Some faulting girl II. ✔

34.-Stalker nebo přítel?

Pohled Sky

Přicházela jsem do Nebelvírské věže, kde je zabočila do svého pokoje. Když jsem ale otevřela dveře, na mé posteli seděl Fred a držel nějaký papír v ruce.

,,Frede?" přivřela jsem nechápavě oči a on zvedl pohled od toho listu. ,,Co tady děláš?"

Když jsem spatřila, co to drží v ruce, hrklo ve mně a pokusila jsem se mu to sebrat. Na tom pergamenu totiž bylo napsáno všechno, co vím o mých rodičích.

,,Co to děláš, Sky?" zeptal se a zakroutil hlavou. ,,Ty někoho stolkuješ?"

,,Já nikoho nestolkuju!" vykřikla jsem na něj hystericky a zase jsem máchla rukou po tom listu, ale on mi zase uhl.

,,Vážně?" pozvedl obočí a já zúžila oči.

,,Ano!" potvrdila jsem svou odpověď. ,,Já nikoho, narozdíl od tebe nestolkuju!"

,,Já tě taky nestolkuju, ale chtěl jsem tj říct, že večer budeme mít něco jako večírek a když jsem sem přišel, nikdo tady nebyl. Jenom tohle," bránil se a mě se mu to konečně podařilo sebrat.

Nevěděla jsem, co mu k tomu mám říct, protože jsem nedokázala posoudit, jestli jeho teorie jsou horší než realita. Protože na to tom papíře nebylo nikde napsáno něco jako: Mise hon na rodiče nebo tak něco.

,,Proč hledáš nějaký dva lidi?" zajímalo ho. Já se posadila na postel, když on stále stál a položila si hlavu do dlaní.

,,Jsem tvůj nejlepší kamarád," posadil se vedle mě. Já jsem nebyla schopna to říct nahlas, ale zároveň jsem už to v sobě nechtěla dusit.

,,Prosím," zajíkla jsem se, protože mi bylo do breku. Rozhodně jsem před ním brečet nechtěla, ale také jsem tomu úplně nemohla poručit.

,,Prosím, co?" nechápal a zvedl mi bradu, aby se mi mohl podívat do očí.

,,Nenuť mě," zašeptala jsem zoufale a vyčerpaně a on zkoumal moje zraky, jak se mi na nich tvoří slzy.

,,Co to je, že to nemůžeš říct?" chtěl vědět, ale já zavrtěla hlavou.

,,Nikdo to neví," zamumlala jsem. ,,Ani Lexi, Clar nebo Rose."

,,Hledáš dvě osoby," pověděl mi, co asi pochopil. ,,Ženu a muže.. to jako by si hledala... rodiče."

Zavřela jsem víčka, abych nemusela čelit jeho pohledu, který chtěl víc a víc informací.

,,Uhodls," vypadlo ze mně a on vytřeštil oči.

,,Hledáš rodiče?!" vyhrkl. ,,To znamená, že Katherine není tvoje práva sestra? Proto tě nesnáší?"

,,Bingo," utřela jsem si slzy a zvedla se z postele.

,,Ano, hledám svoje pravé rodiče, Frede," vydechla jsem a snažila se vstřebat tu bolest. ,,Hledám je už dva roky, ale dělám jen pomalé krůčky."

,,To ti to tvoji ro.. adoptivní rodiče neřeknou?" otázal se, já pokrčila rameny a zahleděla se z okna.

,,Ti tvrdí, že nic neví," odpověděla jsem mu, ale moje věta pokračovala. ,,Ale já tomu nevěřím."

***

Frella😂😂😂😍😍😍 Kdo je shipuje stejně tak jako já?😂😂 💖💖

Btw. Odjíždím na mou první dovolenou(, pokud jste na mém FB, tak to víte😂😂), takže do úterý nebo středy nebudou vycházet kapitoly, protože pochybuji, že ve dvou tisících metrů nad mořem bude Wi-Fi😭😭😂😂

Hezké prázdniny 💖💞💖

☕Sharie