Broken One

10.

„Ne! Jasone! Prosím, neodcházej. Neopouštěj mně! Jasone! Ne!“ Křičela, kopala a házela svým tělem při noční můře, která se jí zdála. Jason prudce otevřel oči a hned si její křehké tělo, které sebou škubalo, vtáhl do náruče. Kolíbal s ní ze strany na stranu a šeptal jí uklidňující slova. Bál se o ni.

Předtím sice křičela jeho jednou jeho jméno, ale to už byla vzhůru a byla pod vlivem prášků, takže celý její organismus byl rozházený. Tohle však bylo jiné. Teď byla její noční můra přímo reálná. Zdálo se jí o tom, že se Jasonovi přiznala k tomu, že ho vidí jako něco víc než jen kamaráda, ale on jí jen využil.

Vyspal se s ní a odešel. Odešel z jejího života. Na dobro. Proto křičela, kopala a naříkala ze spaní. Přišla o něj. Sice jen ve snu, ale bolest to byla opravdová.

„Bylo to tak… Tak reálná.“ Obmotala si ruce kolem jeho krku a silně ho objala. Jason její objetí opětoval a jednou rukou jí hladil po zádech, nahoru a dolů.

Bylo to uklidňující, ale ne dostatečně. První neposlušná slza si našla cestu ven z jejího oka a pomalu stékala po její rozespalé tváři. Za ní přišly další a další slzy, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Hruď se jí natřásala, od vzlyků její mysl byla zahalena temnotou. – Životem bez Jasona Smitha.

Odtáhl si Nicolette od sebe na takovou vzdálenost, aby jí viděl do tváře, ale jeho ruka nepřestávala hladit její záda.

„Co se ti zdálo?“ Ustaraně se zeptal a jeho karamelové oči, se vpíjely do těch jejích tmavě modrých.

„T-to je jedno, hlavně, že je to pryč.“

„Není to jedno. Prosím, řekni mi to. Nicki, uleví se ti.“

„Dobře.“ Povzdechla si poraženě. „Zdálo se mi, že jsem o tebe přišla. Ž-že jsi ode mě odešel.“ Rozhodla se pro částečnou pravdu. Silně stiskla víčka k sobě a nechala slzám volný průchod.

„Neplač. To se nikdy nestane, rozumíš? Nikdy.“

„Slibuješ?“

„Slibuji.“ Nastavil pravý malíček, do kterého se o několik vteřin později zahákl ten její.

Usmála se na něj a na malý moment přitiskla své rty, slané od slz, na ty jeho. Jason byl překvapený, ale nestěžoval si. Chtěl jejich polibek prohloubit, ale na to byla Nicolette příliš rozrušená. Povzdechl si a pohladil jí po tváři, čímž setřel poslední zbytky slz, které tam byly.

Slabě se na něj usmála a zopakovala jeho gesto s pohlazením tváře. Dívali se jeden druhému do očí a snažili se vtěsnat si tento okamžik hluboko do paměti. Chtěli si ho pamatovat navždy.

„Polib mě.“ Zašeptala Nicolette. Jasonovi oči se zvětšili nejméně o deset čísel, byl totiž překvapený tím, co slyšel.

Sice ho před chvílí políbila, ale to nebylo nic. Nic to neznamenalo. Byl to pouze způsob poděkování, z její strany. Zato tohle, tohle byla žádost o opravdový polibek. Sama se divila, že to řekla, no nelitovala toho.

Řekla pouze to, co chtěla už dlouho.

„Jsi si jistá, že to chceš?“

„Chci. Polib mě, Jasone Smithe.“ Svou větu potvrdila kývnutím a nesměle se usmála.

Úsměv jí opětoval a nepřestával se jí dívat do očí. Cítil se jako puberťák, který se v životě nelíbal, i když tomu bylo úplně jinak. Vzal její tvář do svých rukou a palcem jí pohladil po tváři. Bylo to, jako ve zpomaleném filmu.

Zavřela oči a mírně pootevřela ústa. Jason se začal pomalu přibližovat k její tváři a očima tikal mezi jejími rty a jejíma očima. Když se jeho horský dech dotkl její uslzené tváře, dech i tep Nicolette se rapidně zvýšil.

Jason zavřel oči a pootevřel ústa, stejně jako to udělala Nicki chvíli před ním. Naklonil hlavu trochu do strany a s dalším nádechem přiložil své horské rty na ty její, které byly trochu oteklé a slané od tolika slz.

Nechal je tam chvíli jen položené, nehýbal s nimi. Bylo to, jako kdyby se bál, že svým pohybem něco pokazí. Přišlo mu to horší, než kdyby nevěděl co dělat, protože nechtěl tenhle okamžik pokazit.

Nicolette své ruce z klína přemístila na jeho zátylek. Nečekala na Jasona, než udělá první pohyb jeho rty. Převzala to za něj. Začala rty hýbat proti těm jeho a bylo to něco, co chtěla už dlouho cítit. – Jeho srdíčkové rty v souhře s těmi jejími.

Nechala své ruce putovat v jeho kaštanově hnědých vlasech. Občas ho za ně potáhla a Jason, i když chtěl, nijak nereagoval. Přesunul své ruce na její boky, které ve svém sevření přímo drtil. Pro ni to však bylo příjemné.

Jeho velké, svalnaté a potetované ruce držící její útlý pas, to bylo něco nepopsatelného a to ze strany obou. Vášeň i chtíč mezi nimi narůstaly každým jedním pohybem.

Chtěli sice oba dva více, ale Jason by nikdy nevyužil toho, že je Nicki v takovém rozpoložení. Ano, sice to byla ona, kdo chtěl políbit toho druhého, ale dál by asi schopna zajít nebyla. A to bylo v pořádku.

Dost velké a příjemné překvapení samo o sobě už bylo to, že ho chtěla vůbec políbit. Měl slabé tušení, že se do Nicki pomalu, ale jistě zamiloval. Nechtěl jí však nic říct, dokud si nebude úplně jistý.

Přeci jen, jeho city byly něco, co bylo několik posledních let skryto. Bál se ukázat dokonce i to, že nějaké city vůbec má. Svět tam venku by ho zničil. A to si nemohl dovolit, na to byl až příliš úspěšný.

Jeho práce v podstatě tvořila jeho život.

Prosperující podnik a tvrdá práce nejen jeho, ale celého personálu. Od uklízeček, přes vrátného až k Jasonovi, jakožto řediteli samému. Volný čas, přesně tohle slovní spojení neznal, ještě donedávna.

Nicolette ho naučila relaxovat a užívat si maličkostí. Každá volná společná chvíle byla pro něj něco nového. Něco, co neznal, ale chtěl poznat. Spojil příjemné s užitečným.  

Nicolette se od Jasona odtáhla. Docházel jí kyslík. Kdyby to však bylo možné, nikdy by se od jeho rtů neodtrhla. Byli pro ni ode dneška jako osobní značka drogy. Měla potřebu cítit jeho rty všude a pořád. Nechtěla však na něj tlačit.

Kdyby se jeden druhému svěřili s tím, jak se cítí vůči sobě, bylo by to pro ně mnohem jednodušší, než je to teď.

Doširoka se usmála a otevřela oči. Zahleděla se do těch Jasonových, které zářily štěstím a na jeho rtech si pohrával úšklebek. Nechala své ruce odpočívat v jeho vlasech a čelo si opřela o to jeho. Oba zrychleně dýchali, ale to bylo to poslední, co je trápilo.

„To bylo…“ Začala Nicolette, ale svou větu nedokončila.

„Něco úžasného.“ Dopověděl Jason za ni a přitáhl si ji za boky blíž k sobě. Nechtěl ji už nikdy pustit. Nechtěl, aby se jí dotýkal kdokoliv jiný, než on sám.

Sobecký a majetnický Jason. 

Názor?