Najednou jsem se probudila. Ležela jsem v pokoji, kde mimo mé byly další tři postele s různými přístroji, hadičkami apod. Došlo mi, že jsem v nemocnici. Prohlížela jsem si pokoj, když se otevřely dveře a vešla do nich asi paní doktorka. Když si všimla, že jsem se probudila, mile se usmála a zeptala se: ,,Je ti už lépe?'' ,,Ano, je. Co se stalo?'' ,,Pošlu sem tvé rodiče, chceš?'' ,,Hm, tak ano.'' Až teď jsem si všimla osoby, která ležela naproti mně vlevo. Byla mi nějaká povědomá. ,,Ahoj miláčku, jak je ti?'' ,,Dobře, co se mi stalo?'' ,,No jela jsi na vyjížďku a pak jsme tě našli ležet za pařezem. Měla jsi rozříznutou nohu a krvácela ti ta druhá. Jednu nohu máš zlomenou.'' ,,Aha. A kdo je to támhle,'' a ukázal jsem na obsazenou postel. ,,Ta má stejný osud. Jela na koni a ten ji vláčel přes překážku. Má malý otřes mozku.'' Okamžitě jsem věděla, kdo to byl. Byla to Lussy, dcera učitelky jízdy na koních Lindy. Ta ale do nemocnice jela už před týdnem. Chudák. ,,My už asi půjdeme, ano? Hlavně si odpočiň.''

ČTEŠ
DENÍK POKROČILÉHO ZAČÁTEČNÍKA
MaceraAgnes Smith popisuje do této knihy plné zrad, štěstí, dobrých i špatných osudů a napětí svůj zajímavý každodenní život... :Kniha není psána podle skutečnosti :Koňařské názvy se tam přímo nevyskytují, aby to ,nekoňaři' pochopili. :Do komentářů klidně...