Nákaza

11 Konečné usídlení?

Lenka prostřihla plot a začala mlátit kleštěmi do kovu. Začali být rozzuření, sunuli se k plotu vyjma dvou kteří se plazili. Dominika jednomu úplně vztekle prorazila hlavu a já zase druhému. Náhle Dominika rozevřela plot a vtrhla tam."Domin..."Nestačila doříct Lenka protože jsem ji zastavila. Věděla jsem že prožívá bolest. Sledovali jsme jen jak šíleně je zabíjí dokud tam nebylo čisto. Natahali jsme těla nahromadu a zapálili. Radka sešila plot zpátky. Helena a Dominika přivezli auta a začali jsme se v základně zabydlovat. Měli jsme i obrněné auta a spoustu munice. Jídla jsme měli tak na 2 měsíce,domluvili jsme se,že se vrátíme do Walmartu a vybereme ten zbytek. Nazvali jsme naši komunitu Zapadákov s Klárou a Lenkou v čele. Bylo skvělé že to stálo na místě kde dřív byla farma. Dali se tady pěstovat plodiny. Mohli jsme se zabydlet buď v hlavní budově nebo ve stáji. Opět jsme byli hodně při štěstí když tam stála zdravá kráva schopná dát mléko. První skupina Radka,Helena a Lenka odjeli do Walmartu. Druhá skupina Míša a Alex se dali do opevnění brány a hledání slabých míst v plotu. Našla jsem vysílačku ve velitelské místnosti. Zkusila jsem ji zprovoznit. Ozvala se zase ta stejná zpráva co před 2 týdny. 2 týdny slibovali a už se nikdo neozval.K večeru se vrátila skupina se zbytkem jídla ale přijeli tedy přímo královsky s kamionem. Nezajeli na pozemek protože by se sem nevešel ale dal se skvěle použít na opevnění. Radka vzala prkna a přistavila je ke dveřím přívěsu.Helena tam vylezla a sjela opatrně s vysokozdvižným vozíkem dolů. Začali vozit jídlo do obrovského armádního stanu po paletách. Všichni jsme měli radost protože tam bylo neskutečně moc jídla při šetření by nám vystačilo na rok a půl. Večer jsme se všichni rozvalili na lehátkách u ohně a zase ohřívali konzervy. Radka nám hrála na kytaru a všichni jsme byli spokojení. Probudili jsme se k ránu zimou protože jsme tam všichni usnuli. Oheň už uhasl a jen doutnal.Zvedli jsme se a odešli do domu. Pozdě ráno nás probudilo sluníčko a zpěv ptactva. Mohlo být tak devět hodin. Náhle se ozval křik. Běželi jsme dolů ze schodů. Doběhli jsme do obýváku a Dominika seděla u Johna,konečně otevřel oči. Všichni jsme se divili. Měli jsme ho už za mrtvého. "Co jsi mu provedla?" Dávala jsem mu pořád antibiotika do kapačky a ránu mu čistila jódem a absinthem. Rána se mu trochu zacelila ale pořád to maličko hnisá.Ihned ho obejmula a nechtěla ho pustit. Usmál se na nás jakoby děkoval, že jsme se o Dominiku starali. Náhle byl slyšet šílený dusot v dáli.Vyběhla jsem nahoru po schodech pro dalekohled,ostatní se šli podívat ven. Zachvíli jsem se vrátila a už pátrala po okolí. Zahlédla jsem malé stádo koní kterým se nejspíš podařilo utéct. Zastavili se na mezi blízko lesa. Lenka začala být akční že jednoho chytí. Taky ji Alex pořádně seřvala.Šla jsem podojit krávu aby jsme si mohli dát aspoň čerstvé mléko když už všechno jíme z konzerv.Když jsme začali přidělávat kusy dřeva na plot uslyšeli jsme další šílený dusot a nějaké výkřiky. Klára vyběhla ze stáje a stoupla si před bránu a koukala co a jak. Vypadali jak kovbojové nebo co to mělo být.Na hlavě měli kovbojský klobouk a styl džíny a vesta. Pobízeli koně jak šílení. Dominika se náhle vynořila v okně a jednoho sejmula puškou. Druhý to okamžitě otočil a běžel k lesu kde zmizel. Lenka a Míša vyběhli ven se podívat. Štěstí bylo že kůň zůstal stát na místě. Dostal ránu do ramene.Byl v bezvědomí takže ho přehodili do sedla a odzbrojili.Lenka začala zuřit a řvát na Dominiku. Byla ale sakra smůla,že ho netrefila do hlavy,omdlení jen předstíral a vytáhl si nůž z boty a bleskově to dal Míše pod krk. Začal nám vyhrožovat,že ji zabije. Alex byla vzadu a dala mu pořádnou ránu dřevem do hlavy až se dřevo roztříštilo. Svázali jsme ho ke kůlu. Lenka šla odsedlat koně a dala mu napít a do boxu dala seno. K večeru byl plot do poloviny z celé části pozemku zabedněn dřevem. Taky se probral kovboj. Začali jsme se ho vyptávat kdo jsou, co chtějí.