Fairy tail Další drakobijec PROBÍHÁ OPRAVA❗

3.

Stojím na louce. Procházím se a užívám si sluníčka. V dálce si všímám něčeho bílého. Pěkně se to leskne. Když dojdu blíž, zastaví se mi srdce. Koukají na mě ty nejjasnější modré oči, jaké jsem kdy viděla.
Moje Dragnila.
Roztáhne svá mocná křídla, mrkne na mě a vzlétne. Já začínám vzlykat a volám na ní. Jenže z pusy se nic neozve. Dragnila zmizí mezi mraky, ale já za ní furt volám, ikdyž marně.
,,Nech ji jít." ozve se zamnou, až naskočím. Otáčím se a vidím ho jak stojí asi pět kroků odemne. Jeho úsměv.
Podlamují se mi z něj kolena. Párkrát zamrkám a je pryč. Místo něj tam stojí můj oranžový kocourek. Mávne na mě packou a odlétá za Dragnilou.
,,Neeee!" slyším se ječet a v tu chvíli se probouzím.

Ležím v postely.
Snažím se posadit, ale v boku mi vystřeluje bolest, takže mi to trvá hrozně dlouho. Když se mi to konečně podaří, spíš napůl ležím než sedím. Jsem v nějaké místnosti, kde je pár postelí, ale jsem tu sama.
Rozhlížím se a najdu vedle na posteli spát usměvavého Deatha. Vypadá klidně a tak ho pohladí po hlavě a on spokojeně zamručí.
Pak se začínám vzedzv z postele. Marně. Po dobré půl hodině, kdy se mi podařilo dát nohy na zem, protože každý pohyb bolel, jsem se chtěla zvednout a jít zjistit kde to vlastně jsme. Jenže se otevřeli dveře. Zasekla jsem se v pohybu a čekala co se bude dít.
Ve dveřích stál ten kluk, co nám pomohl. Kupodivu byl oblečený. Hned se zarazil, když mě viděl vzhůru.
,,Měla bys ležet, potrvá den, dva než léčivá magie zabere." řekl mi a vešel do místnosti. Za ním vešla dívka s jasně bílými vlasy, a za ní hned nějaká blondýnka. Obě usměvavé, až to bylo divné.
,,Ahoj, já jsem Mirajen." představila se mi bělovláska a položila na stůl vedle mě sklenici s vodou. Blondýnka nesla lavor, který položila hned vedle.
,,Já...." nevěděla jsem jak začít. Ale všimla jsem si znaků křídla na blondýnčině ruce a hned se zarazila.
,,Ty jsi z cechu?" vypadlo ze mě dřív než jsem to stačila zarazit.
,,Ano, jmenuji se Lucy, a jsem z Fairy Tail, ve kterém si teď taky." usmála se. Měla moc příjemný hlas.
,,Já jsem Aqua." řekla jsem konečně. Mirajen se usmála a podala mi vodu.
,,Moc rádi tě poznáváme." usmála se i očima. Sklenici jsem do sebe kopla celou. Měla jsem ohromnou žízeň. Hned se mi i udělalo lépe. Díky tomu jsem si vzpomněla na svoji láhev s vodu a tím pádem na své věci. Lucy mi asi četla myšlenky, trochu poodstopila a ukázala na věci v rohu.
,,Máš tam všechno, snad." řekla mi.
,,Děkuji, měly jsme trochu problém, když jsme přijeli do města." řekla jsem zklamaně a sklopila pohled.
,,Gray nám všechno řekl. Tahle banda tu dělá problémy už dlouho, nedělej si s tím hlavu." řekla Mirajen a já se na ni musela podívat. Usmívala se.
,,To tvé zranění? Je starší viď? Neudělali ti to včera...." zapojil se taky kluk. Nejspíš to byl ten Gray. Otočila jsem se na něj.
,,Tobě musím vlastně poděkovat, nebýt tebe, tak jsme dopadly blbě. Takže děkuji." nedokázala jsem se, ale na něj podívat a tak jsem zabloudila pohledem k Deathovi. Mira si toho všimla a položila mi ruka na rameno.
,,Tvůj kocourek je v pořádku. Myslím, že ty si na tom byly hůř. On byl jen otřesený. Když si spala, tak se probudil a mluvil o něčem, že hledáte."
,,To je pravda, ale myslím že jsme to našly." usmála jsem se na ní já. Všichni tři se na mě podívala trochu nechápavě.
,,Hledali jsme váš cech." doplnila jsem. Lucy se podívala na Miru a Gray se radši podíval z okna.
,,Chtěla by ses k nám připojit?" ozvala se Mira po tichu. Nadzvyhla jsem obočí.
,,A to bych mohla?" divila jsem se. Nikdy jsem nad něčím takovým neuvažovala. Vždy jsme byly jen já a Death. Mira se usmála.
,,Jasně že můžeš, je tu vítán každý dobrý člověk."
,,A jak víte, že jsem hodný člověk?" pokusila jsem se o vtip.
,,Z toho jak koukáš na svého parťáka." řekla Lucy a pohodila hlavou směrem k Deathovi.
,,Jak se vlastně jmenuje?" ozval se Gray a přešel blíž k posteli.
,,Death."
,,Zvláštní jméno. Ostatní budou rádi, že tu mají dalšího Exeeda."
,Exee... co?" divila jsem se. Ale nenechala jsem je odpovědět.
,,Takže je to pravda? Death není jediný. Vždy říkal že ostatní kočky mluvit neumí. Ale před časem se dozvěděl, že nejspíš existují další jako je on." vychrlila jsem ze sebe. Lucy se zasmála a kývla.
,,Máme tady tři jako je Death."
,,Což vlastně znamená že si...." nakousl Gray, ale Mira ho přerušila.
,,Teď Aquu necháme odpočinout. Měla těžký den a ještě se jí tu na něco pořád vyptávame. Aquo? Teď se vyspi, pošlu za tebou zítra našeho Mistra. Poví ti toho víc. Ano?" s těmi slovy se zvedla a mířila ke dveřím. Lucy a Gray ji následovali.
V tu chvíli byly pryč. Death vedle mě spal a já se opatrně položila zpět na postel.
Takže Fairy Tail.
Našli jsme ho, ale co teď? Dokážu s nimi zůstat? Jak na mě budou koukat, až jim řeknu, že mě vychoval drak. Vždyť vlastně ani nevím co jsem zač já. Myslím, že tohle skončí jako všechny ostatní pokusy k někomu patřit. Prostě si na chvíli odpočinu a pak půjdeme dál. Žádná změna. Death našel co hledal a tím to pro nás končí.
Ležím takhle už asi hodinu. V hlavě mi pořád létají různé scény jak by dopadlo, kdybych tu zůstala. Třeba že bych to tu zatopila. Nebo rovnou tsunami. Rychle jsem zavtěla hlavou. Ale já to tak nechci. Ti lidi se mi líbí. Jsou hodní. Mira? Nikdy jsem nepotkala holku co by ke mě byla tak milá. A Lucy? Troufla bych si říct, že by jsme mohly být kamarádky. A v poslední řadě Gray. Ucítila jsem jak mi rudnou tváře, když jsem si vzpomněla, jak přede mnou stál jen v trenkách. Byla bych ráda, kdybych tu mohla zůstat.
Konečně jsem se zavrtala do peřin a lehla si pohodlně.
Hlavou mi proběhl obrázek kluka s růžovými vlasy a já usnula.