Some faulting girl II. ✔

41.-Čas utíká

Pohled Sky

Zimu vystřídalo Jaro, Jaro zase Léto.

Velký konec roku symbolizovalo to, když slavný Harry Potter zachránil Kámen mudrců společně se svou kamarádkou Hermionou a mladším bratrem Freda a George, Ronem.

Bylo 29. června a zítra jsem byla nucena se vrátit domů. To mě dohnalo k přemýšlení o tom, co je to vlastně domov? Jenom fraška.

Byl si čas si sbalit kufry, doslova. Seděla jsem na tím svým a s povzdechy se loučila.

,,Musíme se o prázdninách vidět," prohlásila Alexis a já přikývla.

,,Souhlasím," souhlasila jsem s ní a ostatní se též přidaly.

,,Ale kde?" nadhodila Rose, protože jsme všechny věděly, že ideální místo bude u Alexis. U Oliverových? Ani náhodou. U táty Rose? Bože, to radši už u těch Oliverových. A v sirotčinci to také nešlo.

,,Mluvil někdo s kluky?" chtěla vědět blondýnka, ale všechny jsme zakroutily hlavami. Trochu jsem v tomhle lhala, protože s Fredem jsme pořád plánovali prohlídku domu Oliverových. ,,Protože Weasleyovi nebo Jordanovi mi připadají jako fajn varianta."

,,Ještě si napíšeme," ukončila diskuzi Clarisse a v zápětí zaječela. ,,Merline! Hrozně se omlouvám, Snowie!"

Zapištěla, když přišlápla mojí kočce Snowie její huňatý ocas.

,,Byla jste někdo na ošetřovně?" ozvala se znovu Lexi a Rose na ní hodila nechápavý pohled.

,,Proč?" rozhodila rukama a blondýnka si povzdechla.

,,Protože Harry Potter," vydechla a Rose luskla prsty.

,,No vlastně," plácla se do čela. ,,Náš slavný Harry Potterblbec zase udělal něco skvělého."

***

„Další rok za námi!“ zvolal Albus Brumbál nadšeně a jeho hlas utišil všechny. „A teď dovolte starému člověku, aby vás ještě chvíli obtěžoval otřepanými žvásty, než se pustíme do naší lahodné hostiny. Jaký to byl rok, jenž právě končí! Doufám, že máte v hlavách o trochu víc, než jste měli… a máte před sebou celé léto, aby se vám z nich všecko zas patřičně vykouřilo, než začne další školní rok…
Pokud vím, teď je načase udělit školní pohár, a s body se to má následovně: na čtvrtém místě je Nebelvír se třemi sty dvanácti body; třetí je Mrzimor s třemi sty padesáti dvěma; Havraspár má čtyři sta dvacet šest bodů, a Zmijozel čtyři sta sedmdesát dva.“

Od Zmijozelského stolu se ozval hlasitý jásot a potlesk a dokonce i Severus Snape tleskal.

„Ano, ano, velmi dobře, Zmijozele,“ uznal, ale v jeho hlase jsem cítila, že to není jediné, co nám povědět. „Nicméně musíme ještě vzít v úvahu to, co se událo v posledních dnech.“

„Ehm,“ řekl Brumbál a ve Velkém sále nastalo hrobové ticho. „Na poslední chvíli musím ještě rozdělit pár bodů. Okamžik. Ano…“

„Za prvé – panu Ronaldu Weasleyovi…“
všichni se otočili na malého bratra Freda a George. „…za nejlepší šachovou partii, jakou Bradavice viděly za dlouhá léta, uděluji Nebelvíru padesát bodů.“

,,To je můj bratr, chápete? Můj nejmladší bratr! Dokázal přejít přes obří šachy profesorky McGonagallové!“ vykřikl Percy Weasley, starší bratr Freda a George.

„Za druhé – slečně Hermioně Grangerové… za to, že tváří v tvář ohni dokázala použít chladnou logiku, uděluji Nebelvíru padesát bodů," tentokrát byla pozornost věnována té dívce, co byla kamarádkou Harryho.

„Za třetí – panu Harrymu Potterovi…“ v místnosti se rozeřval výskot, protože to byl Harry Potter. „…za pevné nervy a mimořádnou odvahu uděluji Nebelvíru šedesát bodů.“

„Jsou různé druhy statečnosti,“ pokračoval Brumbál a opět si vydobyl svou pozornost. „Potřebujeme hodně statečnosti, abychom se postavili svým nepřátelům, stejně tolik ale i k tomu, abychom se postavili svým přátelům. Uděluji tudíž deset bodů panu Nevillu Longbottomovi.“

Kluk, který měl černé vlasy a výraz zmatený.

„Což znamená,“ křikl Brumbál do bouřlivého potlesku, poněvadž i studenti z Havraspáru a z Mrzimoru oslavovali porážku Zmijozelu, „že musíme poněkud změnit výzdobu.“

***

Tak a je tu konec prvního ročníku Harryho a třetího ročníku Bell😍😍

Vzhledem k tomu, že já jsem na konci vězně z Azkabanu a 69. kapitoly, tak si myslím, že dneska můžu vydat ještě jednu.. kdo je pro?😂😂😇😇

☕Sharie