12. Nová spolubydlící (část.1)

125 13 0
                                    

2 dny před odjezdem

S Auri jsme se domluvili, že budeme jenom my dvě na chatce. Zrovna jsem si balila, když se přes dveře ozvalo:
,,Pošta!".

Otevřela jsme je a tam na zemi ležela středně velká světle červená obálka s erbem naší milovaný školy. Obálku jsem se zaujetím roztrhla. Vypadl z ní velice úhledně napsaný dopis.

Otočila jsem se do bytu, zavřela dveře, došla do mého pokoje a tam si sedla na mojí perfektně ustlanou postel. Rozevřela jsem dopis a začala nahlas číst.

,,Princezno Eleno, potom co jsem viděla, myslím to jak se chováte ke svým spolužákům, jsem se rozhodla k vám do chatky a na pokoj zde ve škole dát ještě jednu novou dívku. Všechno jí pěkně ukážete a budete se k ní chovat mile. Věřím vám a hodně štěstí. S pozdravem, ředitelka školy Miriam Salwenová" dočetla jsem list a pořád na něj blbě koukala.

,,No to si snad dělá prdel, ne?!" povzdechla jsem nahlas a padla do postele.

,,Nic neříkej. Všechno jsem slyšela" řekl hlas ode dveří. Podle hlasu jsem poznala, kdo to je. Auri. Jenom jsem se na ní blbě podívala.

,,Co si o tom myslíš?" zeptala jsem se.

,,Hm...no jak to říct?! Blbý no, ale co s tím uděláš?! Nic..." pokrčila rameny. V tu chvíli někdo zaťukal na dveře.

,,Bože! Nééé!" řekla jsem a hlavu zarazila do polštáře. Auri se rozhodla jít otevřít.

,,Jsem tady správně? Pokoj č. 185?" zeptal se hlas.

,,Jo jasně. Ty jsi asi ta nová spolubydlící, co? Tak pojď dál. Ukážu ti celej byt a tvůj pokoj" řekla Auri. Rozhodla jsem se jít se schovat na terasu. Slyšela jsem všechno co si ty dvě říkali. Auri jí prováděla. Pak Auri otevřela dveře do mého pokoje.

,,Tady bydlí Elena" řekla.

,,O můj bože! Ten pokoj je nádherný! Jakoby tu bydlela princezna!" říkal okouzleně ten hlas.

,,Taky, že tady bydlí princezna!"  ohradila se Auri.

,,Cože?! Jaká princezna?! Ona je fakt princezna?! Která?!" vyptával se ten hlas dál.

,,Ta nejvyšší princezna. Je to naše dědička trůnu, Elena Greenwald" zasmála se Auri. Nenápadně jsem koukla do pokoje. Ta dívka stála jako opařená na místě a nehnutě někam zírala. Po chvíli se radostně rozječela: ,,Ooo! Můj! Bože! Já! Bydlím! S! Elenou! Greenwald! To! Snad! Ani! Není! Možný!".

Potom co jí Auri se smíchem uklidnila a vysvětlila jí všechny moje pravidla, vydali se směrem k jejímu pokoji.

Škola ElementsKde žijí příběhy. Začni objevovat