Z největší chyby se stal ten největší dar.
Z největší lásky se stal popel.
Z studentky se stala ta nejlepší matka.
To všechno se změnilo. Ta nejlepší matka je zavřená v depresivním vězení jménem Azkaban.
Její dcera přebívá u adoptivní rodiny a nemá...
,,Dneska se vdáváš!" zaječela nadšeně Alexis při pohledu na moje svatební šaty.
,,Já se vdávám!" vykřikla jsem to nahlas. Znova jsem to slyšela a pořád jsem zónu nemohla uvěřit. Podle Molly Weasleyové jsem se s Fredem neměla vidět, takže jsem bez něj musela vydržet.
Do místnosti vstoupila moje mamka, která si za pochodu povídala s mojí budoucí tchyní.
,,Vypadáš... dokonale," vydechla ohromoně moje mamka a já se na ně usmála.
,,Díky," poděkovala jsem jim a pohlédla na sebe do zrcadla. Zahlédla jsem svůj odraz a byla jsem se sebou docela spokojená.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Fredovi prasknou kalhoty," zamumlala mi do ucha Clar a já se její poznámce musela zasmát.
,,Paní Weasleyová, viděla jste Freda?" zajímalo mě a ona se na mě opět přívětivě usmála od ucha k uchu.
,,Jak jsem tu už před sedmi lety řekla, Belle, mě mužeš říkat Molly," pověděla mi a nadechla se, což napovídalo tomu, že bude udělal pokračovat. ,,A Freda jsem dneska viděla... a ptal se na tu stejnou otázku."
,,Vy dva bez sebe vážně nedokážete být, co?" uchechtla se Al a já tázavě pohlédla na mámu.
,,Kde je Ella?" napadlo mě a ona se znovu rozesmála.
,,Se všemi třemi dědečkami," odpověděla pobaveně a já si snažila představit tátu, Siriuse a Arthura, jak jí hlídají.
,,Mám se bát?" pozvedla jsem obočí a ona váhavě zakroutila hlavou, čímž mi odpověděla záporně.
Já usedla k toaletnímu stolku, aby mi mohla Clarisse dělat vlasy. Hleděla jsem sama sobě do očí a když jsem se v zrcadle viděla, merlin-ví-proč jsem si vzpomněla na Charlotte a Iana. Je jedno kolik chyb udělali nebo jak mi zkomplikovali život, tohle si nezasloužili.
S Katherine jsem totiž už hodně dlouho nemluvila, jenom jsme si vyměnili pár pozdravů, ale ani jedna z nás nedokázala najít slova.
•••
Kráčela jsem po cestě peseté kvítím zavěšená rukou v ruce mého táty. Po stranách byly rozložené židle na kterých seděli mojí příbuzní, jen ve předu v první v řadě bylo prazdné místo určené pro mého tátu. U oltáře stál jednak odvádějící a potom i Fred, oháknutý v kvádru, držící v ruce kytku.
Zakoukaně mě pozoroval, protože mě ještě v těchto šatech neviděl. Usmíval se na mě a u oltáře mě můj táta opustil. Sedl si vedle Siriuse a Barbory a já se podívala na Freda.
,,Sešli jsme se tu dnes, abychom společně přihlíželi tomu, jak se dva mladí lidé, kteří se bezmezně milují stávají manželi," prolomil ticho ten oddávající a já letmo zahlédla mojí mamku, jak brečí.
,,Jestli má někdo nějakou námitku proti sňatku těchto dvů, ať to poví hned nebo ať navždy mlčí," vybídl ostatní, ale nikdo nevstal.
,,A proto se táži tebe, Skyabelle Jamesová," obrátil se na mě. ,,Bereš si zde přítomného Fredericka Weasleyho dobrovolně za svého právoplatného manžela?"
,,Ano," odpověděla jsem a dojmutě jsem pohlédla na Freda.
,,A teď se ptám tebe, Fredericku Weasley," přešel k Fredovi. ,,Bereš si zde přítomnou Skyabelle Jamesovou dobrovolně za svou právoplatnou manželku?"
,,Ano," přisvědčil a já ho tak moc chtěla políbit. Nechtěla jsem čekat, až ten kněz řekne tu větu: ,,Ženichu můžeš políbit svou nevěstu."
Když to konečně řekl, Fred mě chytl okolo pasu a políbil mě. Sice mi bylo trochu divné, že to dělá před tolika lidmi, ale za chvíli jsem si na to docela zvykla.
Všichni se roztleskali. Když náš dlouhý polibek skončil, já zahlédla mojí sestru Mayu a sestřenici Emily, jak nadšeně tleskají ručičkami.
•••
Už se přitemnívalo. Já jsem seděla na lavičce, zatím co ostatní se bavili v altánku v Weasleyových. Místo, kde bylo doupě bylo úžasné. Fred si ke mně přisedl mi líbat krk.
,,Co to děláš?" zašeptala jsem a on se poušklíbl.
,,Chceš zažít tu nejlepší noc pod sluncem?" zalaškoval toužebně a já se uchechtla.
,,Tady? Vždyť jsou tady děti.. a všichni ostatní," namítla jsem a on mě obratně chytl do náruče. Po porodu jsem zase byla o něco lehčí, což Fred asi oceňoval. Nesl mě do Doupěte a jeho cíl byl v nějaké ložnici, snad úplně nahoře.
,,Vždyť nás uslyší," rozmlouvala jsem mu to. Ne, že bych to nechtěla, ale přišlo mi to trochu hektické.
,,Od čeho jsou kouzla?" mrkl na mě a on otevřel dveře. ,,Pokoj pro hosty, teď výborně poslouží."
Fred se opravdu vyřádil. Celá postel byla zdobená růžemi a všude okolo svítily svíčky. Najednou mi bylo mnohem větší horko. Zabouchla jsem za námi dveře, zamkla jsem na dva západy. Přistiskla jsem na ně Freda a než stačil cokoliv říct, už jsem ho líbala. Věděla jsem, že ho moje dravost překvapila.
Po chvíli jsem to byla já, kdo otíral záda o dveře. Fred přitiskl svoje tělo na to moje a pořád spojoval naše ústa v jedna. Já mu rukama vjela do jeho zrzavých vlasů a on svoje ruce použil na svlékání mých šatů. Za chvíli jsem na sobě měla oblečené pouze kalhotky a podprsenku bez ramínek.
,,Tady jsme nějak nevyrovnaní," šeptla jsem mu mezi polibky a začala jsem mu rozepínat kloflíky na jeho košili. Za chvíli se jeho bílá košile válela na zemi a jeho kalhoty hned následovali.
Fred na sobě teď měl pouze černé boxerky a ponožky stejné barvy. Mě už zbyly jen krajkované kalhotky bílé barvy a té samé barvy mi zbyla i podprsenka.
Od dveří jsme se přesunuli až k posteli, respektive Fred mě do ní hodil. Okamžitě se na mě nahnul a znovu mě vášnivě líbal.
