1.kapitola

1.6K 77 6
                                    

Livia Dark:

Procházím se v zahradách, kde jsou ty nejkrásnější květiny. Jsou tu okouzlující růže, narcisi, chrizantény a mnoho dalšího.

„Livi, pojď mi pomoct se zaléváním." Volala na mě nějaká žena, která působila tak mateřsky.

„Už jdu." Odpověděla jsem a šla jí pomoct.

„Vezmi si konev a pojď se mnou zalít květiny." Usmála se na mě a já šla.

„Liv, pojď sem za mnou, chci ti něco ukázat." Za ruku mě vzal nějaký muž s uhlovými vlasy a očima jako dva smaragdy.

„Kam mě to zase táhneš." Smála jsem se, ale pořád šla za ním jako ocásek.

„Neboj, za chvíli tam budeme." A měl pravdu, za chvíli jsme se objevili v odlehlejší části zahrad. „Podívej." Klepl na jeden květ a ten se změnil v malého motýlka, který když mi dosedl na ruku se změnil na něco jako ohňostroj. Sledovala jsem to s takovou dětskou radostí.

„To je nádherné." Pořád jsem se dívala na ostatní motýlky, kteří kolem nás poletovali.

„Ale né tak jako je naše malá princezna z Asgardu."

Vymrštila jsem se do sedu a vydýchávala ten šok. Rukama jsem se raději podepřela a zhluboka dýchala. Podívala jsem se na budík, který ukazoval něco málo po půl 6 ráno.

‚Stejnak už neusnu, tak si půjdu dát aspoň sprchu.' řekla jsem si v hlavě a vylezla z mojí krásně vyhřáté postele.

Ušetřím vás nudného popisu ranní rutiny, kterou každý z nás zná, místo toho se vám raději představím.

Takže ahoj, mé jméno je Livia Dark, jsem sirotek, ale moc mi to nevadí, protože mám jinou rodinu a jsem jednou z mnoha agentek tajné organizace, která si říká S.H.I.L.D., se všemi jsem za dobře, ale nejvíc si rozumím s Tony Starkem alias Iron Manem, Natashou Romanovovou alias Black Widow a Clintem Bartonem alias Hawkeyem. Od všech těchto "lidí" se učím to co nejlépe umí, takže bojové sporty, střelbu a technologie.

Jen co vylezu a mám na sobě jenom župan a papuče se někdo rozhodne zaklepat.

„Kdo to zase otravuje." Ptám se sama sebe nahlas a s otráveným výrazem jdu otevřít dveře.

„Dobré ráno, i když není moc dobré jak se tak na tebe dívám, ale měla by si hýbnout zadkem a dostavit se do zasedačky." Smála se na celé kolo Nat.

„Taky tě ráda vidím." Otevřela jsem dveře dokořán, aby mohl projít a já se šla zatím převlíct.

„To je v pohodě a navíc já mám ještě práci, tak hlavně pohni ať tě zase Fury neseřve." Usmála se a zabouchla dveře.

Měla pravdu, protože náš milý pirát, jak mu s oblibou říká Tony, nemá rád nedochvilnost. Tak jsem si vyfénovala vlasy, hodila na sebe uniformu podobné té co má Nat, ale s tím rozdílem, že mám na rameni symbol této tajné organizace, zamkla jsem dveře od mého bytečku, který je na palubě helikariéru a padala na můstek za pirátem.

„Konečně jste se dostavila, slečno. Mám pro vás úkol. Jelikož jste se účastnila mnoha misí společně s agentkou Romanovovou, tak jsem se rozhodl, že půjdete vyslechnout našeho nového zajatce, kterého jsme přivedli." Oznámil mi Fury s kamennou tváří.

„Myslíte toho co je v cele pro Hulka?" zeptala jsem s kamennou tváří.

„Ano, přesně toho myslím. Dávám vám na výslech hodinu. Pokud nic nezjistíte, půjdete za ním i další den." Upřesnil mi informace.

Nejlepší bráškovéKde žijí příběhy. Začni objevovat