Baxtrix nebo Brácha?

VYZNÁNÍ LÁSKY

"MÍŠOO? To myslíš vážně?" zeptal se mě Herdyn naštvaným hlasem.  "Ano" řekla jsem a brečela do polštáře "a on to ví? nebo tě nechce nebo co se děje?" řekl Herdyn a hladil mě rukou po zádech "neví to a ani se to nedozví" řekla jsem a přestala brečet "Miško.... to že se líbí fanynkám musíš pochopit" řekl Herdyn a chytl mě za ruce "já vím ale ty dvě holky byli prostě...." ani jsem to nedořekla "hele jestli tě má rád tak bych si nějakýma fanynkama nedělal hlavu" řekl a přitiskl si mě k sobě "RÁD JAKO KAMARÁDKU" pošeptala jsem si s domněním že to Pavel neuslyší "Míšo stejně si nejsem jistej jestli je Bax na vztah vůbec nějak vyspělej" řekl a já se na něj podívala protože jsem nevěděla jak to myslel "jak jako není vyspělej?" "No vždyť znáš jeho den celej ho jen pro sedí u kompu a pro spí" řekl a já se na něj vyčítavě podívala "Ale v tom je to jeho kouzlo sakra" řekla jsem a odešla z pokoje.

*Herdynův pohled*
Bylo mi líto že se naštvala ale vážně jsem na jednu stranu nechápal proč se jí líbí zrovna Bax.

*Můj pohled*
Šla jsem dolů po schodech a slyšela jsem dole zapnutou televizi a vůni z kuchyně takže mi bylo jasný že tam bude Radek. "Jdeš na večeři?" ozvalo se hned jak jsem otevřela dveře "Ne jdu ven" odsekla jsem "Kam jdeš tak pozdě?" slyšela jsem promluvit Baxe a tak jsem se otočila a on seděl na gauči s mobilem v ruce "no ven jdu..." odsekla jsem znovu a Bax mi dával kázání "Míšo ale pozdě večer ven sama nepůjdeš..víš přece" "hele Míšo nech to na zítra už máš dost" skočil mu do řeči Wedry a já si oblíkla bundu nasadila boty "právě že tu toho už mám dost no" vykřikla jsem a vyběhla z domu.
Bylo mi jasný že jsem byla zbytečně vzteklá i na Radka ale už mi to lezlo na mozek musela jsem si provětrat hlavu. Šla jsem jen po ulicích naší části Prahy.

*Baxe pohled*
"Mám za ní jít?" zeptal jsem se Wedryho "ježiši se ještě ptáš jasně že máš za ní jít!...Bože" řekl Wedry a já na sebe hned něco hodil a běžel ven zacházela zrovna za roh tak jsem běžel k ní.

*Wedryho pohled*
Dával jsem si jídlo na talíř a dolů přišel Herdyn "Kde je Míša?" zeptal se mě starostivě "šla ven a Bax za ní" řekl jsem a posadil se ke stolu "Bax za ní?" řekl naštvaně "Ty už to víš co?" řekl jsem "Ty to víš taky?" řekl Herdyn a já jen přikývl a zasmál se  "snad si to už vyříkají" řekl jsem a Herdyn z nervoznil "ale to jako to nejde aby oni... spo-spol-spolu chodili" řekl a začal přecházet z místa na místo "proč by to nešlo ty snad svojí ségře nepřeješ vztah?"  řekl jsem a Herdyn se posadil. "Jasně že přeju ale nějakýho normálního kluka kterej se o ní postará" řekl a kontroval čas "dobře uznávám že Bax není uplně normál  ale Míša taky ne.." zasmál jsem se "a navíc oni se o sebe navzájem postarají až moc dobře"  řekl jsem a Herdyn se trochu pousmál "no jako jo Míša je bláznivá ale co spolu chcou dělat pařit na compu?"řekl ustaraně "já si myslím že si najdou jinou aktivitu....em....a třeba ho Míša s tím hraním her zmírní" řekl jsem a Herdyn souhlasil.

/MEZI TÍM/
*Můj pohled*
Svítily jen lampy a hvězdy skoro hezky až na tu zimu šla jsem po chodníku nikde nikdo v tu chvíli mě někdo chytl za rameno "Míšo noták co se stalo"  vyhek  na mě Bax "Štěpáne nemůžeš mě nechat chvíli samotnou?" řekla jsem "můžu až mi řekneš co se ti stalo" řekl a chytl mě za ruce ale já se vyvlíkla a řekla pouze "nic co by se mělo stát...blbě zamilovaná"  "Míšo tohle na mě neplatí? Já se ti protivim? Nebo co se stalo?" řekl znovu "tvoje vlhký fanynky to se stalo!" vyjekla jsem na něj a šla dál po chodníku.

*Baxův pohled*
"Moje fanynky?myslí to tak jak si myslím? tak jo nádech výdech" řekl jsem si. "Míšo asi je na čase ti něco říct.."  řekl jsem a Míša nahodila kamenný pohled "Víš jak jsme se bavili že jsem zamilovanej a ty taky.."  řekl jsem a Míše se nahrnuly slzy do očí "Jestli máš vztah s nějakou holkou nebo jsi se zamiloval do té fanynky tak ti to přeju" řekla a já jí pohladil po tváři "zamiloval jsem se to ano... ale né do fanynky a už vůbec né dnes je to už nějakou dobu...ta holka je moc krásná a milá.."  řekl jsem a Míša mi skočila do řeči "jo to je moc hezký tak snad vám to vyjde.." řekla a šla dál "taky doufám že nám to vyjde.. když jsem jí viděl poprvé tak jsem jen uslintaně zíral ve dveřích" řekl jsem ona se otočila.

*Můj pohled*
Bylo mi blbý jak povídal o svojí lásce k nějaký holce. Ale když řekl "zíral ve dveřích" vzpomněla jsem si na moment kdy jsem ho viděla poprvé. "Hrozně mě mrzelo že ta holka odjela ale poté jsme spolu zažívali spoustu trapasů způsobený mnou.. " řekl a já si vybavila naše seznámení a naše blbé střetnutí v koupelně bylo to smutný "snažil jsem se jí si získat ale v tu nejlepší chvíli jí sbalil jinej kluk" řekl a sklopil hlavu a chytl mi ruku "to mě mrzí" řekla jsem a vcítila se do něj "pojď se projít dál." řekl Bax a já souhlasila "ale jen pod podmínkou že budeš povídat dál" řekla jsem a poslouchala ho úplně jsem se v cítila měla jsem pocit jako bych to prožívala a hrozně mi ho bylo líto. "Byl jsem svědkem toho co nikdo zamilovanej do holky prožít nechce ale všechno bych přežil abych jí měl jen pro sebe přežil jsem pro ní pár facek a nadávek  a ona mi to oplácela nocmi s ní" řekl a chytl mě za pas "ta holka musí být nejšťastnější že tě má" řekla jsem a myslela jsem si to protože Bax je opravdu super "ani bych neřekl...stojí na proti mně tváří se smutně má slzy v očích a mě to ubíjí" řekl a mě to celé došlo... to náš byl celou dobu ten příběh.. on se kvůli mě trápil a navzájem jsme si nikdy nic neřekli. "Štěpáne... já jsem ale nejšťastnější!" řekla jsem a on se na mě usmál "vážně?" zeptal se "Vážně...pokud teď neřekneš itz e prenk..." zasmála jsem se "neřeknu" řekl a já mu řekla "je zvláštní že od první chvíle jsem k tobě cítila to samí?" řekla jsem a Bax mi na to nic neřekl. Jen mě začal líbat.

BYLI JSME JAKO DVA BLÁZNI VEČER UPROSTŘED ULICE.. Ale já jsem zažila nejkrásnější moment v mém životě!