Some faulting girl II. ✔

64.-Můj život je šílený

Pohled Sky/Bell

Když jsem právě byla svědkem toho, jak jsem se narodila, cítila jsem ten pocit rodiny a bezpečí.

Prostě jsem jí věřila a nebála jsem se jí, což bylo děsivé. Měla jsem tolik otázek.

,,To je šílený," vydechla jsem neuvěřitelně a stále jsem si uvědomovala, že jsem nevlastní sestra Harryho Pottera, což se mě dělá i něco jako nevlastní sestru Rose. ,,Můj táta je James Potter."

,,Já vím, že je," přitakala Scarlett a já si sedla do trávy.

,,Co se stalo potom? Proč po mně Voldemort jde? Co s ním mám společného?" vychrlila jsem na ni tolik otázek a ona zapátrala v paměti.

,,Když ses narodila, tvojí pratetu May zavřeli do Azkabanu," vypadlo z ní a já neříkala nic, protože jsem čekala, že bude povídat dál. ,,Ještě před tím než si se narodila, Adelaide Malfoyová a Lucius Malfoy zabili moje rodiče, tvojí babičku Isabelle a dědečka Matthewa. Všichni jsme trpěli, ale May chtěla pomstu. Nesnášela Adelaide a naskytla se jí možnost pomsty a proč jí nevyužít, že?"

,,Takže v den mého narození zavřeli mojí pratetu," shrnula jsem chladně a ona se zhluboka nadechla.

,,Tvoje teta, moje sestra se vrátila do Bradavic, ale brzy odjela společně s Charliem Weasleym na stáž do Rumunska studovat draky," zasmutněla hnědovláska, která ovšem ty vlasy měla až do černa. ,,A o rok později umřela i moje babička, tvoje prababička Letta. Zůstala jsem s tebou sama. Měla jsem Leone a Pandoru a.." nakrátko se zamyslela. ,,.. Siriuse Blacka."

,,Siriuse Blacka?!" vyjekla jsem překvapeně. ,,Ty se s ním nějak blíž znáš?!"

,,Tak počkej, Bell...teda Sky, co si představuješ pod slovem blíž?" protáhla a já přivřela oči.

,,Za prvé, říkej mi, prosím, Bell. Za druhé, Bože, nic romantickýho-počkat. Ty sis myslela, že si já myslím, že ty si měla něco s Blackem? Vždyť to byl nejlepší kamarád mého táty," nechápavě jsem rozhodila rukama a ona mávla rukou.

,,Prostě jsem se s ním znala a obecně mi hodně pomáhal, protože nesouhlasil s přístupem Jamese, takže mě vždycky podpořil," pověděla mi, ale trochu mi přišlo, že mi neřekla vše. ,,A jednoho dne se James objevil ve dveřích."

,,Tu vzpomínku jsem viděla," vydechla jsem a vzpomněla jsem si na ty rozmazané scény. ,,Sice jsem je měla trochu přeházené, ale viděla jsem to."

,,Jenže když s námi James začal žít, Lily byla těhotná," z jejího výrazu jsem vyčetla, že z toho neměla radost. ,,Tenkrát si ovšem vybral nás. Nechal Lily Lily a rozvedl se s ní."

,,A ona začala žít se Snapem," doplnila jsem jí a ona pokrčila rameny.

,,To nevím, ale možná, máš pravdu," přitakala a pokračovala ve svém vyprávění. ,,O rok později se ale James chtěl podívat na Harryho a já s tím neměla žádný problém. Jenže James se nevracel a já ho společně s tebou začala hledat."

Chytla mě za ruku a tím jsem se opět dostala do její hlavy, kde mi ukázala vzpomínku.

,,Táta?" zašišlalo moje tříleté já. Seděla jsem na koberci a svoje blonďaté vlasy jsem měla svázané do dvou culíčků.

,,Kam ses mi ztratil, Jamesi?" zavzdychala moje máma, oblékla si na sebe kabát, obula kozačky a vzala mě do náruče.

,,Maminka půjde najít tatínka a ty jí pomůžeš," usmála se na mě a porozhlédla se z okna, aby viděla, jak moc je silná bouřka, která tam panovala. ,,A budeš se maminky pevně držet."

Zavřela oči a pekelně se soustředila. Tentokrát jsem se objevila na jiném místě. Byla to nějaká vesnička, která mi merlin-ví-proč přišla povědomá.

,,Tenhle!" vypískla jsem a ukázala na jeden z domů.

,,Jak to můžeš vědět?" nadšeně se usmála, ale merlin-ví-proč mě poslechla.

Opatrně otevírala dveře. Zaslechla jsem hlasy. Jeden povědomí, co patřil Jamesovi, mému tátovi. Druhý nějaké ženě a to třetí bylo jen nějaké žvatlání.

,,Žijeme ve strachu, Jamesi," ustrašeně pověděla ta žena, o které se po chvíli zjistila, že je zrzka. Po ní měla Rose ty rudé vlasy. Tohle byla Lily Evansová.

,,Musím už jít, Lily. Scarlett si už určitě dělá starosti," zvedl se od stolu jako by ji neposlouchal a mě se na tváři objevil radostný výraz, z e ho konečně vidím.

,,Ehm," pípla Scarlett a zaklepala na dveře. Moje máma mě položila má zem a já se rozběhla k mému tátovi.

,,Co tady děláš?" nemohla pochopit rudovláska a Scarlett za sebou zavřela dveře.

,,Měla jsem o něj strach," ospravedlňovala se Scarlett a dveře, které a si tak před deseti vteřinami zavřela se znovu otevřely.

Rudovlasá žena zpanikařila, pevné uchopila svého syna a utíkala nahoru po schodech. James si stoupl před schody a Scarlett mě opět pohotově pochovala do náruče.

,,Ustup, Pottere," radil mu otráveně Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit, ale James se netvářil na to, že by si jeho rady bral nějak zvlášť k srdci.

Voldemort se pod svou kápí obrátil na Scarlett a já byla svědkem toho, jak na mě upřeně zírá.

,,Ale kdopak je tahle malá dívenka?"