BOOKWORM || Loki

17

Mám ďábelské plány :D

Hudba hlasitě řvala přes celý byt, Loren a já, jsme zběsile tancovaly a snažily se správně vyslovovat španělské slovo, i když jsme byly obě dvě úplně na mol. Jídla jsme snědly požehnaně a byla to pouze otázku času, než to jedna z nás nezvládne.

Udýchaně jsme si lehly na sedačku a smály se. Bylo kolem deváté večer.

"Je to divný, že?" řekla najednou Loren, zatímco jsme vypnula hudbu. Najednou tu bylo neskutečné ticho.

"Co myslíš?"

"Všechno. Život. Podívej se na nás, obě máme vystudované vysoké školy a obě dvě pracujeme v malém knihkupectví. Potom je tu Patrik, který je do tebe zamilovaný a ty jsi ho celou dobu odmítala. A nakonec se vytáhneš s bohem." pousmála jsem se.

"Máš pravdu. Je to divný. Ale neber to nějak vážně. Je to bůh, na světě miliarda lepších než-li já." odpověděla jsem divným hlasem a sama jsem nad tím uvažovala.

"A přesto se objevil v Bristolu, v nejmenším knihkupectví ve městě a vybral si naopak největšího knihomola ve městě. Moje zlatá Maisie, lepší holky na světě není." řekla upřímně a já se přistihla, že mám slzy v očích.

"Loren, jsi opilá."

"Na tohle jsem vždycky střízlivá." začala se smát a já s ní. Pořádně jsem ji objala a byla za ni neskutečně vděčná. "Chudák Patrik." a teď doslova vyprskla smíchy. Zakroutila jsem hlavou a taky jsem se začala smát.

"Měly bychom to tu trochu uklidit." šeptla jsem, když jsem si uvědomila tu spoušť kolem nás.

"Souhlasím."

Rychle jsme uklidily, to stačilo k tomu, aby jsme se obě dvě naprosto unavily a šly spát.

Probudil mě chladný vzduch. Protáhla jsem se zamžourala jsem do tmy. Slezla jsem z postele a okamžitě toho litovala, ta podlaha byla doslova ledová. Prošla jsem chodbou do obýváku, hodiny ukazovali půlnoc. Okno bylo otevřené a on u něj stál tiše jako stín a koukal ven. Sněžilo a byl úplněk. Došlo jsem pomalu k němu, i když se mnou otřásala neskutečná zima. Než jsem k němu došla, otočil se. Měsíční svit mu zářil na obličeji a jeho modré oči byly klidné.

"Ahoj," šeptla jsem k němu, ale nebyla jsem si jista mě uslyšel. Jen se pousmál.

"Přeložila jsi to?" jeho hlas zněl jako opera a já měla co dělat aby se mi nepodlomila kolena. Kývla jsem hlavou na souhlas. Jeho úsměv se roztáhl a zastrčil mi pár neposedných pramenů za ucho. Naklonil se ke mě a váhavě mě políbil, potom se hned zase odtáhl. "Nevím co to se mnou děláš." zašeptal nechápavě. Potom mě znovu políbil, ale už mnohem vášnivěji. Své ruce obmotal kolem mého pasu a přitáhl si mě co nejvíc k sobě.

"Loki? Mrznu.." protočil očima, okno se samo zavřelo.

"Pořád něco." řekl drze a já na něj povytáhla obočí. "Chtěl bych tě mít celou pro sebe." zvědavě jsem na něj koukala. Myšlenkami jsme byla úplně někde jinde. V tom mě zvedl do náruče a nesl zpátky do postele. Položil mě do ni a zakryl. Pobaveně se přitom podíval na Loren, která potichu chrápala. Políbil mě na čelo a zmizel.