Carol&Joy

27

Zírala jsem na něj s otevřenou pusou, dokonce jsem prudce zamrkala, dokud do mě Blair nešťouchla, ať tak blbě nezírám. Okamžitě jsem jí vysvětlila, o co jde a kdo to je. Hned otevřela pusu taky. Mezitím se Dean stihl představit a matikář ho posadil do první lavice, která byla jako jediná volná. Nemohla jsem uvěřit, že se po několika letech vrátil zase zpět. Strašně mi chyběl, ale naštěstí jsem poznala Blair, takže jsem nebyla osamocená. Za tu dobu co jsme se neviděli, ani jednou nezavolal, ani mu nešlo napsat na Facebook. Takže jsem si myslela, že se tu už nikdy neukáže, ale fakt to byl on, kdo stál před tabulí a vykládal o svých zájmech.

Zbytek hodiny jsem se nedokázala soustředit na to, co učitel vykládal. Pořád jsem přebíhala myšlenkami k Deanovi a vzpomínala jsem na naše společné dětství. Bylo to tak dávno, ale zároveň jako kdyby se to stalo včera. Pár vteřin po tom co se ozval zvonek, se kolem něho utvořila skupinka mých spolužáků, holek i kluků, jednoduše ho každý okamžitě obdivoval. Také jsem toužila po jeho pozornosti, ale nechtělo se mi rvát davem královen střední. Proto jsem vyšla na chodbu hned za Blair, zatímco do mě hustila nějaká fakta. Když jsme stály u skříněk a čekaly na Thomase, poklepal mi někdo na rameno, rychle jsem se otočila, přichystaná zaječet, ale nestál tam úchyl, ale Dean. Ani jsem nestačila nic říct a skončila jsem v jeho objetí. Poté už jsem se od něj nemohla odtrhnout, představila jsem ho Blair a Thomasovi, kteří také podlehli jeho osobnímu kouzlu, takže jsem ho automaticky zařadila do naší party.

Na obědě se k nám připojila Carol, ta se sice chovala chvíli podezřívavě k Deanovi. Když prohlásil, že je gay, tak to vypadalo, že celá jídelna zmlkla. Lidi kolem našeho stolu vypadali dost překvapeně, já jsem se jen hrdě culila, protože jsem to už dávno věděla. Ticho prolomila Carol, která natáhla ruku k Deanovi, aby si s ní plácnul. To prolomilo ledy.

Každá změna je vítaná.