DENÍK POKROČILÉHO ZAČÁTEČNÍKA

ŠKOLNÍ NÁVYKY

Už od prvního týdne prázdnin slýchávám jen toto: ,,Agnes, uč se, bude se ti to hodit! Třeba vám na začátku školy dají test a ty nebudeš nic vědět. To bude ostuda! Už jednou jsem ale zmínila že učení o prázdninách je trapárna. Jenomže do konce prázdnin zbývá jen jeden dlouhý týden! Takže jsem se pomalu ale jistě začala učit....... No jak mamka říká bude se to hodit. Možná. Vytáhla jsem si ze zásuvky  matiku a začala počítat kraviny, které se nám ,hodí do života'. Následoval dějepis,  němčina a angličtina. Bla,  bla, bla a bla. Vypatlaniny, které se učí ve cvok domečku s krycím jménem škola a kytičkami na oknech, aby to nevypadalo jako velice stresové a depresivní prostředí jak to samozřejmě vypadá, ale snaží se o pěkný vzhled alespoň zvenčí. To okolo chodí lidé, spíše důchodci, kteří vedou za ruce malé děti, kterým říkají : ,,Tak co, Janičko, jak se sem těšíš? Sem budeš chodit do školy. Podívej, jak odsud odcházejí radostné děti." takto se asi spikly s učiteli školy, aby děti mile připravily na trápení a děsu plné lekce českého jazyka, matematiky a hudební výchovy. Chudinky, maličké děti netuší, co je čeká a tak si podle výkladu svých prarodičů představují ráje cukrovinek s unicorny a kraj plný duhy a Slunce. Tak tam okolo nich chodím, a lituji je, že až udělají první krok do ,,školy", už se nikdy nevytrhnou z toho ošklivého kraje hrůzy a děsů. Pak je ale další skupina. Šprti, kteří se do školy těší! Ti jsou asi trochu dementní, takže to ,,chápu"...