Můj mafián

Naše malé zlatíčko

Už je to druhý den. Druhý den po zjištění že sem těhotná...tedy podle testu. Se Stefanem jsme se rozhodli že dnes půjdeme k jedné jejich doktorce. Když říkám jejich, myslím tím, jejich osobní doktorku co mají v gangu. Ještě jí neznám. ale prý se jmenuje Rosse...dál nevím. Má údajně někde ve městě vlastní ordinaci jen pro jejich gang. Když třeba někoho těžce postřelí, jdou k ní. Když jsou to jen škrábnutí, nebo ne tak vážného...tak jako většina mafiánů...jsou tvrdohlavý a nehodlají jít k doktorce.

Ale vrátím se k tématu. Jak sem řekla...už je to druhý den po zjištění že jsem těhotná. Stefan mě celé ty dva dny obskakuje, mazlíme  se...a koukáme na filmy. Ne že by mi to vadilo, ale není zábavné celý den se válet a koukat na filmy. Někdo by to bral...ale i tak.

''lásko, jdi se obléknout, půjdeme k té doktorce'' 

''dobře''

Vstala jsem a namířila jsem si to k šatníku. Tak sem se asi deset minut hrabala a přemýšlela co si vezmu na sebe. Nakonec jsem si vzala  šaty, které mi byli nad kolena a měla na lemu modrou krajku. Tyto šaty mi kupoval Stefan včera, když mi oznámil že musí něco obstarat. Ano obstarat. Byl pro ty šaty, bonboniéru, červené tulipány a pro víno. 

Sešla jsem schody a šla jsem do předsíně. Tam stál už nachystaný Stefan v obleku. Vypadal tak elegantně. Nad tím jak se mu pod bílou košilí rýsovalo svalnaté tělo jsem se musela kousnout do spodního rtu. Stefan se na mě podíval a oči mu jen zářili. 

''moc ti to sluší''

''děkuji, taky vypadáš úžasně''

Šli jsme k autu a automaticky do něj nasedli...cesta trvala asi půl hodiny. Čas jsem ani nevnímala...pozorovala jsem krajinu a město...procházející lidi kolem. Stefan položil jednu ruku na mé stehno.

''jsi nějak v klidu''

''to se ti jen zdá''

''vše bude v pořádku, slibuji''

Na to jsem jen přikývla a dál pozorovala naší cestu. Když jsme dorazili na místo, tak sem vylezla ze Stefanovou pomocí z auta. Koukla jsem se na bude, kde měla být ta ordinace. Byl to malí a nenápadný komplex. Stefan mě chytil za ruku a šli jsme dovnitř. K nám přišla postarší žena okolo 40-ti let.

''dobrý den. jsem doktorka Moonová, ale říkejte  mi Rosse''

''dobrý den, já jsem Bella''

Usmála jsem se na ní a koukla na Stefana.

Usmála jsem se na ní . Stefan jí jen pozdravil kývnutím hlavy a ona udělal to samé.

''tak pojď Bello, jdeme se podívat jestli tvůj test nelhal'' usmála se na mě.

''to doufám'' a úsměv jsem jí oplatila''