Fairy tail Další drakobijec PROBÍHÁ OPRAVA❗

16. Přiznání

Aqua
Znovu! Proč pořád jen ležím v postely. Otvírám oči a nacházím Natsua, jak pochrupuje na židly. Zvedám se a pokládám ho na postel. Má právo se pořádně vyspat. Scházím dolů a vidím jen Miru, Gajjela, Wendy, Levy a pár lidí. Přecházím k pultu.
„Ahoj!“ říká Mira.
„Ahoj, kde jsou všichni?“ ptám se provinile.
„Lucy a Erza jsou nahoře! Gray odešel domů. Natsu šel za tebou. Happy a Deart jsou támhle!“ ukázala na stůl. Oba tam, jen tak pochrupovaly. Sklopila jsem hlavu. To jsem si všimla, že má Gajjel zavázanou nohu. Vybýhám ven z cechu a plácla sebou pod strom. Rozbrečela jsem se. To všechno kvůli mně. Erza a Lucy, jsou na tom blbě. Gray musí taky. Gajjel má něco s nohou, Natsu zase něco s rukou. Kdyby pro mě nešly nic z toho by se nestalo. Podívala jsem se na ten znak. Pořád to byl Sebatoouh. Přemýšlela jsem jestli to jde změnit zpět, když v tom někdo vyběhl z cechu. Rozhlížel se kolem sebe. Jeho pohled se zastavil na mě. Smutně se usmál a vykročil ke mně.
„Co tu děláš?“ zeptal se.
„Přemýšlím, už nejsem z Fairy tail!“ zabručela jsem.
„Jsi a pořád budeš! To se dá změnit!“ řekl a vzal mojí ruku do té svojí.
„Doufám! Proč si pro mě přišel?“ vypadlo ze mě.
„Jsi naše rodina a …“ věta zůstala vyset ve vzduchu.
„A?“ vyzvala jsem ho.
„No… nemohly jsme tě tam nechat… Já tě tam nemohl nechat!“ jeho sevření zesílilo, „nechtěl jsem tě ztratit!“ zavřel oči a sklopil hlavu.
„Děkuju! Usmála jsem se, „Natsu já to vím!“
„Co?“ zvedl ke mně hlavu.
„Ty ses opravdu zamiloval viď?“ vykulil oči.
„A…ano!“ zakoktal. Zčervenal jak rajče a radši znovu začal zkoumat zem.
„Děkuju, zem je zajímavější, než já!?“ zasmála jsem se.
„Ne to ne!“ zavrtěl hlavou.
„Podívej se na mě!“ položila jsem mu volnou ruku na rameno. Zvedl hlavu.
„Taky jsem se zamilovala!“ usmála jsem se a políbila ho. Oplácel mi ho. A znovu jsme usnuli pod tím stromem. Tentokrát ale klidně.

Probudilo mě světlo. Pomalu otvírám oči a zjišťuju, že ležím ve své posteli u Lucy. Vedle mě pochrupuje Natsu. Zvedám ruku a hladím ho po tváři. Spí jak zabitý a tak se zvedám, oblékám si tílko a kraťasy a jdu do obýváku. Nikdo tam není. Rozhodnu se tedy udělat snídani. Tousty se mi docela povedly. Když dělám poslední várku, ozvou se dveře od Lucy. Do kuchyně přichází Loky. Když mě uvidí, usměje se.
„Ahoj!“ pozdraví.
„Ahoj, dáš si?“ ukazuji na tousty.
„Rád!“ nakládám mu na talíř tři a podávám mu je.
„Děkuji!“ a odchází si sednout do obýváku. Když Lucy ani Natsu nevychází, beru si jich taky pár a jdu za Lokym. Zrovna jeden žvíkám když se zeptá.
„Takže chodíš s Natsuem?“ málem mi zaskočí. Když se uklidním z lehka se usměju.
„Pravda je taková že sama nevím.“ Posmutním. Nevím co mezi námi je, ani co bude. Slyším kroky. Do obýváku přichází rozespalá Lucy.
„Dobré ráno!“ zívne.
„Dobré!“ říkáme oba a já j jdu pro talíř. Když dojídáme, musí Loki odejít. Lucy máchne klíčem a Loki zmizí.
„Půjdeme do cechu?“ zeptá se Lucy.
„A co Natsu?“ divím se.
„Pochopí kam jsme šly!“ mrkne. Kývnu tedy na souhlas a jdu se převléknout. Pořád pochrupuje a pohled na něj je zábavný. Pousměju se a jdu se převléknout do koupelny. A co se nestane! Zrovna když si oblékám vrchní část, otevřou se dveře a vejde Natsu. Naskytne se mu dokonalý pohled na můj nahý hrudník. Vykulí oči a otevře pusu. Já zrudnu a okamžitě si zakrývám hruď rukama.
„Ty!“ řvu, ale musím se smát. Zavírá dveře a já se rychle oblékám. Když vycházím, sedí na postely a kouká před sebe. Má divný výraz a něco si mumlá. Jdu pomalu k němu a nakláním se.
„Velký!“ zní zasněným hlasem.
„Ty blbečku!“ vyjeknu a jednu mu vlepím. Otáčí se na mě s obtisklou rukou na tváři.
„Ahoj!“ říká s úsměvem.
„Jak se můžeš smát?“ ječím celá rudá. Zvedá se a až teď si uvědomuju že je jen v kalhotech.
„Promiň!“ říká a obejme mě. Chvíli stojím zaraženě, ale pak mu ho oplácím.
„Omluva přijata!“ usměju se, „jdeme do cechu, máme počkat?“ ptám se, když mě pouští.
„Jděte já tam potom příjdu!“ říká a mizí v koupelně. Odcházím a pořád se usmívám. S Lucy jsme v cechu během pěti minut. Je to tam klidné. Přicházíme k pultu, kde už sedí Erza, Gray a Juvia. Všichni nás pozdraví a my si sedáme.
„V poho?“ ptá se Gray.
„Jasně a co ty?“ odpovídám.
„Taky, kde máš horkou palici?“ udělá ksycht.
„Za chvíli přijde!“ oznamuji. Pak už o něm nic nepadle. Gray se semnou baví, Juvia mě probodává pohledem a Erza o něčem zapáleně říká Lucy. Natsu pořád nikde. Už začínám mít trochu obavy, když vletí do cechu a plácne sebou vedle mě.
„Právě jsem zažil životní trauma!“ zakření se. Zvednu jedno obočí a trochu nechápu.
„Co se stalo?“ ptá se ho Gray.
„No…!“ Natsu zčervená. V tu chvíli je mi jasné co řekne.