Jak na Vlkodlaka?

9.

Nevěděl jsem, co mám na to říct. Ostatní měli pravdu. Byl jsem jen jeho nová oběť kterou opět odkopne jako starý ponožky za nový. Začal jsem strašně brečet a křičet, že ten můj křik musel slyšet každý na hradě.
...
Usnul jsem. Uprostřed svého hysterického vzlykání jsem usnul. Počkat ?! Někdo vedle mě leží. Otočím se a tam..Sirius ?! On má ještě tu drzost, si ke mně po tom všem lehnout ?!  Chtěl jsem ho odstrčit a seřvat ho za ten dopis. Ale, vypadal tak nevině. Byl jsem tak slabý na to, abych ho od sebe odehnal. Proto, jsem si vzal slabou deku s malým  polštářem a šel jsem si lehnout do společenky. Nechtěl ani nemohl jsem s ním být v jedné posteli. Ten dopis jsem vzal s sebou a dokola jsem si ho četl. Pokaždé, když jsem ten dopis dočetl, rozbušilo se mi srdce.
...
Probouzím se u.... sebe v posteli ? Ale tentokrát bez Siriuse. Ten seděl u okna a díval se z něj. Vypadal zamyšleně...Až moc zamyšleně. Byl jsem ale stále na něj naštvaný. Jak mi to mohl udělat? Napsat mi dopis s tím, že budeme přátelé a najednou, vedle mě ležel? Zvednul jsem se z postele abych si mohl promnout oči. ,,Dobré ráno, Šípková Růženko." ,,No..Ahoj."
Zase jsem si lehnul ale tím způsobem, že jsem byl k němu zády. ,,Copak, Remi ?"
,,Copak ? Copak ?! Ty se ještě ptáš ?! Myslíš si, že budu po tom tvým "nádherným" dopisu radostí létat na koštěti ?! Ale víš co Siriusi ?! Nebudu ! Běž si za svýma dalšíma děvkama a mě nech na pokoji protože já, nejsem žádná tvoje děvka s kterou si můžeš dělat co chceš !" Praskly mi nervy. Myslím, že až moc, mi praskly. ,,C-cože, Remi tohle bych-"
,,Nikdy neřekl ?! Možná neřekl, ale napsal !" ,,O čem to mluvíš ?" Podal jsem mu pergamen na kterém byla slova, která mi tak včera tak trhaly srdce.,,Remi, já bych ti-" ,,Já bych ti nikdy neublížil bla bla bla ale víš co, Siriusi ? Už se stalo, trhalo mi to srdce, ničilo zevnitř a především, mojí psychiku." ,,Remi..." Vzal mě za ruce abych mu nemohl odejít. ,,Remi, ty víš moc dobře, jaký jsem a že bych ti tohle, nikdy nenapsal, viděl jsi mě někdy, jak jsem psal nějaký holce s kterou jsem kdysi něco měl, psal dopis ?" Teď mi to došlo, Sirius nikdy nikomu nepsal dopis, kromě rodiny. Kývl jsem že ne. ,, Tak vidíš.. Chci ti jen říct, že tě strašně miluju a....A...Sakra, ty víš dobře, že mi tyhle milostný řečičky nejdou." Musel jsem se zasmát protože Siriusovi tohle vážně moc nejde.
Obejmuli jsme se. Jeho medvědí objetí, mi tak neuvěřitelně chybělo a jsem rád, že jsem zase v něm. ,,Počkat. Kdo mohl teda napsat ten dopis, když ne ty ?"

Ahoj ^^ Vítám vás u další kapitoly :D
Snad se vám buď se líbit a doufám, že mě neukamenujete za tu minulou :D