Nejlepší bráškové

13. kapitola

Steve Rodgers:

„Nasedat a jedeme!" zavelela a sama tak učinila. Všichni jsme se vyhoupli do sedel a už se vyjelo.

Jeli jsme nádhernou loukou a poté lesem, kde byla kolem divoká zvěř, ale jakmile jsme projížděli, utekla pryč. Pár jedinců dokonce praštila větvička jehličnanu a ten někdo jako třeba Tony začal nadávat jako dlaždič a kromě toho, že málem několikrát spadl tak jel dost slušně. Nat jela jako by jezdila celou věčnost, to samé i Clint, Bruce ten se snažil ze všech sil udržet, Liv jela jako královna a celou jízdu si užívala, Thor byl bůh ví kde a já jsem tak trochu jezdil před válkou, takže jsem si tu jízdu taky užíval.

Dojeli jsme až na nějakou louku, kde svítilo krásně sluníčko a šuměl tu i potůček.

„Tak jak jste si užili cestu?" ptala se Liv.

„Až na to, že mám asi koule v prdeli a to doslova tak celkem dobrý." Stěžoval si Tony a hladil si zadek.

„Pozor na jazyk!" okřikl jsem hned Tonyho a Liv se smála jako pominutá.

„Co bychom si bez toho našeho Steva počali." Spráskla ruce a kývala hlavou. „Ale teď se jdeme najíst a pak si můžeme i zastřílet nebo zacvičit." Usmála se a už u ní byli i vlk a panter, sundala jim tašky a dala jim povel, aby si dělali, co chtějí.

„Můžu ti nějak pomoct?" zeptal jsem se, když jsem za ní došel.

„Asi i jo, mohl by jsi roztáhnout tu deku a dát na ní ovoce a pití? Já půjdu rozmístit terče."

„Jasně." Usmál jsem se na ní. Má opravdu nádherný úsměv. Vzal jsem deku a roztáhl ji a upřímně se divím, jak se taková malá deka mohla roztáhnout na tak velkou, že by se na ní vešlo i malé letadlo. A dal na ni i misky s ovocem a karafy s vodou?

„Pojďte si posedat!" rozkřikl jsem se po nich, protože dělali ještě bůh ví co.

**

„Tak jak se vám tady líbí?" zeptala se naše hostitelka.

„Je tady nádherně a hlavně tady je klid." Odpověděl jako první Bruce a všichni přitakali teda skoro všichni.

„Kromě toho, že tady není vůbec žádný signál, tak je tady celkem fajn." Postěžoval si Tony.

„Jarvise tady klidně aktivuješ, ale já tady mám pro tyhle případy Mori, vlastně ji máte všichni naprogramovanou v náramku."

„Jarve? Připojíš se na internet?" celý Tony.

„Bohužel ne pane, dostanu se jen do stažených souborů."

„Mori, nepovoluj Jarvisovi přístup k síti nechci, aby byl zase tak nějak závislý stačí, že pije ten jeho alkohol." Šeptala vedle mě Liv do náramku. Když si všimla, že jsem ji viděl a i slyšel jen se na mě usmála a já díky ní zapomínal na Peggy. „Jo a svatba je zítra a začíná kolem poledne ve Valhale zařídím, aby vás tam někdo z mých stráží zavedl." Posmutněla. Chytil jsem ji za rameno, aby věděla, že tu vždy budeme.

„Děje se něco?" optal jsem se.

„Jsem jen trochu nervózní ze zítřka, ale dokud tu budete vy bude všechno v pořádku." Zatřepala hlavou a hned se zase začala usmívat. „Tak pojďte, jdeme střílet." Postavila se a sebrala ze země luk a šípy.

Loki:

Zrovna jsem seděl u knihovně na lenošce a četl si nějakou knihu, když sem zrovna vtrhl Thor.

„Kdy jsi mi chtěl sakra říct, že se budeš ženit a ještě ke všemu s mojí vlastní sestrou?!" jak typické, ani nepozdraví a všechno až přehnaně řeší. A nutno podotknout, že byl dost nakvašený, skoro stejně jako Odin, njn geny se nezapřou.