Fairy tail Další drakobijec PROBÍHÁ OPRAVA❗

20. Plán

Zamžourala jsem do tmy. Kde to jsem? Moje ruce! Mám je svázané za zády. Sakra Aquo vzpamatuj se.

,,Haló je tu někdo?" ozvalo se za mnou. Až jsem se lekla.

,,Kdo to je?" zavolala jsem do tmy.

,,Aquo, jsi to ty?"

,,Natsu? Natsu! Kde si?" snažila jsem se k němu doplazit. Dostala jsem se k němu dřív hlavou než nohama, takže jsem dostala ránu do čela.

,,Promiň." řekl mi Natsu a podle rukou se mi snažil rozvázat provazy. Když se mu to povedlo, rozvázala jsem já jeho. Hned na to se místností rozhořel oheň. Sledovala jsem Natsuovu ruku , jak jeho plamen slábne.

,,Co se děje?" zeptala jsem se ho.

,,Já nevím, jako by mi něco vysávalo magii."

,Nejsi sám." trhla jsem sebou. Ten hlas. V tom nejvzdálenějším rohu seděl Sting, Rogue a dokonce i Melanie.

,,Co tu děláte?" vyjekla jsem.

,,To co vy." řekl Rogue

,,Hele." ukázal za mě, když jsem nic neříkala. Ležel tam Gajjel. A u něj klečela Wendy a vzlikala.

,,Wendy!" vykřikla jsem a co mi strop dovoloval jsem se k ní doplazila.

,,Aquo." zavzlikala a vrhla se mi do náruče.

,,Kde to jsme a co po nás chtějí." slyšela jsem Natsua.

,,Nevíme kde jsme, proč to dělají, ale pomalu a jistě z nás vysávají sílu." vysvětlila Mel a při tom mě skenovala pohledem.

,,Musíme odsud." vyhrkla jsem, nelíbilo se mi tady.

,,Myslíš, že jsme to nezkoušely? řekl skoro šeptem Sting. Najednou se nad námi otevřel poklop a do místnosti proniklo červené světlo.

,,Právě včas. Vem tu starší." řekl někdo a ukázal na mě. V tu chvíli se na něj vrhl Natsu. Jenže dostal nějakou tyčí a projela mu tělem elektřina. Mě jako by ztuhlo tělo a nemohla jsem se hýbat.

,,Co?" zakvílela jsem. Celá jsem se vznesla a prolétla otvorem.

,,Néééé!" ječel Natsu. Pozdě. Poklop se zaklapl. Proti mě stála malá holka s nataženou rukou. To ona mohla za to že jsem se vznášela a nemohla se hýbat.

,,Polož ji támhle." rozkázal nějaký muž. Kouzlem mě položila na lehátko kde mi přivázali nohy i ruce.

,,Co to děláte?" vrčela jsem.

,,Za chvíli uvidíš." zněla odpověď. Začala jsem se kroutit.

,,Začni!" zařval a na demnou se objevil nějaký stroj. Nevypadal zrovna příjemně. Zapnul se. Mám dojem že to nebude bez bolesti.

,,Ááááááááá!"

pohled Natsu:

,,Pusťte mě!" lomcoval jsem poklopem. Aqua ječela. Co jí to sakra dělají. Já je zaiju. Za mnou se ozval vzlyk. Ale to nebyla Wendy.

,,Já vím jak to bolí." byla to Melanie.

,,Cože?" vyjekl jsem. Byl jsem zoufalí.

,,Berou ji její magii. Bolestivě, hodně bolestivě." vysvětlil Rogue a objal Mel.

,,Vy parchanti!" začal jsem znovu bušit do poklopu.

,,Co se děje?" Gajjel se začal probírat. Wendy k němu připlazila a začala mu vše vysvětlovat.

,,Nééééé, prosím dost!" ozvala se znovu Aqua. Začal jsem drtit svoje prsty v pěstích. Já je fakt zabiju.

,,Co uděláme?" zavrčel Gajjel. poklop se najednou otevřel a já hned vyrazil. Naproti mi šla znovu tyč a já doslat ránu. Padl jsem na zem, ale vedle mě dopadlo i další tělo. Byla to Aqua a byla v bezvědomí. Doufám.

,,Aquo!" vzal jsem ji do náruče. Poklop se hned zase zavřel. V dlani jsem měl rázem ohnivou kouli.

,,Wendy, můžeš něco udělat?" měl jsem slzy na krajíčku, ale držel jsem se.

,,Zkusím to." přilezla k ní, a vyslala k ní tu jedinou sílu co jí to dovolilo. Aqua ztuhla a celou dobu co na ni Wendy mířila léčivou síla, snad ani nedýchala. Tělo ji povolilo až po tom co Wendy skončila.

,,Víc jí nepomůžu." řekla.

,,Dnes už máme pokoj, dalšího si vezmou až zítra." ozval se Rogue. Neměl jsem sílu něco mu říkat. Sedl jsem i a opřel se o zeď. Aquu jsem si posunul tak aby měla pohodlí. Zkřivila při tom pusu do bolestné grimasy. Co ji tam sakra udělali. Zničím je!

,,Dostane se z toho?" zeptal se Gajjel.

,,V to doufám." odpověděl mu Sting. Hodil jsem po něm vražedný pohled.

,,Do toho ti nic není." zavrčel jsem na něj.

,,Mám o ni taky strach." vyjel po mě.

,,Hele tak klid, možná se vám to nelíbí ale jsme v tom spolu. Aqua je silná a díky Wendy vypadá líp. Já to taky přežila, když to bylo na krajíčku. Takže si to šetřete pro ty nahoře." vyjekla Mel. A měla pravdu, místo toho aby jsme drželi spolu, se tu hádáme a přitom máme společného nepřítele. Začali mi padat oči. A asi jsem nebyl jediný. Položil jsem se na zem vedle Aqui a snažil se usnout. No, moc dlouho mi to netrvalo a upadl jsou do říše snů.