Carol&Joy

1

S tichým úpěním jsem zaklapla budík a vyhrabala se z postele. Upřímně jsem nikdy neměla problémy se vstáváním. Rychle jsem na sebe hodila už připravené oblečení, provedla ranní hygienu a razila si to na snídani. Z ledničky jsem vzala jogurt a mléko. Vytvořila jsem kakao a šla snídat. Pak jsem jako vždy s úděsem zjistila, že nestíhám. Proběhla jsem se uličkami až na autobus. Ve škole jsem přežívala hodiny s Úchylem, šíleným dějepisářem, kterému se zabila žena, asi dvěstěletou matikářkou, uspávačkou hadů na češtině, profesorkou angličtiny z Ukrajiny, ale naštěstí hodnou zeměpisářkou. Poté jsem vyrazila s kamarádkou na oběd. Blair se stala jedinou holkou, která byla ochotna mě snášet. Ostatní dívky mnou pohrdaly a já se zase divila, jak můžou nosit, tak ku*evské oblečení. V jídelně jsme s Blair daly sázku, kolik měsíců tu vydrží naše nová kuchařka. Já tipuju pět, ona tři.

Doma jsem se místo učení vrhla do prokrastinace. Po hodině čtení jsem se rozhodla jít na procházku se psem. Nasadila jsem si sluchátka do uší a vyběhla do hustého lesa. Minula jsem líbající se pár, který na mě divně koukal, a málem jsem se přerazila o rybářské pruty, a proto jsem to otočila zpátky. Cestou domů jsem klusala kolem rozestavěného baráku vedle našeho. Avšak dneska bylo něco jinak. Před parcelou stála auta s logem, pro mě neznámé, nejspíše stavební firmy.
Pomalu jsem zpomalila do chůze, sledovala jsem s vytřeštěníma očima chlapy v montérkách. Zamumlala jsem jim něco na pozdrav a cupitala k domovu.

Najednou jsem strnula na místě, až se moje fena lekla. Srdce mi párkrát vynechalo úder i žaludek se sevřel. V puse se mi nedostávalo tekutin a zalil mě studený pot. Trhaně jsem se nadechla a vydechla.

Došlo mi, že budeme mít sousedy.