Černé stříbro

Poslední cesta vlakem

Christiane Silverová seděla ve vlaku a vzpomínala na svůj první školní den v Bradavicích. Jak se obávala zařazování do kolejí. Pousmála se, chtěla totiž do Zmijozelu jako její táta, měla však strach, že krev víly, kterou zdědila po matce, by mohla vyvážit tu zmijozelskou a dostala by se tak do jiné koleje. Naštěstí tomu tak nebylo. Christi byla zařazena do stejné koleje jako kdysi otec. Když si přisedla k černovlasému chlapci, Severusovi, kterého znala ještě dřív než nastoupila do školy, jemně do ní drkl a poznamenal: „Jsem ti to přece říkal, že nemůžeš skončit v jiné koleji, stejně tak jako já."

Ti dva se znali přes své zmijozelské předky. Severusova matka byla Princeová, v kouzelnickém světě velice vlivný a uznávaný rod a se Silverovími, kteří na tom byly podobně, se mnohá léta přátelili. Eileen Prince-Lloydová se však zamilovala a provdala za nějakého mudlu Tobiase Snapea a od té doby byla svoji rodinou vyděděna. Christianina matka, ale Eileen znala dobře a byly velké přítelkyně a tak se čas od času scházely. Eileen i Charlotte otěhotněly ve stejný rok a malý Severus se narodil jen pár měsíců před Christiane.

Christin byla proto ráda když věděla, že v tak velké škole jako byly Bradavice bude alespoň někdo, koho dobře zná.

Teď ale nastupují do posledního, sedmého ročníku. Seděla v kupé vedle Severuse, hlavu položenou na jeho rameni. Jejich přátelství přerostlo v lásku a tak už spolu dva roky chodili. Christin se musela usmát, na Severusovi jí překvapovalo tolik věcí, pokaždé se mu povedlo něčím ji ohromit. Na to, že jeho otec byl mudla je Severus velmi chytrý a nadaný. Víc se k němu přitiskla a zavrněla jako kočka. Severus přestal poslouchat něco, co mu vyprávěl Gregory Goyle sedící naproti nim a zálibně se podíval na Christiane. Políbil jí do vlasů, přitáhl si jí blíž, objal jí kolem ramen a teprve pak vrátil svoji pozornost Goylovi.

Po chvíli do kupé strčila hlavu havraspárská černovlasá nakrátko ostřihaná dívka. „Christiane, máme se dostavit do vagónu prefektů a primusů."

Christiane se neochotně odtrhla od Severuse. „Už jdu Teodoro, počkej na mě."

Otočila se na svého přítele, něžně ho políbila na ústa a pravila: „Uvidíme se u kočáru Seve."

Severus jen přikývl a oddaně se díval jak její postava mizí chodbou pryč. Dlouhý plavě stříbrný závoj jejich vlasů odrážel lesk světel ve vlaku a byl vidět dokud Christin nezavřela dveře dalšího vagónu.

Procházely zrovna uličkou kupé obsazených Nebelvíry, když se jedno z nich otevřelo. Vyšel z nich vysoký pohublý kluk s hnědými rozcuchanými vlasy a unaveným výrazem v obličeji.

„...tak zatím kluci." Loučil se s kamarády z kupéčka.

„Jasně Náměsíčníku, čau." Ozval se lenivě povědomí hlas a Christin přejel z neznámého důvodu mráz po zádech.

Lupin si teprve teď všiml, že v uličce překáží a otočil se, aby se podíval komu zatarasil cestu. „Ahoj Remusi." Usmála se na něj Christiane.

„Nazdárek Reme." Mávla mu vesele na pozdrav i Teodora.

„Jé, ahoj holky." Pozdravil je Lupin, nebelvírský primus. „Můžu se k vám přidat? Šel bych s vámi." Na jeho tváři se objevil úsměv.

Z kupé vystrčili hlavu dva další kluci. „Koho to tu máš Náměsíčníku?" Zeptal se ten s brýlemi a uhlově černými rozježenými vlasy.

„No ne, nejkrásnější zmijozelka jakou znám." Rozzářil se ten druhý s tmavými vlasy, ne však tak neukázněně rozdrbanými. Naopak jeho nedbalý vzhled působil tak nějak elegantně. Vlasy měl delší něž ten první a jeho šedé oči si zaujatě prohlíželi Christiane.

Pod jeho pohledem Christin zase pocítila ten zvláštní záchvěv svého těla, povýšeně se na něj podívala a pravila: „Vidím, že ani poslední prázdniny ti nepomohli Blacku. Jsi stále stejné dítě jako před šesti lety."

Jeho kamarád se rozhřechtal až málem spadl na zem. „Tichošlápku tak tohle ti nevyšlo."

„Co proti mě máš Silverová? Přeci jsem ti nic neudělal." Zamračil se Black a Christiane si uvědomila, že mu to sluší stejně jako kdyby se smál.

„Blacku, stačí už jen to, že ses narodil." Odsekla mu Christin.

Potter opět vybuchl v huronský smích. Sirius se na něj zlostně podíval, ale Potterovi to nevadilo a dál se lámal v pase v salvách smíchu.

„Tak co je to tady za sněm?" Ozval se za nimi jemný dívčí hlásek. Všichni se otočili, Potter se narovnal a konečně se přestal smát. Ta malá rudovlasá dívka byla Lily Evansová, primuska z Nebelvíru.

„Přeci čekáme na tebe Lily." Usmál se na ni Remus. Lily mu usměv vrátila a ani koutkem oka nezavadila o dvě hlavy vyčuhující z otevřeného kupé.

„Jak se máš Evansová?" Zeptal se jako vyměněný Potter.

„Co je ti potom Pottere?" Zamračila se Lily a dál se koukala jiným směrem než byl on.

„No Dvanácteráku," protáhl Sirius. „Asi mě budeš muset zasvětit do toho jak se mluví s ženskejma," uculil se. „Vypadá to totiž, že ti to jde o dost líp než mě."

„Měli bychom jít," ozvala se Christiane. „A ne tady ztrácet čas."

„Ano, máš pravdu Christi, tohle je opravdu jen ztráta drahocenného času." Přitakala Lily.

Všichni se dali do pohybu, kluci v kupé zklamaně ohrnuli ret. „Tak snad příště brácho." Plácl James Siriuse po zádech.

Když vlak zastavil, studenti se hrnuli ke kočárům. Potter, Black a Pettigrew se líně courali k povozům. Vyhodili tři kluky druhého ročníku z kočáru, který měly nejblíže. Pohodlně se usadili a vyhlíželi Lupina, kterému drželi místo.

Kolem právě procházeli tři bavící se dívky, Christiane s Teodorou a Lily.

„...no tak to museli být úžasné prázdniny Teo," rozplývala se Lily nad vyprávěním Teodory, která se právě nadechovala k odpovědi když se z kočáru vyklonil Black a Potter. Sirius na ně mrkl. „Holky nechcete jet s námi? Když vyhodíme Petera tak se vejdeme."

Christiane se na něj líbezně usmála. „Jak jsi to uhodl Blacku?" Sirius už se začal radovat když Christin dodala: „Nechceme!"

Lily s Teodorou za ní pobaveně vyprskly smíchy, Christiane se k nim otočila a bez dalšího rozloučení se dívky odebraly k odchodu. James se potutelně usmíval, Sirius se na něj zamračil a James okamžitě přestal, za to Peter se díval na Siriuse velice nakvašeně.

Sirius do něj šťouchl a povídá: „Ale Červíčku vždyť to byla jen sranda."

Otočil se na Jamese a protočil oči. Tomu se opět objevil úsměv na tváři, naštěstí už k nim dorazil Remus a mohli vyrazit.

Zatím o pár kočárů dál už na Lily mávaly holky z Nebelvíru a tak se s Christin a Teodorou rozloučila. Došli ke zmijozelským studentům kde se odpojila i Teodora a zamířila k havraspárským. Na Christin už čekal Severus sedla si vedle něj a snažila se nemyslet na toho pitomce Blacka.