11.

2.1K 141 12
                                    

Pomohli jsme Regulusovi na nohy a odvedli na ošetřovnu. ,,P-Proč si neřekl, že jsem tě zmlátil ?" Zeptal se zmateně Sirius. ,,Tohle bráchové dělají. Brání se, kryjí si záda. I když vím, že mě nemáš rád, já tebe ano a jsem rád, že mám staršího bráchu."
Regulusovo chování mi přišlo, hodně divné. Nikdy jsem neviděl Reguluse aby vypustil něco takového z úst. U Reguluse jsme strávili ještě tak 10.minut a potom jsme odešli. ,,Remusi, počkej." Zastavil mě Regulus, řekl jsem Siriusovi ať jde napřed, že ho doženu. ,,Děkuju."
,, Za co ?" Díval jsem se do jeho onixově černých očí. ,, Za to, že jsi se snažil ode mě odtrhnout Siriuse. Kdyby se tam nikdo nebyl, asi bych dopadnul hůř. Takže...Ještě jednou děkuju." ,,Jo. Nemáš zač. Za málo. Už musím jít, tak se měj." Odcházel jsem z ošetřovny z vřelým a zároveň zahořklým pocitem do velké síně.
...
Šel jsem k našemu Nebelvírskému stolu, za Siriusem, než jsem ale stihl dojít za Siriusem, Lily mě odchytla a přitáhla k sobě. ,,Ahoj Remusi. Posliš, víš...Pochopím, že mi na to nebudeš chtít odpovídat ale..Ty..Máš něco se Siriusem ?" ,,No...Asi-Asi jo j-já nevím. Musím jít." Zbrkle jsem se zvednul a odešel k Pobertům kteří se cpali jídlem, včetně Siriuse. ,,Ahoj Remi. Kde si byl tak dlouho ?" ,,Ale..Byl jsem v knihovně, se podívat." Nasadil jsem mírný úsměv zatímco Sirius na mě svůj škodolibý výraz. ,,Co na mě tak koukáš ?" Jeho škodolibému výrazu, jsem se prostě musel zasmát. Vypadal tak roztomile. Zbytek večeře si Sirius s Jamesem povídali o zápasu mezi Mrzimorem. ,,Asi si půjdu lehnout." Řekl jsem a vyprostil jsem svoji ruku ze Siriusový. ,,Dobře. Za chvíli za tebou přijdu." A ještě než jsem se zvedl od stolu, Sirius cupital svými prsty po mém hrudníku až k bradě za kterou mě chytil a pohladil po mojí zjizvené tváři. Procházel jsem chodbami Bradavického hradu tak,  jako každý večer až na kolej. Vešel jsem do pokoje, lehnul si na svojí milovanou postel ale..Ucítím, že na něčem ležím. Zvednu se a podemnou je rozmačkaná tenká krabice společně s nějakým papírkem. Podíval jsem se na vzkaz ve kterém bylo napsáno : ,,Ještě jednou ti chci poděkovat a na oplátku tvého skutku, jsem si dovolil, ti koupit pár čokoládových žabek, snad ti udělají radost. R.A.B"
Byl jsem rád za jeho vřelý dar, protože jsem měl zrovna velkou chuť na čokoládu kterou jsem bohužel všechnu už snědl.

Ahoj ! ^^ Po další době, nová kapitola
:3 Snad se vám líbí <3 Jinak, co říkáte na obrázek v mediích ? (Tam prostě když začíná kapitola, neumím se moc vyjadřovat :DD) Nechci se chlubit, ale...Vlastní tvorba >:3  Není to nic moc ale, chci vědět váš názor <3 Ještě jedna věc, blížíme se k 400 vidění !! :0
Takže..Budu plánovat nějaký speciál
>:33 Jen tak pro info :D

Jak na Vlkodlaka? Kde žijí příběhy. Začni objevovat