Fairy tail Další drakobijec PROBÍHÁ OPRAVA❗

7.

Ležel mi u nohou a měl zavřené oči. Byla jsem tak v šoku že jsem se nemohla pohnout. Po nějaké chvíli jsem se pohnula a sehla se k němu. V tu chvíli otevřel oči a rychle se posadil. Tím nám oběma vysloužil hlavičku, až se mi zatmělo před očima.
,,Au." zaúpěla jsem a kecla si na zadek vedle něj.
,,Promiň, nenapadlo mě, že nademnou někdo bude." omluvil se a začal si třít čelo. Pak se na mě pořádně podíval.
,,Počkej, tebe znám. Ty si ta holka co nám pomohla." jeho pohled se rozzářil a už byl na nohou.
,,To spíš vy jste mi pomohly." řekla jsem s úsměvem a chytla se nabízené ruky. Když jsme stáli, pořád mě držel za ruku. Trochu jsem zrudla. Zatím co on mi civel na ruku. Pak mi to došlo.
,,Ty si..." začal. Rychle jsem se mu vytrhla a usmála se.
,,Překvapení!"
,,No tak to je paráda. Vítej v naší rodině." zazubil se a objal mě. Asi jsem zrudla ještě víc a na nic se nezmohla. On si toho ani nevšiml. Odtáhl se a s mávnutím zase odběhl ke rvačce. Jako omámená jsem došla k baru a dosedla na židli.
,,Tak už si se seznámila s Natsuem." otočila se na mě Lucy. Jen jsem kývla.
Natsu. Proč on? Čím je tak zvláštní.
Otočila jsem se a uviděla ho jak se mlátí s Grayem. Ten byl zase jen v trenkách. Netrvalo dlouho a Erza je od sebe odehnala. Jenže Gray se stihl ještě napřáhnout a uštědřit Natsuovi ráno do kolene. Ten se svezl k zemi a měl problém se postavit.
Erza něco spustila na Graye a pak vzala Natsua, hodila si ho přes rameno a nesla ho směrem k nám.
,,Kde je Wendy?" zeptala se rovnou a praštil s ním na židli vedle Lucy.
,,Au.!" ozval se ale když uviděl její výraz, ztichl. Lucy se zasmála.
Během chvíli přiběhla Wendy a pozdravila.
,,Ahoj, chtěla si něco Erza-san?" otočila se na rudovlásku.
,,Natsu má nejspíš něco s nohou." Erza se na ni otočila a ukázala na něj. On se jen provinile usmál a čekal. Wendy k jeho noze zvedla ruce a začala něco šeptat. Ruce se jí rozzářili a během chvíli bylo po všem. Natsu se uvolnil a poděkoval jí.
,,Takže ty ovládáš léčivou magii?" neudržela jsem se. Všichni se na mě otočili.
,,Ty jsi ta nová jo?" Erza mě skenovala pohledem. Hlasitě jsem polkla a kývla.
,,Tak uvidíme koho to tu máme." zdálo se mi to nebo se usmála. To bylo asi fuk, protože se stalo hodně věcí najednou. Před mým obličejem se objevil meč. Jeho rukojeť svírala Erza. Jen pár vteřin potom jsem použila svoji láhev s vodou. Všichni kolem to sledovali se zájmem a čekali co se bude dít. Erza s mečem a já s vodou jako nějakým hadem vznášejícím se ve vzduchu mezi námi.
,,To vypadá dobře." zabručela Erza, ale meč nezklopila.
,,Nerada bych přišla o hlavu." řekla jsem se strachem. Tohle se mi nelíbilo.
V tu chvíli mi do hrudníku narazila oranžová kulička a já musela o pár kroků ustoupit. Voda se rozprskla po zemi a zmáčela nám nohy. Death roztáhl bílá křídla a rozhodil packami do stran. Vznášel se mezi mnou a Erzou.
,,Co to děláš? Nech Aquu být!" rozkřikl se a tím upoutal pozornost celého cechu.
,,Máš kuráž, ty si kdo?" zeptala se skoro zmateně Erza.
,,Jsem její ochránce!" chtělo se mi skoro brečet pýchou, jak jsem na něj byla hrdá. V jednu chvíli bylo ticho a ve druhé se začala Erza smát a sklopila meč.
,,Dobře, dobře, to šlo líp než jsem čekala." řekla se smíchem. Ani já ani Death jsem nechápali. Pak se na mě usmála i Lucy a já pochopila. Byla to zkouška. Death stále nic nechápal a těkal pohledem z Erzi na mě a zpět. Jen jsem na něj kývla a on mi vlétl do náruče. Pevně jsem ho objala.
,,Ty můj bojovníku, mám tě ráda." pošeptala jsem mu a pevně ho stiskl. Pak mi došlo, že nás všichni sledují.
Pohled mi slétl k němu. Měl vykulené oči a sledoval nás.
,,Ty si..." věta zůstala vyset ve vzduchu.
,,Drakobijec." ozvala se Gray, který se k nám připojil.
,,Jak to víš?" probrala jsem se.
,,Každý drakobijec má Exeeda." řekl a sedl si vedle mě. Death se usmál a odletěl za ostatními kočkami. Sledovala jsem ho. Kromě Carly tam byl ještě černý kocour s jizvou na oku a modrá kočka. Počkat!
,,Ty..." teď jsem byla zaražená já a ukázala jsem na Natsua. Ten se zazubil a zvedl palec nahoru.
,,Něco nám uniklo?" vložila se do toho Lucy.
,,Vy už jste se potkali předtím, že ano?" ozvala se Mira s úsměvem. Jen jsem lehce kývla, ale pořád sledovala Natsua. Zavrtěla jsem hlavou a rychle se podívala jinam.
,,Ano. To Natsu mě přivedl na nápad vyrazit sem." řekla jsem po pravdě. Lucy najednou došla moje včerejší slova a úlekem málem spadla ze židle.
,,Ty si myslela...." jediným pohledem jsem ji utnula.
,,To je hezké." doplnila Mira a už se starala jen o nádobí.
Už jsem se radši neodvážila podívat jeho směrem.