Příběh kobylky Moonlight ve službách Krále temnoty, která se musí naučit chápat, že nezáleží na tom kým či čím být, ale na tom s kým být a toho musí využít na výpravě za záchranou Království Temnoty i zbytku celé Equestrie, na výpravě za zjištěním...
Cítila jsem sílu. Sílu kouzel. Nebyla moje. Najednou jsem byla pryč. Sama. V neznámu. Byla tma, nebylo tu žádné světlo až na malé tečky připomínající hvězdy. Ale byly tak malé a tak slabé, že i kdyby jich byla miliarda, což možná i byla, tak by nestačily na dostatečné světlo. Podlaha tam také nebyla. Stála jsem na vzduchu, aniž bych létala či levitovala. Ale ani vzduch tam nebyl. Ovšem dýchat jsem mohla. Udělala jsem krok, bylo to jako bych chodila po pevném solidním povrchu, ale ten tam žádný nebyl, byla jsem si jistá. Přede mnou jsem uviděla světlo. Nejprve vypadalo jako jedno z ostatních, ale zesilovalo, zvětšovalo se, přibližovalo se. Netušila jsem jestli se mám bát, nebo tomu jít vstříc. Tiše jsem si přála, aby o této otázce uvažovalo více poníků. Aby se Lunar Diamond trochu bála toho co řekne, než hned jít vstříc a vyvyšovat se nad ostatními. Aby se Král Temnoty trochu zdráhal, než vyhlásí válku. Aby se všichni zastavili. A podívali se, kam jejich cesta povede.
Světlo bylo přímo přede mnou. Nyní mělo obdélníkový tvar připomínající dveře. Byl to otvor. Právě z něj vycházelo toto světlo. Mohla jsem si vybrat. Buď vstoupím do světla, i když nevím, co je za ním, nebo zůstanu ve tmě. Sama. Nejistě jsem se vydala vstříc mému osudu. Já na osud věřím. Světlo mě oslepilo a pomalu pohltilo. Už jsem ani nešla vpřed, jen jsem stála, přesto mě tajemná síla vtáhla dovnitř. Světlo zmizelo. Otevřela jsem oči a viděla jsem, že stojím téměř na stejném místě kde předtím, pouze o kousek dál. Shadow stál přede mnou. A před ním zase stála Lunar Diamond. Konečně mi došlo, co se stalo. Takto se projevuje teleportace působená cizí magií. Nikdy mě nikdo jiný kromě mě samotné neteleportoval, proto jsem netušila co se děje.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Nech ji na pokoji!" vrčel Shadow na Diamond. Podívala jsem se po Arrowovi. Díval se. Death Haze? Ten se raději ani nedíval. Nikdo z nich nic neudělal. Jenom přihlíželi. Rvalo mi to srdce, protože takto vždy všichni přihlíželi na mě. Chtěla jsem něco říct, ale Shadow do mě strčil ocasem. Podívala jsem se na něj, díval se na mě. Z jeho očí jsem vyčetla příkaz, běž pryč, uhni, nebo tak něco. Na jeho rozkaz jsem zacouvala do strany. Dostala jsem strach, Shadow zaujal útočnou pozici. Hlavu nízko, rozkročil se, špičky uší dozadu, ocas mrskla ze strany na stranu, v jeho očích se mihla rudá jiskra. Diamond se uchechtla a taktéž zaujala hrdě svoji. Tušila co se stane. Rychle jsem začala vymýšlet, jak tomu zabránit.
Než jsem dostala šanci, Shadow vystřelil jako šíp proti Diamondu. Ta si to nenechala líbit. Musela jsem uznat, že Shadow byl ve výhodě, jelikož byl hřebec, zatím co Diamond pouze obyčejná klisna. Na druhou stranu si věřila a to hodně. Hned při prvním tahu Shadowa ošálila primitivním trikem, říkám mu podkluz. Zkrátka se sehla, jak Shadow tryskal proti ní, jednoduše zpomalila a podklouzla mu pod kopyty. Shadow rychle brzdil a zmateně se otáčel, bohužel už bylo pozdě, Diamond ho praštila téměř z letu zadním kopytem rovnou do hlavy. Shadow dopadl, Diamond přistála rovnou na něm, s kopytem tlačíc jeho hlavu k zemi.
Cítila jsem se strašně. Máme hlídat území a bojovat proti nepřátelům, místo toho se tu pereme navzájem. "Ha ha, ty si říkáš královský strážce?" smála se Diamond s kopytem stále na Shadowově hlavě. "Diamond přestaň!" neudržela jsem se a zakřičela na ni. Nenávistivě ale zároveň překvapeně se na mě ohlédla. "Tímhle sobě ani nám žádnou tvoji nadřazenost nedokážeš!" pokračovala jsem. "Moonlight!" ozval se Shadow zpod Diamondina kopyta. Byl doslova zdrcený, těžce oddychoval, očividně to dost bolelo. Věděla jsem, že by Diamond mohla být schopná ublížit mu ještě víc. "Nech ji..." řekl tiše se vzdávajícím se hlase. Skoro to znělo, jako by měl každou chvíli umřít. Měla jsem strach, že by toho Diamond mohla být schopná. "Awww, má tě tak rád!" smála se a pošklebovala Diamond. Věděla jsem, že mi Shadow řekl, abych ji nechala, ale já nemohla. Neudržela jsem se. Bez váhání jsem se rozběhla směrem k Diamond. Dost rychle, abych ji překvapila, ale dost pomalu na to, aby mě také nepřekvapila ona. Můj útok byl úspěšný, srazila jsem Diamond ze Shadowa rovnou na zem.
