím, že za to nemohl." bránila jsem ho, i když jsem o tom věděla minimum.
,,On by nic takového nikdy nedopustil." promluvila paní Russelová, která stále dřímala Jacobovu ruku. S Phillipem jsme se na ni podívali. ,,Jacob sice vypadá nebezpečně, ale nikdy by neudělal nic, co by ohrozilo něčí život, natož jeho." mluvila k nám, ale sledovala Jacobův obličej. Hlavou mi proletěla vzpomínka na tu loupež benziny. To bylo celkem životu ohrožující. Přemýšlela jsem, jestli o tom ví, ale určitě musela.
,,Mimochodem, jsem Catherine." usmála se na mě paní Russellová. Přikývla jsem.
Phillip přešel k posteli a podíval se na Jacoba. Zavrtěl hlavou.
Zívla jsem.
,,Klidně běž domů, Carly." usmála se na mě Jacobova matka.
,,To je v pohodě, jestli mě tu potřebujete, zůstanu." řekla jsem slušně, i když se mi opravdu chtělo spát.
,,Už jsi udělala hodně." Stále držela jeho ruku. Smutně vydechla.
,,Dobře, zítra se stavím, podívat se jak mu bude." slíbila jsem.
,,Děkuji, že jsi tu pro něj byla." řekla naprosto odevzdaným hlasem.
,,To je samozřejmost."
,,Nechci ani pomyslet na to, co by se mohlo stát, kdyby jsi tu sanitku nezavolala." zavrtěla zděšeně hlavou.
,,Zavolali jsme ji s ostatními."
,,Děkuji." zopakovala. ,,Dobrou noc."
Rozloučila jsem se s nimi a vydala se domů.
Napsala jsem Emily. ted jsem odesla z nemocnice, je u nej jeho matka a bratr. zitra tam jdu znovu. dobrou.
Věděla jsem, že už bude nejspíš spát, ale chtěla jsem jí dát vědět. Byla u toho celou dobu se mnou a dost mě podporovala, věděla, že nenávidím krev.
Jen mi vrtalo hlavou, kam se poděl Oliver a proč to udělal. Beztak byl na mol. Honilo se mi hlavou. Docela mi to i dávalo smysl.
jak je mu? Přišla mi SMS z neznámého čísla. Nejspíš Stef. I když jsem to jistě nevěděla, odepsala jsem.
je v pohode