Škola Elements

22. Arogantní a namyšlená

Po škole

Mám takový pocit, že si na mě jedna učitelka zasedla. Ani nevím proč.

Šla jsem do chatky, když v tom mě někdo chytil za ruku a otočil ke mě.

,,Je konec" byl to Erik.

,,Co prosím?!" otevřela jsem pusu.

,,Slyšíš moc dobře. Je konec" řekl rázně a já se v tu chvíli neskutečně naštvala.

,,Děláš si ze mě srandu?! To ti šlo jenom o sex?! Ty jsi fakt kokot Eriku! Nechápu, že jsem s tebou někdy vůbec něco mohla chtít mít! Řekni mi jenom jedno - Proč?!" nesnášela jsem ho za to co právě řekl.

,,Proč? Vážně se mě ptáš proč?! Viděl jsem jak se chováš! Ke všem tady okolo! Jsi arogantní, namyšlená princeznička co si myslí, že je něco víc! Myslíš si, že jsi něco víc než Sallyni, co?!" naštval se.

,,Jdi! Jdi ode mě, prosím tě, pryč..." došla mi slova.

,,Jak si přeje naše milovaná primceznička" zasmál se ledovým smíchem, otočil se a odešel.

Jeho slova mi stále zněla v uších. Nevěděla jsem nic. V hlavě jsem měla vymeteno. Najednou mi byla zima. Objala jsem se rukama a šla k chatce.

Když jsem došla k chatce, zjistila jsem, že je zamčená. Jenže já nemám klíče. Opřela jsem se o dveře chatky po kterých jsem se svezla dolů. Seděla jsem opřená o dveře s obličejem v dlaních. Neudržela jsem se a začala plakat. Jaké je vidět namyšlenou princeznu Elenu, jak je zhroucená u dveřích své chatky?! Určitě velice uspokojující...

Ani nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale najednou jsem na svých ramenech ucítila něčí teplé ruce. Když jsem zvedla obličej uviděla jsem Auri a za ní Emmu, které se na mě dívali nechápavým pohledem.

,,Vevnitř" zašeptala jsem, protože jsem věděla, že chtějí abych jim řekla co se stalo.