Nemyslitelní

7. kapitola: Cena

Omlouvám se za tu pauzu, ale vůbec nebyla "psací nálada"... Tahle kapitola je dost krátká, ale během víkendu ještě MOŽNÁ přidám další. Věnuji ji všem kterým se to líbí, děkuji za všechny podpůrné komentáře a voty, neskutečně si toho vážím.

L.W.

Když jsem se probudila, ležela jsem na něčím klíně. Trochu jsem se lekla, jakmile jsem zjistila, že se nade mnou sklání ten chlapec z Discriptia.

"Takže žiješ, hm?" ušklíbl se a odsunul mě na zem. Protočila jsem oči v sloup.

"Co jsem prošvihla?"

"Nic moc, tvůj otec čeká až ho zavolají a Zeher - ten chlápek s kapesníkem - si nic nepamatuje."

"Áha. A kde to jsme?"

"Za nemocnicí. V postranní uličce."

Další otázky jsem spolkla a čekala, jestli něco řekne sám. Zjevně ale neměl v plánu se se mnou vybavovat. Seděl naproti mě a kreslil větvičkou po zemi.

Po chvíli už jsem to nevydržela a musela jsem promluvit: "Jak se jmenuješ?"

"Ehm, Finior."

"Proč si přiděláváš problémy?" vyhrkla jsem.

"Nepřidělávám!"

Krátká pauza.

"Proč si držíš takový odstup?"

Dramatická pauza.

"Nedržím!" protestoval.

"Jako doopravdy? Vždyť se tváříš, jakoby ses mě štítil, uhýbáš pohledem a odpovídáš jednoslovně!"

O něco dramatičtější pauza. Zakroutil hlavou a pak skoro zašeptal: "Nerad šahám na cizí zboží."

"Zboží?!" vytřeštila jsem na něj oči.

"Né, bagr."

"To by bylo vtipné, kdybych věděla, co je bagr."

Hlavu složil do dlaní a zakroutil s ní, když se zvedl, zatvářil se unaveně, jako rodič, který už několik hodin vysvětluje batoleti zlomky.

"Prostě si dávám bacha. A ty bys to taky měla zkusit." Dává si bacha?! Jenom dneska porušil všechna pravidla Discriptia!

"Proč jsi mě zachránil?"

"Proč ne?"

"Můžeš odpovídat normálně?" otázala jsem se už trochu naštvaně.

"Ne." zazubil se.

"No tak."

"Nevím, je to výzva?"

"Možná."

Rozhodil rukama v neurčitém gestu. "Je to těma očima..."

"Ó, jak laciné." rukou jsem si utřela imaginární slzu, naznačujíc předstírané dojetí. "Teď řekni, že jsou jako okno do duše nebo něco podobného."

"Nejde o žádné okno, ale o tu barvu."

Barvu?!

"Jsou takové, takové modré."