Místo toho abych se koukala z okna na dům z cihel, tak jsem dostala možnost pozorovat polonahé dělníky. Netvrdím, že bych si to nějak užívala. Moje posvátné ticho začalo být přerušováno hlasitým nadáváním a hlučením nějakých strojů. Všechno jsem to trpěla jenom s pocitem, že budeme mít nové sousedy. Vlastně ani nechci vědět, co všechno se dělo vedle nás. Občas jsem je zdravila s úsměvem, jindy nezdravila a někdy tu vůbec nikdo nebyl. Tahle to pokračovalo celý rok.
A co za tu dobu se stalo zajímavého? Úspěšně jsem se dostala do druháku, blížili se Velikonoce a Blair si našla kluka. Přišel na konci minulého roku do vyššího ročníku a první den málem přejel mojí milovanou kamarádku autem. Upřímně pochybuji o tom, zda měl řidičák. A tak rozkvetlo jejich pochybné přátelství, které květy vyměnilo za plody lásky. Jejich vztah měl samozřejmě pár nevýhod, Blair už na mě nemá tolik času a skoro všude si strkají jazyk do krku (díky bohu si ještě nezačali přidávat fotky na Instagram, kde se dotýkají jazyky). Jistě to mělo i výhody, Thomas nám kupoval jídlo, bral na nejrůznější akce a staral se o Blair. Aspoň někdo, protože její rodiče byli pořád na pracovních cestách. Když jsou spolu šťastní, jsem šťastná i já.
Jinak se v mém životě nedělo nic zajímavého, pořád jsem si vyměňovala nevraživé pohledy s královny školy a přerážela jsem se o rybářské náčiní. Pozor, jedna rapidní změna se stala. Sousedovic dům už nevypadal, jako kdyby prošel válkou, ale mohl by jít do Miss Barák. Jenže na jejich pozemku se místo dětí, proháněli dospělí chlapi. Avšak to se mělo každou chvíli změnit, sice ani táta nevěděla nic o našich budoucích známých, ale už pomalu klepali na dveře. Každý den jsem chodila kolem nich s otázkou na očích a v kostech jsem cítila mírný strach. Ono totiž kdo ví, co se vedle nás nastěhuje, máme spoustu možností; od nájemných vrahů přes pedofila k celebritě.
Ráno o víkendu, kdy vstávám jako poslední, bylo najednou ticho. Žádný hluk od strojů či lidí. Tak jsem se s úsměvem protáhla a vydala se na snídani dolů.
Tam mi bylo oznámeno, že dělníci odjeli a vedle nás už bydlí lidé.
Příště se už Carol objeví. Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu.
ČTEŠ
Carol&Joy
Подростковая литератураNěkteří lidé se za svojí orientaci stydí, další ji zase neřeší. Pak jsou tu lidé jako Carol, kteří vám místo jména řeknou: "Jsem lesba." Či jako Joy, kteří jsou zmateni vším. Nejvíce sami sebou a svými pocity. Original story: @Klanys Cover: @SamLock...