Bella-profík

3K 59 11
                                    

Dóle číst!!! ♥♥♥♥

Stefan

Probudil sem se okolo půl 11. Vztal jsem a namířil si to do kuchyně. Než jsem odešel, mrkl jsem na Bellu a ujistil sem se že spí. Nechci jí budit než bude oběd. Jen ať si odpočine.

Poté sem se tedy přemístil do kuchyně. Vařil jsem francouzské brabory s kuřetem a zeleninou.

***
Když už bylo jídlo přichystané na stole, vydal sem se za Bellou. Když jsem otevřel dveře do pokoje, mé oči se zanodli do nevynné dívky, ktera sladce spala ve prostřed postele. Neunikl jsem malému úsměvu nad tím, jak byla roztomilá.

Rozešel sem se kní a sedl sem si na kraj postele. Pohladil jsem po tváři a vtiskl sem jí polibek na rty. Její krásné a ospalé oči mě vraždily (co si to dovoluješ mě budit).

"Děje se něco?"

"No né tak úplně...ale měla by si vztát a něco sníst. Dole na tebe čeká oběd"

"Pff...to je ale strašně daleko" zafuněla do polštáře.

Tak jinak princezno...

"Tak jinak primcezno..." šibalsky sem se na ní smál.

Než se stačila pořádně rozkoukat, tak jsem jí nesl v náruči směrem do jídelny, kde na ní čekalo papání. Docela se lekla...takže mi vypískla rovnou do ucha, ale něak sem to nekomentoval.
Posadil sem jí na židli a pobídl jí, aby se pustila do jídla.

"Stefane tolik toho nesním"

Zakňučela

"To nevadí, ale aspoň půlku"

"Dobře"

Pustila se do jídla a když dala první sousto do úst, zastavila se.

"Nechutná?"

"Děláš si srandu?!...je to vinikající"

Momentálně mi spadl obrovský kámen ze srdce. Házela to do sebe, jako kdyby jí to někdo chtěl sníst...nevyhl sem se dalšímu úsměvu.

"Co?!"

"Nic...jen to do sebe rveš, jako kdyby ti to někdo chtěl sníst"

"To né...jem je to neodolatelný"

"Brr...a co já"

Začal jsem dělat uraženého.

"Ale lásko. Přece ti je jasný že seš na prvním místě"

"Si myslim"

"Hah...si jak malej"

***

"Děkuji za úžasný oběd"

"Není zač"

...

"Bello chtěl sem s tebou něco probrat"

"Jsem jedno velké ucho"

"No víš...jak bych to měl říct"

"Notak...neboj...jen to řekní"

"No...chci se ujistit tak, že kdyby se nedej bož něco stalo talo, tak aby ses dokázala bránit, když tedy nebudu poblýž"

"Jak jako...to mě chces učit bojovat?"

"Ano...tedy pokovať budes souhlasit"

Sklonil jsem hlavu k novám...protože se bojí, že když se na ní podívám, uvidim vystrašený pohled. Chvilku bylo ticho, ale pak si stoupla a sedla si na mě obkročmo.

"Zapojilo by se do toho i postole atd...?"

"Ano"

"Tím pádem to beru"

"Opravdu?"

"Ano...vždy sem si chtěla skusit si zastřílet...i když pomyšlení že třeba někoho budu muset zabít se mi moc nelíbí, ale budu střílet jen když budu cvičit, nebo když mě nebo tebe někdo obtěžovat"

"Miluju tě Bello"

"A ja miluju tebe Stefane"

Na to už jsem jí musel políbit.

"Aaa kdy chceš začít?"

"Citím se to skusit klidně i teď"

"Dobře. Tak pojď  semnou"

Přikývla. Slezla ze mě a já jí chytil za ruku a vedl do podzemňího patra, do odhlučněné místnosti.

Přichystal jsem terč a podal Belle pistol. Pomohl sem jí zamířit a řekl:

"Až budes připravená, tak vystřel. Vklidu se nadechni a při výdechu pak tedy vystřel"

"Dobře"

Po chvilce vystřelila, ale jelikož střílela poprvé, tak to byl pro ti přílis velky tlak...k pistol upustila.

"Si v pořádku?"

"Ano...můžu znovu"

"Haha...jasně že jo"

Ani sem se pořádně nerozmrkal a už si to pálila do terče, tedy dokud jí nedošli náboje. Koukal se na ní jak na ducha.

"Copak?"

Optala se s úsměvem.

"Já...no...bylo to působivé"

"Děkuju"

Šel sem k terči a nemohl věřit vlastním očí. Tak první nepovedená kulka zasáhla kraj terče, ale zbytek?

"Bello ty si někdy už střílela?"

"Ne proč?"

"Protože si se se zbylíma kulkama trefovala pořád do středu jak něaký profík"

Ukázal sem jí terč. Koukala na mě s otevřenou pusou.

"Wow..."

"Přesně...na co si myslela když si střílela"

"Nó...ze začátku na toho hajzla co mi ublížil, ale pak sem si řekla že musim myslet na něco pozitivního. Tak sem si v hlavě přehrávala ty krásný dny s tebou a pak už jsem jem mačkala spoušt jako kdyby to byla taková ta vodní pistolka"

Usmála se a začervenala. Zahodil jsem terc a šel jí políbit.

"Tak na krásny dny semnou jo?"

"Hmm"

"Tak co kdyby...co kdybych tě za odměnu pozval do kina a na večeři hm?"

"To zní dobře...ale nemám žádné šaty"

"Ale máš koupil sem ti jich několik...máš je u mě ve kříňi"

"Dobře"

_pokračování příště...____________

Tak je tu další díl lázgy...

Kdo je pro to...aby se něco akčního stalo????

#ano

#ne

Thx...a sry za chyby

Můj mafiánKde žijí příběhy. Začni objevovat