Some faulting girl II. ✔

101.-Co je Fénixův řád?

Pohled Skyabelle

,,Mami! Co se děje? Proč balíš?" vykřikla jsem, když jsem spatřila svojí mámu, jak balí kufry. ,,A kde je Sirius?"

,,Řeknu ti to cestou," zamumlala a zavřela svůj kufr. ,,Teď si sbal kufr a na mezitím zajistím Mayu."

Neochotně jsem jí poslechla tím, že jsem oprášila svůj kufr do Bradavic a začala jsem si do něj skládat svoje oblečení a věci, co jsem si myslela, že bych mohla používat.

Najednou mi ale do okna přilétla sova. Poznala jsem, že tohle je Errol, sova Weasleyových.

Rychle jsem otevřela dopis, který nesla a když jsem zjistila, kdo je odesítatelem, donutilo mě to se usmát.

Moje nejdražší Belle,

mimo, že moc dobře vím, že máš dnes 3. července narozeniny, ke kterým Ti potřebuji osobně, jsem Ti chtěl napsat, že rodiče se asi zbláznili a někam balíme. Nechtějí mi říct, kam a proč, ale myslím, že nejsme sami.

Jak se držíš Ty? Jak se má Maya?

Doufám, že se co nejdříve uvidíme. Miluju Tě.

Fred

Usmála jsem se a z druhé strany dopisu jsem ihned začala psát odpověď.

Můj nejnejnejdražší Frede,

i u nás je stěhování národů. Sirius tady není, ale já i máma balíme merlin-ví-kam. Myslím, že to není náhoda a taky si myslím, že důvod je návrat Ty-víš-koho.

Myslím, že se brzy schledáme.
Miluju Tě, Frede.

Belle

Ps: Díky za přání k narozeninám ♡

Vykreslila jsem se s tím srdíčkem a poté jsem dopis podala Errol. Ta už věděla, kam má letět, tak jsem nic neříkala.

,,Kde vězíš, Belle?" ozvala se z kuchyně mamka a na sebe pohlédla do zrcadla.

,,Už jdu, mami!" křikla jsem na ni a zhodnotila jsem, jak vypadám. Co se oblečení týče, oblékla jsem si džínové kraťasy v světlemodré barvě a jednobarevné tílko. Nijak zvlášť jsem se nemalovala, jen jsem si na oči nanesla řasenku.

Když jsem se připravovala k odchodu, táhla jsem na sebou kufr a v předsíni jsem si obouvala moje tenisky.

,,Vezmeš si ji, prosím, na chvíli?" žadonila a já si jí s radostí převzala. Chvíli jsem se s ní pohupuvala a ona něco žvatlala.

,,Ty jsi vážně krásná, Mayinko," zašeptala jsem a když si moje máma obula střevíčky, chytla svůj kufr, kde měla zabalené věci pro sebe a Mayu a dotkla se mě.

V ten moment jsme se přemisťovali. Objevila jsem se na místě, kde jsem ještě před tím nikdy nebyla.

,,Vítej na Grimmaldově náměstí 12, jedno ze sídel rodiny Blacků," vydechla máma a mávla hůlkou. Najednou se budova začala deformovat a tím se utvořila ulička.

,,Mami, co tady děláme?" zopakovala jsem svou otázkou a ona se na mě usmála.

,,Tohle je nové sídlo Fénixůva řádu," oznámila mi, ale z toho názvu jsem taky nebyla dvakrát moudrá, což pochopila, takže pokračovala.