Den Temnoty

Kapitola Dvacátá Šestá

"Takže jak všichni jistě již víte, blíží se první bitva proti Království ohně." pronesla zodpovědně Diamond. Konečně jsem pochopila o co jde. Stále se mi ale nechtělo věřit, že mi to nikdo neřekl. Ostatní to brali jako samozřejmost. Pravděpodobně se už o tom bavili, když jsem jako hlupák truchlila nad svým osudem na balkoně v dešti. Moje prázdná hlava se v tu ránu začala plnit nápady a návrhy. "Samozřejmě nám pomohou naši spojenci: Království země. Jim ovšem zase pomůžou jejich: Království světla." chodila Diamond ze strany na stranu s úžasnými charizmatickými gesty kopyt. Celý sál byl tichý jak pěna, všichni soustředěně poslouchali Diamond. "Ale oheň a světlo tvoří jeden neporazitelný element! Proti těm nemáme šanci!" vyjekl jeden z poníků. Měl pointu. Oheň už přirozeně vydává dost velké světlo, ale s pomocí Království světla namají poníci temnoty, poníci stínů šanci, z nějakého důvodu je světlo vždy silnější než tma, tma pouze vyplňuje místa, kde není světlo.

"Je sice pravda, že znají naši slabou stránku, ale jak jistě všichni víme z výcviku, poníci Zemského království umí libovolně upravovat a přetvářet terén. Tudíž nám můžou kdykoliv poskytnout stín či neprorazitelnou bariéru." odpověděla Diamond jasně a bez váhání. V tu chvíli mě do hlavy praštil skvělý nápad. Postavila jsem se a mrštně jsem se přihlásila. Získala jsem pozornost celého sálu. Diamond na mě ukázala, čímž mi dala prostor. "Království ohně zná naši slabou stránku, což je světlo. My ovšem známe slabou stránku Království ohně, což je voda! Proto navrhuji požádat o pomoc Království vody." řekla jsem jistě. Všichni se po sobě začali ohlížet, pokyvovat hlavami a zvedat obočí. Typický výraz pro příjemné překvapení z dobrého nápadu. Chvíli jsem ještě stála a pak si sedla zpět. Podívala jsem se na Arrowa sedícího vedle mě, který se na mě díval, usmíval se a též pokyvoval hlavou. Byla jsem ráda, že jsem měla dobrý nápad, tak jsem se také usmála. "Výborný nápad," pronesla po chvíli Diamond, "zapsat!" křikla na čaroděje, který okamžitě začal perem škrábat po téměř prázdném pergamenu.

Když Diamond viděla, že nikdo nemá žádné další návrhy, vytáhla před sebe na stůl mapu celého dosud známého území. "První bitva se bude odehrávat na území Království zeleně. Proč? Je to zhruba na půl cesty z obou království. Bohužel Království světla sousedí s tím naším, tudíž by nás kdykoliv mohli bez varování přepadnout. Na druhou stranu pokud se nám podaří získat spojenectví s vodním královstvím, budeme ve výhodě, jelikož vodní království sousedí s Královstvím světla." rozprávěla a přitom ukazovala na různé části mapy. Na moji hlavu toho začínalo být trochu moc a všechny dobré nápady se mi z ní vypláchli. Hodilo by se požádat o pomoc Království Zeleně, když budeme válčit na jejich území, bohužel oni by neměli v tomto ohledu žádnou roli. Na jednu stanu by je světlo jistě posílilo, na druhou stranu by je oheň spálil na škvarek a tím by byl konec. Vzduch také žádnou roli nemá. Vždyť svým způsobem neexistuje. Může maximálně zničit menší oheň, to je vše. Mohli bychom nechat Království světla napadnout naše území, zatímco by vodní království obsadilo to jejich. To by bylo ovšem velice riskantní. Byla jsem bez nápadů.

"Není zatím přesně určeno, kde se bitva bude konat. Nějaké návrhy?" pronesla Diamond po chvíli ticha. Po její otázce ovšem přišla pouze další vlna ticha. Poníci zarytě mlčeli, bez jediného nápadu, i když mě se odpověď na otázku zdála samozřejmá. Když se nikdo nehlásil, byla jsem nucena opět se přihlásit sama. Diamond mi opět dala slovo. "Někde, kde bude dostatek vody pro redukci síly vodních poníků a zároveň solidní podloží pro co nejtvrdší bariéry zemských poníků." odpověděla jsem a sedla si zpět. Začínalo se mi to zdát spíš jako základní výcvik začátečnických a amatérských vojáků než plánování bitvy velitelů s nejvyšším postavením. "Skvěle!" odpověděla opět Diamond, "Zapsat!" křikla znovu na čaroděje, který ovšem už moc dobře věděl co dělat. Nyní měl na dlouhém pergamenu zhruba pět poznámek. Zkrátka plánování bitev není žádná zábava, nebo jsme jenom banda ubožáků. Ani se nedivím, vždyť se neválčilo už několik set let, všechny výcviky jsme zatím používali pouze teoreticky, ale prakticky nebylo kde je použít. Naštěstí na tom není Království ohně o moc lépe.