Nejlepší bráškové

23.kapitola

O rok později

Livia:

Takže už uplynul rok a všichni jsme o rok starší a mám novinku. Já a Loki máme kromě maličkého Roye i malou Amiku, která se narodila před rokem a naši přátelé uspořádaly obrovskou oslavu a Tony se samozřejmě zlil jako duha.

Avengers a X-man(i) jsou přátelé a občas jsme udělali nějakou menší oslavu jenom pro nás a vždy to bylo jednou u Avengers a jednou zase u X-man(ů) a když se nám narodilaAmika tak byla opravdu velká oslava. Jo a malý Roy už začíná ťapkat.

„Liv, pojď už, koně čekají." Vyrušil mě Loki z přemýšlení.

„Neboj, už jdu." Odpověděla jsem, vzala si malou Aniku a šla ven před palác, kde na nás už čekaly koně. Na chvíli jsem ji dala Buckymu, abych mohla nasednout, protože do sedla se špatně leze a ještě hůř do dámského, Loki mi totiž zakázal jezdit v pánském, prý abych nemohla jezdit tak rychle, ale on si prostě může jezdit jako blázen.

„Tady ji máš, Liv." Podal mi maličkou do rukou, když jsem už seděla. Usmála jsem se, vzala za otěže a trochu koně pobídla.

„Stejně ti neodpustím, že mi nechceš dovolit, jezdit zase rychle." Protestovala jsem.

„Je to pro tvé dobro a až vyrostou, budeš zase moct jezdit rychle jako před dětmi." Ujišťoval mě, ale znáte boha lží.

**

Přistály jsme na dvoře Charlesovy školy, kde nikdo nebyl, taky že koho by napadlo chodit ven chvíli před večerkou.

Šli jsme tedy dovnitř, protože přeci jen bylo chladno.

„Myslíš, že Anika bude stejná jako ty? Myslím se silou kamenů v krvi." Zeptal se Loki, když jsme šli po příjezdové cestě.

„Nebude, ale bude mít stejnou stejnou moc jako ty a já, před těmi kameny. A maličký Roy bude celý tatínek, ale taky bez síly kamenů." Budou to silní dědici, jen doufám, že nebudou tak trůnu chtivý.

„Jak jsi to zjistila?" zeptal se zaskočeně.

„Pár rozborů krve a trocha kouzel." Usmála jsem se a už otvírala vstupní dveře.

„Překvapení!!!" ozvalo se, když jsem je otevřela a málem jsem dostala zástavu srdce, byli tam všichni a nad krbem vysela plaketa s nápisem 'Všechno nejlepší Livi!'.

„Všechno nejlepší zlato." Políbil mě Loki. „Ukaž já ji vezmu a uložím je." Vzal i Aniku a odešel do našeho pokoje, kde byly postýlky.

„Všechno nejlepší Liv a hlavně hodně trpělivosti s muflonem a dětmi." Popřál mi Tony a za ním následovaly všichni ostatní a jejich blahopřání se neslo v podobném stylu a do rukou mi dávali nějaké malé krabičky, které jsem pak otevřela a sem tam byl nějaký ten přívěšek na náramek a pak nějaké menší drobnosti.

„Teda, tohle jsem nečekala a málem jsem dostala infarkt, ale lidi vy jste zlatí, ani nevíte, jak vás všechny mám ráda. Proto nemůžu říct nic víc, než děkuji vám všem." Usmála jsem se a z rukou jsem vypustila pár hadů, kteří se změnili v třpytky a různé okvětní lístky.

„To ty jsi báječná Liv, dala jsi nás dohromady, i když jsme se rozhádali, rozšířila jsi naši rodinu, která je teď větší a to nejen díky X-manům, ale i díky tvým dětem, které vám jsou až neskutečně podobné. Proto ti děkuji a nejen já, ale i ostatní." pronesl přípitek Steve a od všech se ozýval potlesk a pískání a já měla slzy na krajíčku.

„Děkujeme ti, náš anděli." Promluvil Charles a mě už vážně utekla nějaká slza z oka. Pak se z mého oblečení, které se skládalo z kalhot, trička a bot na podpatku, stávaly bílé nadýchané šaty s flitry.