Dnes ráno jsem se MHD dopravila do ,ateliéru' nahrát reklamu. Mile mě uvítali a upravili mi vlasy (viz média). Výskok bude doprovázen barevným, modro-bílým pozadím. Natáhli mě do krásných bílých šatů. Bylo to uspořádané tak, že bylo 12 a 13 žen a dívek do modré a bílé, abychom ladily s pozadím. Nejprve nám ,režisér' řekl, jak si naši reklamu představuje. Při výskoku budeme mít v ruce tryskající rajec petku. Seřadily jsme se podle velikosti do řady a načančali nám vlasy. Pak proběhlo cca 10 fotografií. Ta poslední byla jenom do ,setu' nás i ostatních reklamních žen.
Po odchodu z ateliéru jsem se dohodla s Connie, že bychom mohli zajít třeba na zmrzku, protože bylo asi 26 °C. Já si dala točenou vodovou míchanou (vanilka, lesní plody) a Connie kopečkovou (citrón, marakuja). Dali jsme si selfie a rozešli se do svých domovů. Doma jsem na Facebooku přijala žádost o přátelství od Connie Brownine a ulehla do postele. Ta se mi najednou zdála pod polštářem docela nepohodlná, tak jsem nadzvedla polštář a ...
Pod mým, krásným, vypraným zeleno-bílým polštářem ležela mrtvá sýkora. Šok. Začala jsem řvát. Nebála jsem se, ale je děsné, přímo úchylné, že tohle dokáže někdo udělat! Měla jsem děsný vztek i strach. Vím, že jsem psala že jsem se nebála, ale musela jsem to tam tak zakomponovat, abych vypadala jako odvážná dívenka. Ve skutečnosti jsem ale srab prvního kalibru. Nejvíce se bojím ,masivních' obrazů a ještě k tomu mám pořád pocit, že za mnou někdo stojí. Teď se určitě 89% z vás otočila (alespoň hlavou). Já to říkala, jsem nebojácný srab...
ČTEŠ
DENÍK POKROČILÉHO ZAČÁTEČNÍKA
AventuraAgnes Smith popisuje do této knihy plné zrad, štěstí, dobrých i špatných osudů a napětí svůj zajímavý každodenní život... :Kniha není psána podle skutečnosti :Koňařské názvy se tam přímo nevyskytují, aby to ,nekoňaři' pochopili. :Do komentářů klidně...