Dnes ráno vyrážíme do již zmíněného aquaparku! S sebou si balím tyto věci:
Plavky, žabky, dva ručníky, turban, polštářek pod hlavu a spacák. Samozřejmostmi je určitě mobil, který musí mít každý cestovatel na každé cestě. Jestli chcete vědět, proč polštář a spacák, je to set do kompletu kempovací výbavy, kterou budeme potřebovat k přespání v přírodě. Já tyto aktivity miluju, ale rodičům to zase takovou radost nedělá. Ty totiž odmítli sdílet stan s někým, kdo se jde o půlnoci zjevit před stan a fotit si noční selfie. Ale věřte nebo ne, fotka je to pěkná. Jenom já ji trochu kazím. ,,Agnes, jedeme, pohni laskavě trochu!'' ,,Ok,'' zavolala jsem do přízemí. Asi po minutě jsem se s tunovými bágly vydala dolů. Naložila jsem je do auta a jeli jsme.Do aquaparku jsme přijeli okolo 11:50. Taťka nám objednal vstupenky a rozdělili jsme se podle pohlaví do šaten. Bylo to tam vše o dost modernější než v NY, ale v NY máme zase jiné ,vychytávky'. Po osprchování vodou, která měla podle mě cca -2 C° jsme šli konečně do bazénu. Mamka trvala na tom, abychom se nejdříve ,namočili' a pak až vletěly do vody. Jenomže já jsem měla jiné plány: skluzavka, tobogán, vlny, proud, poté stěna a nakonec venkovní teplé proudy. S rodiči jsem se domluvila, že se sejdeme ve 13:01 u vstupu do tohoto ráje. Možná to je pro ty, kterým je pod 13 let ale já si užívám všude, kde to jde. Proč si ničit život nějakými zákazy apod., nemám pravdu? Musím říct, že na skluzavce to bylo boží, byla asi 300 m dlouhá a ani moc její spoje nerýpaly do zadku. Nerýpací spoje, co víc si může člověk přát?!
ČTEŠ
DENÍK POKROČILÉHO ZAČÁTEČNÍKA
PertualanganAgnes Smith popisuje do této knihy plné zrad, štěstí, dobrých i špatných osudů a napětí svůj zajímavý každodenní život... :Kniha není psána podle skutečnosti :Koňařské názvy se tam přímo nevyskytují, aby to ,nekoňaři' pochopili. :Do komentářů klidně...