Fairy tail Další drakobijec PROBÍHÁ OPRAVA❗

5.

Schody vedly do obrovské haly, kde byla hromada lidí. Bylo tam pódium a bar. Přišlo mi to spíš jako hospoda než místo pro cech. Ale co já můžu vědět. Lucy mě zavedla k baru kde obsahovala Mira. Jako vždy s úsměvem.
,,Co si dáte?" hned k nám přiběhla. Lucy si dala džus a já poprosila o čaj. Mira se otáčela a během chvilky jsme měli pití na pultu.
,,Tak kde budeš bydlet?" začala Lucy. Pokrčila jsem rameny.
,,Ještě nevím. Musím se tu porozhlédnout." usmála jsem se a napila se. Death mi seděl na klíně a vypadal že za chvíli usne.
,,Ahoj." ozvalo se za námi. Otočila jsem se a spatřila Graye. Zrudla jsem a rychle se zase otočila zpět k pultu. Gray měl zase jen trenky. Lucy se ani neobtěžovala, napila se a s pohledem do sklenice řekla,
,,Gray oblečení!" ozvalo se zaječení a pak rány, jak se rozběhl pryč.
,,Tohle dělá pořád?" zakuckala jsem se.
,,Pořád." ozvaly se Lucy i Mira společně. To mě rozesmálo až jsem Deatha málem shodila.
,,Děje se něco?" řekl ospale a rozhlédl se kolem. Najednou byl na nohou.
,,Aquo! Koukej." ukázal někam za mě. Otočila jsem se a zírala na dívku s culíky, co k nám mířila. V rukou držela bílou kočku v šatičkách. Když nás zahlédla, zasekla se v pohybu.
,,Wendy." ozvala se Lucy vedle mě. Dívka se rozkoukala a došla k nám.
,,Ahoj, já jsem Wendy." chytla kočku jednou rukou a druhou mi podala. Napřáhla jsem svoji.
,,Já jsem Aqua." usmála jsem se. Death mi stále stál na klíně a nezmohl se ani na slovo. Ta kočka ho přímo uchvátila.
,,Máš pěkného kocourka." řekla Wendy a natáhla k němu ruku. Death ale nespoustěl pohled z kočky.
,,Jmenuji se Carla a ty?" ozvala se.
,,Já jsem Death." řekla jsem za něj takovým dětským hlasem. To ho probudilo.
,,Aquo, umím mluvit." zavrčel.
,,Moc to tak nevypadalo." všichni kolem se zasmály a Death zrudl.
,,Jsem Death." a natáhl packu ke Carle. Ta mu ji potřásla a Wendy si sedla mezi mě a Lucy.
,,Znamená to že si taky drakobijec?" řekla po chvíli.
,,Taky?" zajímalo mě. Wendy kývla.
,,Jsem vzdušný drakobijec." doplnila.
Pochopila jsem co mi řekl Mistr.
,,Já jsem vodní." usmála jsem se. Wendy se usmála a napila se svého pití.
,,Aquo?" Lucy se naklonila přes stůl a koukala se na mě. Kývla jsem na ni, že poslouchám.
,,Mám svůj byt kousek odtud, jestli by si chtěla někde přespat." mrkla na mě.
,,To zní dobře." přitakala jsem a dopila svoje pití.
,,Tak to je paráda!" zaradovala se. Vypadalo to že je vážně ráda, že si tam někoho může vzít. Seděli jsem u baru a popíjeli ještě nějakou chvíli. Když pak začali vzduchem létat lahve, se Lucy zvedla.
,,Už bychom mohly jít. Miro, pro dnešek odcházíme." Lucy na ni zamávala přes pult a Mira se s námi rozloučila z druhé strany.
Vstala jsme a chtěla vzít svůj kuft, jenže jsem zjistila, že není na místě kam jsem ho předtím dala. Rozhlédla jsem se a nikde nic.
,,Tvůj kufr mám já, můžu ti pomoct?" Ozvalo se někde za námi. S Lucy jsme se otočili a spatřili Graye s mým kufrem. Kupodivu byl oblečený.
,,No tak jo, děkuji." zarazila jsem se. Na tohle jsem nebyla zvyklá. Gray se usmál a vyrazil ven. V tu chvíli mi přejel mráz po zádech. Rychle jsem se rozhlédla, ale každý si hleděl svého. Já se ale nemohla zbavit dojmu, že mě někdo sleduje. Od baru ke dveřím jsem se musela vyhnout asi třem flaškám a mám dojem, že jsem zahlédla ve vzduchu stůl než Lucy zavřela.
Ten blbý pocit mě nepustil ani venku a tak jsem se svěřila Lucy.
,,Koukni za sebe." řekla jen. Otočila jsem se a uviděla z cechu vycházet nějakou postavu. Zdálo se mi to, nebo měla nad hlavou mrak?
,,Kdo to je?" zeptala jsem se.
,,To je Juvia." začala Lucy.
,,Tak nějak jsem si myslela, že si sednete. Ona ovládá taky vodu, jenže po Grayiove výstupu tě asi bude nenávidět." doplnila.
,,Proč!?" zhrozila jsem se. Nejsem v cechu ani den a už mám nepřítele.
,,Juvia se k nám přidala kvůli Grayovi. Je do něj hrozně zamilovaná. Teď to ale vypadá že má Gray oči pro někoho jiného." zašeptala a já zrudla.
,,To ne..." řekla jsem rychle. Pohled jsem stočila na Graye před námi. Šel od nás jen kousek, takže nás musel slyšet. Tím jsem zrudla ještě víc. A málem jsem sebou sekla, když se Gray otočil a spiklenecky se usmál a mrkl.
,,Jsi v pohodě?" vyděsila se Lucy protože jsem zakopla.
,,Jo... Jo.. Jasně.." vykoktala jsem a vzpamatovala jsem se.
Prošli jsem snad půlku města než jsme došli k jednomu pěknému baráku. Trochu mě začalo píchat v boku.
,,Promiň, nějak mi nedošlo, že bydlím tak daleko." omlovala se Lucy.
,,To je dobrý, akorát se potřebuju natáhnout." a bych tomu dodala, pořádně jsem zívla. Gray vyšel schody a položil kufr ke dveřím, a pak se jako správný gentleman vrátil a nabídl mi pomoc. S bolestí jsem ochotně přijala. Když jsme stáli nahoře jen se usmál.
,,Dobrou noc." popřál nám a v tu chvíli byl pryč.
,,Co jsem říkala?" zazubila se Lucy a odemkla.

Měla to tam úžasně zařízené.
Rozhlédnout mě ale pořádně nenechala.
,,Umýt a spát." strkala mě ke koupelně.
Rychle jsem si dala sprchu a oblékla se do pyžama.
V obýváku už čekala Lucy s večeří.
,,Je, moc děkuji, padám hlady." zasmála jsem se.
,,Tak jak se ti zatím líbí cech?" začala Lucy po pár soustech.
,,Je parádní." vypadlo ze mě.
,,Ale?" pobídla mě.
,,Chtěla jsem někoho najít." řekla jsem potichu a doufala, že to neuslyší. Marně.
,,Vážně a koho?" to ji upoutalo nejvíc.
,,To je asi jedno, nejspíš to nebylo důležité." zkusila jsem to zakecat.
,,Ty si mi tajnůstkář." zasmála se a zase se věnovala večeři. Asi se v tom sťourat nebude.
U zbytku jídla mi vyprávěla o lidech z cechu. Zabralo nám to víc času než bylo zdrávo.
,,Sakra to je pozdě." vyjekla Lucy a vstala.
,,Jdu si lehnout, ty si vem pokoj tamhle vzadu. Jsou tam čistá povlečení." zívla a zmizela ve své ložnici. Já si vzala kufr a šla do pokoje. Byla tu postel a psací stůl. Položila jsem kufr k postely a zalezla do peřin.
Bylo to úžasné.
Než jsem usnula, přemýšlela jsem o tom co nás čeká zítra. Ležela jsem sama, protože Deart zůstal v cechu s Carlou a Wendy. Ta mi slíbila že se o něj postará. S klidem jsem se po pár minutách propadla do říše snů.