17. Klid

160 13 5
                                    

„Venku sněží!" prskne. Cože? Uf. Oddychnu si.
„Vážně?" ptá se Lucy.
„Bezva!" křičí Grey a jen ve trenkách běží pryč. Směju se. Vypadá strašně vtipně.
„Pojď" Lucy mě táhne za ruku. Z tmavého nebe se snáší bílé vločky. A jelikož jsem jen v tílku zatřesu se zimou. Najednou vedle mě propluje oblak páry. Ohlédnu se a žasnu. Natsu stojí na jednom místě a a tam roztává sních. Přejdu k němu a položím ruku na rameno.
„Hezky hřeješ!" usměju se.
„Ty zase studíš!" ušklíbne se. Obejme mě a já se zachumlám v jeho teplém náručí.
„Hele vy dva, nechte si to na jindy!" na zádech ucítím štípnutí a rázem mokro. Otáčím se. Grey si pohazuje s jednou koulí.
„Ty!" zaječím smíchy a schytá jednu o obličeje. Tím začíná zimní bitka. Řádíme tam takhle asi půl hodiny. Pak pelášíme do cechu. Prskám jak blázen. Sedám si vedle Natsua a tulím se k němu. Je úplně v pohodě a doslova z něj sálá teplo. Lucy se zabalená o deky, stejně jako Wendy. Přese mně ji hází taky. Cehem se ozívá jen prskání a kašlání.
„Tak to vidím na delší dovolenou!" ozve se mistr. Kluci jen kývají hlavou. Já začínám pomalu usínat v Natsuově klíně.
„Odneseme holky domů!" breptá Gray. Najednou cítím něčí ruce, jak mě zvedají. Mžourám na Natsua.
„Ty už spíš co?" usměje se. Z úst mi vyjde jen tiché zabručení. Celou cestu mě nese v náručí a já pochrupuju.
„Loki, víš kam s ní viď?" vnímám ho, když se objevíme u domu.
„Jo!" přitaká mu.
„Tak dobrou!" slyším, jak se Lucy rozkašlala a Loki ji uklidňuje. Mě, zatím Natsu pokládá na postel a přikrývá dekou. Chce se mi kýchnout. A během minuty se zvedám v záchvatu kašle. Natsu mě jemně hladí po zádech. Přinesl mi čaj a já poslušně piju. Konečně. Lehám si zpět a chumlám se do peřin. Tahám ho za ruku, pochopí to a leze za mnou. Stulím se mu na hrudi a vzdychu. Je to příjemné. Konečně po chvíli usínám.
Ráno se probudím a Natsu nikde. Něco mě lochtá v nose a já kýchnu. Do pokoje nakoukne Lucy. Vypadá úplně stejně jako já. Nemocně.
„Ahoj! Jak ti je?" huhlá. Je zabalená v dece a něco cucá.
„Ahoj... no moc dobře ne! A ty?" zním stejně. Zakývá hlavou a rozkašle se.
„Co tu děláš!" ozve se za ní. Je to Loky. Lucy se na mě omluvně usměje a už mizí.
„Tak co marode?" zasměje se Natsu. Vypláznu na něj jazyk.
„Nevypadá, že by jste vylezly z postele!" usměje se.
„My?" zeptám se.
„Jo, ty, Lucy, Erza, Wendy a Juvia." Odpoví.
„A jak jsou na tom holky?"
„Moc dobře ne, Wendy ani nemůže použít svojí sílu na vaše uzdravení, takže si to budete muset přetrpět!"
„A vy jste v pohodě?" nakrčím nos.
„Jo!" zasměje se. Zalezu si zpět pod deku a chci spát.
„Chceš něco?" zvážní. Kývnu hlavou
„Tebe!" ozve se pod peřinou. Na tváři se mu objeví úsměv a zaleze ke mně do postele. Položím si hlavu na jeho hruď.
Probouzím se kolem odpoledne. Je mi hrozně. Natsu vedle mě není. Protahuju se a jdu do obýváku. Sedí tam s Lokim a povídají si.
„Ahoj!" pozdravím je.
„Ahoj!" pozdraví Loki. Natsu se zvedne a jde ke mně. Šahá mi na čelo.
„Lásko, jdi do pokoje, za chvíli jsem tam.!" Šeptá mi do ucha. Usměju se a jdu zpět. Lehám si do postele a sleduju dveře. Necelých pět minut a otvírají se. Natsu nese tác s něčím horkým, protože se z toho kouží. Usměje se.
„Tady, něco pro mojí princeznu!" položí to přede mně.
„Páni!" žasnu. Polívka a čaj. Sedá si vedle mě. Nakloní se a žadoní o polibek. Nakloním se taky a políbím ho.
„A teď sněz tu polívku!" nakáže. Poslušně ji sním. Vypiju čaj a zalézám pod peřinu.
„S tebou bude teda sranda!" zasměje se.
„Já za to nemůžu!" zavrčím, a už cítím jeho ruku na mích bocích.
„Jsi teplej!" zavrním.
„Jo? Že o tom nevím!" zasměje se.
„Tak jsem to nemyslela!" drcla jsem ho do břicha. Znovu usínám. Probouzím se někdy uprostřen noci. Ležím sama. Zvedám se a jdu do obíváku. Sedí tam Lucy s nějakou dívko s růžovými vlasy a v... ani nevím co to je.
„Ahoj Aqou, tohle je Aries, můj další parťak. Hvězdný duch berana.
„Ahoj!" pozdrazím ji.
„Omlouvám se!" rozbrečí se. Vyděsím se.
„Klid, Aries přestaň se omlouvat! Usměje se na ní. Chvíli si povídáme a pak Aries odejde do světa duchů.
„Kde jsou kluci?" zajímá mě.
„Mistr je zavolal do cechu, všechny." oznámí mi.
„Tak si uděláme holčičí večírek!!" zajásám.
„To je dobrej nápad! Usměje se Lucy.
„Pozvu holky!" říká a peláší do pokoje.
„Udělám jídlo!" já pádím do kuchyně. Když dělám chlebíčky, vejde Lucy.
„Za chvílí jsou tu!" říká a jde mi pomáhat.
„Ahoj!" zajásá Levy když příjde. Už je tu Erza, Wendy, Juvia, Lissana, Cana, Mirajene, Charle.
„Holky jde hrát flašku!!" vykřikla opile Cana s jednou v ruce. Všechny jsme kývly a během chvíle seděly v kroužku na zemi. První točila Lucy a padlo to na Juviu.
„Pravda nebo úkol?" zasmála se.
„P-pravda." Zakoktala Juvia.
„Štve tě, že se Gray zamiloval do Meli?" zachichotala se Lucy. Juvia se na mě podívala. Najednou se "proměnila" v ďábla, já se skrčila.
„Rivalka!" zavrčela a zabíjela mě pohledem.
„Juvio!" napomenula jí Mira a Juvia se stáhla. Když točila ona padlo to na Canu. Ta si vzala úkol a musela vypít celý sud vína. Její flaška se zastavila u mě. Já musela zatancovat "striptíz". A tak to pokračovala. Ke konci to bylo tak, Juvia měla jen podprsenku a sukni. Já a Lucy jen ve spodním prádle. Wendy oblečená. Cana už jen kalhotky. Mira s tričku a Lisanna v podprdě a kalhotách. Erza v kalhotkách, ale nic nezakrývala. Všechno v pohodě. Nevadilo mi to. Do tý doby než...
„Čauuu holky!!!" ve dveřích se objevil Natsu a v těsném závěsu za ním, Loki, Gray, Gajel a Romeo. Všichni zůstaly stát s otevřenýma pusama.
„Kluci pojďte taky hrát!" vykřikla přiopile Lucy. Kluci neváhaly a přisedly si k nám. My se oblékly a začalo to na novo. Kluci nás s pitím rychle dohnaly. Zrovna točil Gajel a padlo to na mě.
„Úkol! Vykřikla jsem rovnou. Gajel se zamyslel pak řekl:
„Dej si s Grayem francouzáka! zasmál se. Vykulila jsem oči. Pohled mi padl na Natsu. Koukal na mě a když si všiml tázavého pohledu, přikývl. Přelezla jsem po čtyřech ke Grayovi. Seděl strnule a čekal, co udělám. Pomalu jsem se k němu naklonila. Když se naše rty dotkly, jako by do něj uhodil blesk. Obmotal mi ruce kolem pasu a stáhl na klín. Bylo mu jedno, že tu nejsme sami. Polibek mi oplácel a po necelých třech minutách mi konečně dovolil se odtáhnout. Přesunula jsem se k Natsuovi. Vysel na mě utrápeným pohledem. Rty jsem naznačila promiň a dala mu pusu. Skončily jsme po druhé hodině ráno. Už sem ležela v posteli, když přišel Natsu.
„Omlouvám se!" vyhrkla jsem hned.
„Nech toho!" řekl a padl na postel.
„Ale já..." najednou mě umlčel polibkem.
„Dobrý ano?" usmál se na mě. Kývla jsem a schoulila jsem se mu do náruče a usnuly jsem.
Vzbudilo mě slunce, co mi svítilo do očí. Zamrkala jsem do světla a protáhla se. Vedle mě se ozvalo chrápání. Natsu jako vždy zabořený obličej do polštáře a spal. Vylezla jsem a oblékla se.
„Ahoj Levy!" pozdravila jsem jí v kuchyni.
„Ahoj!" seděla u stolu a jedla. Přisedla jsem si k ní a začaly jsme si povídat. Po chvilce přišla Lucy.
„Ahoj, Aquo nechceš jít na misi? Potřebuju nějaký peníze." Protáhla se.
„Jo potřebuju je taky!" kývla jsem. Lucy se odešla obléknout a já taky. Za půl hoďky už jsme stály před barákem a čekaly na ostatní. Všem bylo blbě a pár holek si nic nepamatovaly. Celá naše parta se rozešla k cechu a já s Dearthem v zadu.
„Tak co?" poletoval vedle mojí hlavy.
„Nic, musíme před radu a já sestru znovu uvidím." Usmála jsem se na něj. Musela jsem. To, že jí chci vidět a Stinga zabít musím utajit. Ne jako zabít, ale alespoň přizabít.
„Co vyberem?" usmála se Lucy.
„Něco za pořádný peníze!" zasmála se Lisanna.
„Kdo všechno půjde?" zeptala jsem se.
„Já, Lisanna, ty a Wendy, jo a Erza!" pískla Lucy.
„Já půjdu taky!" vyskočila Levy. Usmála jsem se. Ty holky mám ráda. Zanedlouho jsme dorazily do cechu.
„Ahoj!" ozvalo se sborovně, když jsme vlezly dovnitř. Lucy mě hned táhla k tabuli s misemi.
„Co tahle?" ukázala na papír.
„Scháníme partu schopných dam na brigádu. V..." četla jsem nahlas.

Tak co myslite, kde? :D uz se tesim na vase nazory :P

Fairy tail Další drakobijec PROBÍHÁ OPRAVA❗Kde žijí příběhy. Začni objevovat