You are my everything.

Kapitola 24.

Bylo mnoho lepších dní...Nikdo o nás nevěděl dokud se vše nedostalo do školního časopisu.Do časopisu,který vlastní jedna z holek,která je Calebova obrovská fanynka.A to by nebylo ono kdyby mě opět nepošpinili tím jaká jsem...děvka.Nechybělo to jak už jsem ho několikrát podvedla a že mu ještě milionkrát zlomím srdce.A ještě tomu přidala Maya,která měla zrovna v časopisu rozhovor.Samozřejmě by to ještě nebyla ona kdyby nelhala,nelhala o tom jak jí Caleb podvedl a jak jsem ho k tomu dokopala.Ještě ten den kdy tohle bylo vydané přišla Maya za Calebem a prosila ho o smilování,o to aby se k ní vrátil a vše bylo jako dříve jenže on jí neodmítnil,tedy ano,ale v jiném slova smyslu.Řekl jí něco ve smyslu,že se jí omlouvá,ale že už ji nemiloval a ona za nic nemůže,nemůže za to,že se zamiloval.No a pak to začalo...Opět se z nich stali obrovští kamarádi,kteří spolu tráví snad každý volný čas co mají.Nechci si tady hrát na žárlivou mrchu,ale tohle už mi přijde opravdu přes čáru.Kamarádi mohou být,ale čím více času spolu tráví,tím více se bojím toho,že se z krásné Mayi stane ještě krásnější Amanda.A co se stane když se z krásné dívky stane ještě hezčí dívka?Ano,správně.Obyčejná hnusná holka bude odkopnuta jako kus hadru.

„Hej!Hej,zlato?Jsi v pohodě?"Jeho oči se zadívají přesně do těch mých.Je tohle všechno jen sen?
„Stacey?"Šťouchne mě do ramene,ale jen tak aby mě probudil ze snění.
„Jo...Jasně."Mírně se usměji a pomaličku se mu připletu do náruče aby mě silně stiskl a oba jsme byli spojeni.NAVŽDY.
„Strašně dlouho toužím po tomhle...Po tom jak mě budeš objímat a budeme jen my dva.A ne jako přátelé,protože to slovo už nenávidím.Jen mi přijde,že nám v tom stále někdo překáží.Partička tvých 'fanynek',stále zamilovaná Maya,nebo tvoji strašně slaví kamarádi...Navíc jsem i s půlkou chodila takže mě mají za lehkou holku co chce všechny kluky od vás z party,jenže.Jenže já taková nejsem,miluju jen tebe a chci abys to pochopil i ty,protože už nikdy nechci..."

Mojí dlouhou řeč ukončí vášnivým polibkem.„Jen buď potichu a všechno bude tak jak oba chceme."Zašeptá mi do ucha a dále se věnuje polibku.Poprvé zkusí také něco jiného než obyčejnou pusu a to pusu s jazykem.Ještě před pěti minutami bych řekla,že to je ta něj nejnechutnější věc co na mě většina mých ex provozovala,ale od Caleba to bylo něco úžasného.Něco co mi dělalo dobře.
Snažím se k němu připojit,ale stále mám pocit jako kdyby mi to nešlo,neskutečně nešlo.Jsem nula.„Nejde mi to,jsem nemožná,promiň."Odtrhnu se od něj celá naštvaná.„Já mám zkušenosti,nezoufej."Mrkne na mě jeho neskutečně přitahujícíma očima a to ve mně vyvolá ještě větší chuť na tohle všechno.I přes pocit,že mi líbání s jazykem nejde,začnu mu jezdit rukama pod tričko a chvilku přemýšlím zda mu ho mám nechat nebo mu ho svléknout,bylo by to moje poprvé.

Kurňa,Stacey,dělej vždyť je tak hot! Hrkne ve mně a tak ani chvíli neváhám.Silou z něj strhnu jeho triko a chvíli si jen vychutnávám pohled na jeho vypracované břicho,už chápu proč ho chce tolik holek ve škole dostat do postele.
Při pohledu na mě se musí usmát a věnuje mi malinkou pusu do vlasů.Já si stále tento pocit užívám a ani nezaregistruji to,že mi začne svlékat šaty.Po svlečení šatů mě pomaličku a velmi něžně schodí na postel a začne mě líbat po celém těle.Jeho polibky a doteky ve mně vyvolávají zvláštní pocit,který doprovází nával tepla.Hlazení po celém těle mě dovede až k menšímu zastenání.Tohle všechno je tak...dokonalé.
„Chceš to?"Zašeptá mi do ucha a já s úsměvem přikývnu.„Chci."Mrknu na něj a to ho dovede k dalšímu kroku.Začne mě líbat jak nejlépe umí a u toho mě pomaličku tlačí ke zdi.Přitlačí mě k ní nejvíce to jde a něžně mi začne rozepínat mou černou krajkovanou podprsenku.

Usměji se.Tohle je něco o čem jsem snila šíleně dlouho.Snad ještě déle než v dětství na panenku s obrovskýma očima.Má rozeplá podprsenka sice stále drží na mém poprsí,ale stačí aby se ode mě Caleb na chvíli odtrhnul a bude pryč.Úplně pryč.
„Mami?"Pohnu hlavou abych viděla na dveře.Vyvléknu se z objetí Caleba i když velmi nerada a potichu malinkými krůčky cupitám ke dveřím,které silou otevírám.„Mami!"Zařvu naštvaně.„Opravdu to bylo nutný?"Podívám se na ní s velmi naštvaným výrazem.„Bála jsem se aby..."Červená se jako rajče.„Aby co?Aby mi Caleb něco neudělal?"Ironicky se zasměju.„Jo."Polkne hlasitě a já jen mrzutě zakroutím hlavou.„Mami...Mám takový pocit,že už mi není 10 aby ses o mě musela takhle zajímat a navíc Caleba znáš.A jestli dovolíš,rádi bychom se oblékli."Usměji se jenže ona je stále srovnaná s tím,že mi stále něco musí říct a tak už ani na chvíli neváhám a přesně před nosem jí zabouchnu dveře.

„Promiň,já...Omlouvám se za ní,je prostě taková."Usměji se a pomaličku kráčím k mému princi.Usměji se ještě jednou při pohledu na jeho vypracované břicho.Je to jako koukat na čokoládu,kterou moc chcete ochutnat,ale nemůžete,protože držíte dietu(tou dietou je v mém případě má matka).„Neomlouvej se,protože já tě miluju a nezabrání mi v tom ani tvá vlezlá matka."Zasměje se a políbí mě do vlasů a já ještě naposledy nasaji jeho úžasnou vůni.„Miluji tě,Stacey Gray."Chytí mě za ruku a zadívá se mi do mých očí.„A já miluju tebe,Calebe Grace."Přitáhnu si ho k sobě a začnu ho líbat jak nejlépe umím.

I přes tyhle věci co nám brání v našem vztahu si připadám jak královna v jeho srdci.Po těch letech kdy jsem u něj v srdci ležela někde v sekci kamarádi jsem konečně ta co jeho srdci velí.I kdyby to mělo být jen na měsíc,na dva můžu říct,že jsem s ním byla a to o čem jsem snila jsem si splnila.Možná to zní jako lehce dosažitelný cíl,ale pro mě to byly roky práce než jsem našla kartu V.I.P a přiložila jí k jeho srdci.Nejsem jako většina holek v naší škole,které se k němu chtějí dostat přes sex a různé takovéhle blbosti,i když to tak možná nevypadá,jsem holka co kluky nejraději získává svými vlastnostmi(i když jich moc není).Existuje vlastně v dnešní době ještě nějaká holka,která tohle dělá?Existuje v dnešní době vlastně normální vztah ve kterém záleží na lásce?V poslední době nad tím silně uvažuji.Tedy už ne,protože pro mě je důležitý jen můj vztah s Calebem.Miluju ho jako svou rodinu,nejvíc na světě.

„Stacey?Tak jsem slyšel,že tvé vztahy s panem 'úžasným' už nejsou jen přátelské."Prohlásí během večeře můj úžasný bratříček Josh,kterému bych teď nejraději vlepila pár facek aby se nepletl do mého života a už vůbec aby ho tahal k večeři.„To jsi asi neslyšel dobře,bratříčku."Snažím se to alespoň maličko ukrýt před taťkou.Ne,že bych se ho bála,nebo se bála mu o Calebovi říct,ale pak by nastala miliarda otázek na to co jsme spolu už dělali nebo nedělali a jak je všechno tohle nebezpečné.„To si nemyslím."Spolkne obrovský kus masa a mezitím se podívá na mamku.„To snad ne!"Bleskově vyskočím ze židle celá naštvaná.„Mami!Proč mu to říkáš?!"Zařvu na mamku i přes to jak ji miluju.Tohle už je příliš.
„Ale zlato...Maminka vás prostě jen viděla jak se...Ehm.No to.A tak nám to prostě všem řekla,protože z toho byla v šoku."Převezme slovo táta s vidličkou v ruce.„Mami!!" „Tak alespoň něco řekni!"Zařvu na ní,jenže ona jen mlčky sedí a má slzy na krajíčku.Táta mě chytne za ruku a chce mě stáhnout ke stolu jenže já se braním.„Skončila jsi u mě jako matka,tohle je příliš."Hodím na stůl ubrousek,který jsem celou dobu žmoulala v ruce a utíkám do svého pokoje.

Momentálně se cítím jako nejvíc zranění člověk na světě.Proč tohle vše udělala?Věřila jsem jí,je jako má sestra,kterou jsem vždy chtěla.
Svou hlavu zabořím do tuny polštářů na posteli a v tom si vzpomenu na Caleba.Na to jak strašně mi umí zvednout náladu i v tom nejhorší,na to jaký je vždy pozitivní i v takových situacích jako je táhle.Teď by mě určitě vzal za ruku a řekl mi ať jdu za mamkou a obejmu jí.Ano!Obejmu jí.

Obrovskou rychlostí seběhnu dolů a se slzami v očích běžím na pohovku.„Mamko?"Otočí se a mě nenapadne nic jiného než jí jen silně obejmout.Můj stisk je snad nejvíc silný co kdy byl.„Promiň za vše,Stacey.Promiň."Zavzlyká.„Psst."Pohladím jí a konečně si oddychnu.Opět mi pomohl Caleb.

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
Ahoj...
Upřímně vůbec nevím kde mám začít.Šíleně bych se vám chtěla omluvit za mou neaktivitu,která je u mě už asi normální.Bohužel já jsem taková,že mě psaní musí chytnout abych se do toho opravdu dala a bohužel  není tak často jak bych chtěla.Každopádně jsou prázdniny a chci si je užívat.
Ještě je tu jedna věc,kterou bych vám chtěla říct.Jak možná víte v minulém díle jsem psala o tom,že bude nový příběh(kterému už dávno vyšla 1.kapitola)a byla bych ŠÍLENĚ ráda kdybyste si udělali alepsoň chvilinku a přečetli si ho a alespoň do komentáře napsali zda se vám příběh líbí a mám pokračovat...
Jak u tohoto dílu tak u mého nového příběhu budu moc ráda za votes a nějaké ti komentáře:))
Za vše budu neskutečně ráda,protože jen to mě nutí psát!!
Užívejte prázdniny-Candy