DENÍK POKROČILÉHO ZAČÁTEČNÍKA

FALCO, RAJEC

Vím, že je to pitomý název příběhu, ale nějaká souvislost tam bude...

...Včera, když jsme přijeli z drezúrních závodů, tak jsem se osprchovala a šla spát. Už jsem se těšila na Falca, protože za čtyři dny pojedu zase pryč! Jenže místo toho, abych si balila k Falcovi, jsem seděla jako omámená na posteli a čuměla s otevřenou pusou a zíral a do blba. A víte vy proč? Nevíte. Dostala jsem totiž dopis. Dopis od reklamní agentury na minerální vody, že hledají pěkné dívky od deseti do dvaceti let. Nejdříve jsem se tomu brutálně gebila, protože můj pidi mozek nechápal, proč posílaj na konkurz do reklamy náctiletou holku, kterou někde vyšmírovali, když hledají někoho pěkného. Nabídku jsem přijala a za 7 dní půjdu na konkurz. Pokud mě ale přijmou, nebudu moci na agility. Sice je to jen minuta, kde hopsáš ve vodě a piješ jí, ale nějaké penízky by neuškodily. Ok. Další prázdninová aktivita. Přemýšlím, že bych někdy jela navštívit Karen, pokud ještě žije. Asi 2 měsíce mi ani nenapsala. Nebo zase ta horší varianta, má lepší kamarádku a na nás nemá čas. Mohla bych o tomto napsat smutný příběh. Opustila ji BFF kvůli BFF. Jak smutné. Dokopala jsem se k zabalení věcí a s nevýraznou rtěnkou na ústech vyrazila k Falcovi. Když jsem vcházela do stájí, vdechla jsem ten ,boží' pocit a došlo mi, jak moc mi chyběl. Už z 20 metrů si mě Falco všiml a vítal mě hlasitým nadšeným ržáním. ,,Ahoj Falco, tak moc jsi mi chyběl. Už se těším, až se zase spolu projedeme. Musím ale jen v kroku, klusat ještě nebudem, ok?'' ,,'frk'.'' ,,Je čau Agnes, co ty tady. Myslela jsem, že ještě jezdit nesmíš,'' vrazila do dveří Linda. ,,Ahoj Lindo, jezdit už opatrně můžu.'' ,,Ok, ale nechci, aby se tady něco stalo, opatrně.'' Sedlám Falca jeho limetkovou soupravou, kterou jsme nakoupili s Alicí. Vyjíždím ze stáje a s Falcem jdu vstříc přírodě...