Můj mafián

Prosím

Bella

Probudila jsem se někde ani nevím kde. Chci za Stefanem. Mám strach.

Otevřeli se dveře do kterých vstoupil neznámí muž z ďábelským ksichtem.

"Ale. Ale. Ale,kdopak se nám to tu probral"

"Kde to u Merlinovích vousů sem. Chci spátky."

Můž se jen usmál

"Prdelko ty tu hezky zůstaneš..."

"Tak to ani omilem. Kde je Stefan ty parchatne"

Šel ke mě a silně mě čapnul za ruku až sem sikla bolestí"

"Pusť mě ty paznechte!!"

"Nedovoluj si kočičko nebo dopadneš špatně"

Hodil mě na zem na madraci,protože tu postel nebyla. Byla to prostě zašedlá,prázdná místnost...něco jako sklep.

Ještě mi stačil dát facku a 2x mě kopnout do břicha...byla to strašná bolest.

Odešel a nechal mě ležet. Vzlykala sem tiše aby mě neslišel a nevrátil se. Měla sem černo před očima a hned padla do tmy.

Stefan

"Stefane máme ji. Unesl jí Thomas"

"Parchant jeden. Zbalte věci,jedem."

Během deseti minut jsme jeli.
Řekl jsem že si pro tebe přijedu. Cesta netrvala dlouho. Vím moc dobře kde ten zmetek sídlo. Vyskočili jsme z auta a hned rozkopli dveře. Prostříleli jsme se gorilama. Šel sem do jeho kanceláře. Byl tam.

"Ty zasrany hovado z hovnem místo mozku, kde je Bella."

"Kurva co tu děláš!!"

Střelil jsem ho do ramene.

"Na něco jsem se tě ptal"

"Hmm musí se uznat že je to pěkna kočka"

Usmal se.

"Ty parchante!!"

Neváhal jsem a další kulka ho trefila do hlavy.

Vyšel sem ze dveří a mířil si to k dalším. Byly zamčené. Hned sem se vykopnul. Nemohl jsem uvěřit co vidím. Byla na madraci moje Bella. Hned sem k ní běžel a vzal sem si ji do náruče.

"Bello...Bello slišíš mě?!"

Nic. Byla jako mrtvá.

Šel sem sní hned do auta a klukůn řekl, ať mi zavolají do domu doktora.
Položil jsem ji na sedadlo spolezce a já sem sis sedl za volant.

...

Když jsme byli doma a u Belli doktor, řekl že má modřeniny a že je možný že bude i zvracet.

Šel sem si sednout k ní a chytl jí za ruku.

"Bello vše už bude v pořádku. Teď tě budu hlídat jako oko v hlavě.