Nejlepší bráškové

7.kapitola

Livia:

„Loki, děje se něco?" přestala jsem tančit a Loki taky.

„Nic, všechno je v pořádku." Usmál se, aby potvrdil pravdivost svých slov a to že je bůh lží a lumpáren, mu u mě nikdy moc nepomohlo. Vždy jsem totiž poznala, když lže.

Chtěla jsem něco namítnout, ale přerušil mě otec, který si mě zavolal k sobě a matce a já šla.

„Vážení, jsem moc rád, že jsme se zde sešli a přivítali zpátky moji dceru a vaši princeznu Liv." Ze všech stran se začal ozývat bouřlivý potlesk a já se mírně poklonila. „Chci vám ovšem oznámit ještě jednu věc. Vzhledem k tomu, že je naše dcera již dostatečně stará na vdávání, rozhodli jsme se společně s královnou, že naši dceru provdáme za někoho, koho velice dobře všichni znáte. Loki, pojď sem k nám." Natáhl ruku směrem ke jmenované osobě a on se dal do kroku a došel až k nám.

„Loki, vím, že nejsi můj syn a jsi potomek krále mrazivých obrů. Ale i tak by mi bylo potěšením, kdyby jsi si vzal mou dceru za ženu a vládli společně Asgardu a chránili všech devět světů." Jen co to dořekl já jsem zkameněla a dívala se do prázdna, zatímco všichni tleskali já nebyla schopna pohybu natož slova a nic a nikoho jsem neslyšela.

Po tvářích se mi začali kutálet slzy, ale nevěděla jsem proč.

„Omluvte mě." Šla jsem sálem jako tělo bez duše. Najednou mě kousek před dveřmi někdo chytil za ramena.

„Midgard?" zeptal se a já jen přikývla. U hlavní brány jsme nasedli na koně a jeli směr bifrost.

„Himedale, prosím na Midgard." Na nic se neptal a už nás pohltil vír barev.

*

Stáli jsme na střeše avengers tower a já přesně věděla koho hledám. Proto jsem běžela do dílny, která byla součástí tohohle komplexu.

„Kdo to sem-" než cokoliv stačil říct, běžela jsem za ním ho obejmout. Objal mě a začal hladit po zádech.

„Copak je?" plakala jsem a nebyla jsem schopná slova, tak jsem jen zakroutila hlavou, že se o tom nechci bavit.

Loki:

„Loki, vím, že nejsi můj syn a jsi potomek krále mrazivých obrů. Ale i tak by mi bylo potěšením, kdyby jsi si vzal mou dceru za ženu a vládli společně Asgardu a chránili všech devět světů." Podíval jsem se mu do oka, abych našel aspoň nějakou známku po žertu, ale jak to tak vypadalo tak to myslel smrtelně vážně. Podíval jsem se na Liv a ta vypadala jako tělo bez duše a dívala se do prázdna.

‚Nemám na výběr.' řekl jsem si sám sobě v hlavě a poklonil se královské rodině.

„Omluvte mě." Promluvila z ničeho nic Liv a vydala se směrem ke dveřím a pořád byla jako v tranzu.

„Budeš ji chránit, aby se jí něco nestalo." Tohle nebyla otázka, ale rozkaz. Slyšel jsem ránu jako, když někdo použil bifrost. Přišel ke mně Odin.

„Najdi ji." Přikázal a já jako teď už vlastně snoubenec jeho dcery šel vykonat to o co mě požádal.

Šel jsem do stájí, abych byl rychleji u bifrostu.

„Himedale, kam jsi poslal Liv?" zeptal jsem se.

„Na Midgard." Odpověděl prostě a z mého pohledu asi vyčetl, že chci jít za ní.

Tony Stark:

Byl jsem uprostřed práce, když se mi vypla hudba.

„Kdo to sem-" zarazil jsem se, když jsem viděl Liv, okamžitě jsem se zarazil, protože se ke mně rozběhla, objala mě a moje tričko začaly smáčet její slzy.

„Copak se stalo?" snažil jsem to z ní dostat, ale odpovědí mi bylo pouze zavrtění hlavou. Odnesl jsem jí na žíněnku, kterou si sem vydupala a hladil ji po zádech.

Po chvíli sebou přestala škubat a klidně oddychovat. Sundal jsem jí korunku a položil jí na žíněnku. Chvíli jsem ji sledoval, protože vypadala jako porcelánová panenka a ty šaty to ještě doplňovali.

„Pane, neměl by jste na ni tak koukat, sice je nádherná, ale vy máte slečnu Potsovou." Oznámil mi hlas mnou vytvořené umělé inteligence.

„Já vím, ale je nádherná a bezbranná. Počkat jestli o tom cekneš Pepper tak tě přeprogramuju." Je dost blbé vyhrožovat U.I., které ani nevíte jak vyhrožovat.

Pustil jsem se tedy do své práce, kterou jsem měl rozdělanou.

**

Po asi 5 hodinách jsem měl všechno hotové podíval jsem se na Liv, která pořád poklidně spala. Povzdechl jsem si, vzal ji do náruče a odnesl ji do jejího pokoje, který jsme společně s Nat zařídili, ale to moje peněženka všechno platila.

„Chudáčku, kdo ti mohl tak ublížit?" ptal jsem se jí, ale bylo mi jasné, že mi neodpoví. Sundal jsem jí boty, rukavice a šaty a přikryl ji dekou. „Sladké sny." Dal jsem jí pusu na čelo a šel spát do naší ložnice.

**

Když jsem se probudil, sešel jsem dolů do kuchyně si dát kafe, ale málem jsem dostal infarkt.

„Co tady děláš, muflone?!" prskl jsem na toho nezvaného hosta.

„Můžeš hádat plechovko, máš jenom jeden pokus, pak letíš oknem!" odpověděl mi a podle pohledu byl dost nakvašený.

„Pak by jsi skončil zpátky ve vězení v tom vašem hradu na Hazardu? Sorry vypado mi jméno toho vašeho světa." Chtěl něco namítnout, ale zkameněl v pohybu a koukal někam jinam, tak jsem se otočil a tam stála Liv v modrém županu.

„Je to Asgard, Tony." promluvila, ale zněla nějak sklesle. „A ve vězení neskončí, protože nejde poslat do vězení budoucího krále." Otočila se a šla pryč.

„Co jsi jí udělal!?" vyjel jsem po něm, protože tohle nebyla moje Liv.

„Jak co jsem jí udělal já!? Měl by jsi se spíš zeptat Thora a jeho otce! Já jsem v tom nevinně!" hájil se. To mu tak budu žrát.

„Ty a nevinný!? To je hodně blbý vtip." Založil jsem si ruce na hrudi.

„Tony, říká pravdu, není to jeho vinna." Objevila se tu zpátky, ale tentokrát již oblečená.

„Povíš mi, co se stalo?" zeptal jsem se jí a doufal že mi odpoví.

„Myslíš, že budou ostatní vzhůru?"

„Měli by, protože je 11 dopoledne." Odpověděl jsem a zajímalo by mě proč se o to zajímá.

„Avengers sjednocení!" řekla do náramku a než jsem se stačil rozhlídnout srazil mě starouš na zem, protože běžel.

„Co tady dělám a co tady dělá on?!" zděsil se starouš.

„Za to můžu tak trochu já." ozvala se naše princezna. „Musím vám něco říct a nebojte, Loki vám nic neudělá."

Takže je tu zase konec týdne, ale víkend je prodloužený. Doufám, že se vám kapča líbila, budu ráda, když mě podpoříte hvězdičkou nebo vyjádříte své pocity dole v komentářích.

Zatím se loučím

-Manakria