Broken One

4.

Nicolette 

Pro: Andrew McKinley - Andrew, taky mi chybíš. Ráda se s tebou uvidím, ale vyhovoval by mi spíše oběd, než večeře. Mám moc klientů. Znáš to. Jinak, když už jsme u toho, budu po tobě potřebovat další předpis, ty víš nejlíp na co. Nicki, xx. 

Odeslala jsem zprávu a odložila telefon na noční stolek, který se nacházel vedle manželské postele s nebesy, kde jsem spolu s Percy trávila každé dopoledne. Dnes tomu nebylo jinak až na jeden rozdíl, musela jsem pořád přemýšlet nad jednou speciální osobou. 

To jak vstříčný, milý byl a choval se ke mně zdvořile, s úctou a potom najednou na mě vyletěl. Vylekal mě, ale přeci jen, každý má tuhle stránku osobnosti a on ani já na tom nejsme jinak. Přiznávám se, že jsem bipolární a velmi rychle dokážu vybuchnout vzteky. Naštve mě i maličkost, ale hádám, že v tomhle jsme s Jasonem stejní. 

Zajímalo by mě co dělá a jak se má. Jako jeden z mála se vážně dostal do mojí hlavy a nedokážu přestat přemýšlet nad tím, jaký bude asi jeho další krok a kdy mi zavolá. - Doufám, že co nejdřív. Doopravdy si přijdu jako nějaká zamilovaná puberťačka, ale tak to není. Nezamilovala jsem se do pana Jasona Záhadného McCanna. Jen mě vážně okouzlil a je mi příjemné trávit s ním volný čas. 

Z mého přemýšlení nad včerjším večerem a Jasonem mě vytrhla Percy, která zatnula drápky do peřiny a tím pádem i do mých nohou. Skoro jsem vyjekla od bolesti i leku, ale to bych jí vyděsila ještě víc a tak jsem se silně kousla do spodního rtu. 

"Percy! To se nedělá." Pokarhala jsem ji a ona okamžitě drápky stáhla zase zpátky. Pokroutila jsem nad ní hlavou a položila ji na zem. 

Nohy jsem si přehodila přes okraj postele a protáhla se. Moje postel bylo dost vysoko, takže se mé nohy nedotýkaly země, když jsem je měla takhle přehozené pře okraj. Posunula jsem se trochu níž a když jsem se chodidly dotkla studené podlahy, přejel mým tělem mráz. 

Nazula jsem si teplé černé bačkory a obmotala kolem svého útlého těla župan ve stejné barvě. Vyšla jsem z ložnice rovnou do kuchyně a usmála se nad tím, když jsem si všimla Percy jak sedí na pohovce a sleduje rybičky v akváriu. Jen doufám, že jí nenapadne tam strčit tlapku a chytat je. 

Otevřela jsem lednici a mírně se předklonila, abych viděla i na nejnižší poličky. Po dlouhé chvíli rozhodování se nad tím, jestli si dám ke snídani jogurt nebo nuttelu, jsem se rozhodla pro zdravější verzi snídaně. Zavřela jsem lednici a ze skříňky, která stála vedle lednice jsem si vytáhla cereálie. Do misky jsem dala obě ingredience a i se lžičkou v ruce se vrátila do obýváku. 

Sedla jsem si vedle Percy, která ihned vyhledala můj klín a uvelebila se na něm. Usmála jsem se nad tím a pohladila jí po jemné srsti na vrchu hlavy. Pustila jsem si televizi a osoba, kterou jsem viděla na obrazovce mi na tváři vytvořila ještě větší úsměv, než doposud. 

"Jason McCann, včera navštívil hotel Four Seasons a večeřel s Nicolette Jenkins, pro všechny známou jako Společnici na večer. Jak je vidět na fotkách, večer si užívali přímo dokonale. Smáli se, pili a poznávali se. - Že bychom měli nový bohatý a krásný pár, Chicago? To se ještě uvidí. A teď k dalším.."

Okamžitě jsem televizi vypla a moje tváře hořely rudou barvou. Ano, stalo se mi, že o mě v televizi mluvili, ale ne jako o něčí partnerce. - Budoucí. Ale většinou to bylo o tom, že jsem se na veřejnosti ukazovala s bohatými a úspěšnými muži. Šlo jen o to, že mě vyzdvihly, nikdy o mě neřekli, že bych mohla být přítelkyně jednoho z nich. 

Vcelku se mi ta představa sebe samé a Jasona McCanna dohromady zamlouvá, ale to je tím jeho dokonalým vzhledem a jeho osobností. A navíc, slíbila jsem Tobymu, že už s nikým nebudu šťastná, tak jako s ním a že nepůjdu do žádných vážných známostí. - Důvod proč dělám svou práci, teda.. Jeden z mnoha. 

Třetí osoba 

Zatímco Nicolette přemýšlela nad tím, jaký život si vybrala a jaký kdysi dávno měla, Anrew si mohl vytrhat vlasy z hlavy. Nedokázal se smířit s tím, že do té temné propasti Nicki zase spadla. Moc dobře věděl, co se jí děje a jaké léky potřebuje, no odmítal jí je znova předepsat. Věděl jaké účinky ty léky mají a jak moc velkou škodu dokáží u Nicolette způsobit. 

Nebylo by to poprvé, co by se kvůli nim dostala do nemocnice a museli by opět volal jejího psychologa. Což by znamenalo, že se musí vrátit na Kanárské ostrovy a možná už by se nikdy nevrátila. A všichni víme, že většina jejích klientů by za ní tak daleko nejezdila. Přišla by o práci, kterou tolik miluje a možná by skončila i na psychiatrii. 

Nemoc, nebo porucha - jak chcete - kterou trpí Nicolette není případ na psychiatrii, ale v kombinaci s prášky od Andrewa by to tak dopadnout mohlo. 

Andrew se trápil s jejím zdravím, Nicolette brečela kvůli Tobymu a Jason přemýšlel nad tím co asi dělá jeho jediná oblíbená společnice, Nicolette. Když se na to podíváte, všechno se točí kolem ní, no ona přemýšlí stále nad tím jediným, co jí doopravdy trápí. - Tobyho smrt. 

Mezitím, co Jason vytáčel číslo Nicolette se Andrew rozhodl, že Nicki předepíše léky slabší, které by jí neměli ublížit tak moc, jako ty předešlé. - GS Anxiolan by jí neměl tolik škodit, spíše pomáhat. Když si byl Andrew na sto procent jistý svým rozhodnutím, napsal Nicki zprávu, že jí předepsal léky jiné, slabší. 

Neuvědomoval si však, nebo spíše nevěděl, jak zle na tom už Nicki je. Trpěla každou chvíli, no na venek to znát nedala. Bála se reakce okolí. Nechtěla nikomu ukázat, že je slabá, nebo že se dokonce bojí. Ona byla bojovnice, tak jí to říkávala matka, když byla malá. 

Nikdo z jejích blízkých přátel netušil čím si prochází, kromě Andrewa, který jí jako jediný dokázal a byl ochoten pomoci. - Doteď.  

Nejsem s tím vůbec spokojená, no snad se líbí. -xx