Hříšní

Kapitola 25- Výročí jinak

Tak fajn. Tato kapitola je věnována PikachuMaan. Na počest prvního setkání boss. U jednoho one shootu též věnovaného tobě jsem se dozvěděla ( ehm jde to vidět i u tvé tvorby B-)) že ty máš ráda tyto slaďárny. Tak to tu máš :-D :-D

***************************************************************

Bylo normální odpoledne. V klidu jsem utíral nádobí po našem pozdním obědě, když v tu chvíli Baste vystřelil jako raketa. Vyběhl nahoru. Za chvíli zase seběhl. V třesoucích rukou držel mobil a VYKULENĚ na něj zíral. " Ehm.. Co se děje?" zeptal jsem se. Prudce ke mně otočil displej. Měl tam otevřený kalendář. A to, co jsem viděl, mě šokovalo. Na dnešek připadá naše pěti měsíční výročí!!! OMG! "Tak vše nejlepší zlato!" vyhrkl jsem a padl mu kolem krku. Položil mi ruce na zadek a jemně mi ho zmáčkl. Vzrušovalo mě to více než kdy jindy. Ne.. Ne, ne, ne, ne, né.... Dany zpět na zem! Ještě před týdnem jsi měl akutní bolest zadku a už zase divočíš? Klídek kámo!

Chvíli jsme se líbali. Já se pak navrátil k nádobí a Baste si sedl na svou pohovku a zapálil si cigaretu. Owww.. Byl tak cute... Já ho prostě miluju.. "Víš co je divný?"  ozval se najednou. "Co?". "Že za těch pět měsíců jsme nebyly ani na jednom rande" řekl mi. To mi zase nasadil brouka do hlavy. Pak najednou vyskočil. "Zlato, dneska na počest výročí půjdem na rande! Vše zařídím já, ty se o nic nestarej" zvolal a okamžitě odešel nahoru k notebooku. Byl jsem hrozně natěšený. Moje první rande.... Poprvé je všechno krásné. Radostně jsem hopkal po kuchyni. Nedokázal jsem se uklidnit. To se zkrátka nedalo.

****************************************×******************

V šest večer mi Baste řekl, ať se slušně obléknu a že půjdeme. Sám si vzal bílou košili a černou vestičku. Vzal jsem si také košili, ale obtaživou. Byla krémová. Přes to jsem si přehodil černé sako a šlo se. Baste mě okamžitě vzal za ruku. Skutečnost že nás může kdokoliv poznat už nám moc nevadila. Vůbec jsem netušil co chystá. Nakonec mě zatáhl do jedné restaurace. Muž za přepážkou nás okamžitě uvedl k jednomu stolu. Přinesl nám menu a láhev šampaňského, které musel Baste objednat předem. Jen jsem však přehlédl ceny jídel, hlad mě přešel. Nejlevnější jídlo tu bylo za 150 dolarů!! Co je tohle za snobskej podnik? Baste si nejspíš všiml mého zděšeného výrazu protože se zasmál. "Nekoukej na ceny, ale na, to co si dáš" smál se. Kývl jsem. U mě nakonec zvítězily brambory s parmazánem a uzenou rybou. Baste si objednal sushi talíř. Pak si nalil šampaňské, ale když naklonil hrdlo lahve k mé skleničce, zastavil jsem ho. "Ne. Já nepiju!". Jen se uculil a i přes to mi trochu nalil. Ok, pro něj to udělám. Cucnul jsem si. Hmmm... Nebylo to vůbec špatné, ale na litry bych to také nepil. Za chvíli nám přinesli jídlo. Bastemu k tomu daly i jídelní hůlky. Měl tam mnoho druhů sushi a uprostřed talíře dvě misky, jedna se sojovkou, druhá s wasabi. Já měl zase na talíři velký kus uzené ryby, mňam! Daly jsme se pomalu do jídla. Baste měl hůlky v pravé ruce a levou měl položenou pod stolem na mém koleni. Najednou vzal do hůlek jeden kousek sushi a bohatě ho smočil v sojovce. Pak mi to natáhl přes stůl. Uculil jsem se a vzal jsem si ho od něj. Chutnalo to až překvapivě dobře. Tak to vypadá, že někde seženu recept a udělám to i doma. Na oplátku jsem mu nabídl na vidličce kousek ryby a kousek brambory se sýrem. Ochutnal to. Dle výrazu v obličeji mu to nejspíš zachutnalo. Pak  se ale uculil. Šmejdil si jazykem v puse a najednou si z ní vyndal kost! A ne zrovna malou. Vylekal jsem se neskutečně. Bože co kdyby mu zaskočila? To by byla moje smrt! Baste v klidu odložil kost na okraj svého talíře a pokračoval v jídle. Mě naprosto přešla chuť. Brambory jsem dojedl ale ryby jsem se už ani nedotkl. To tak, kosti podporovat v jejich nekalém počínání. Tůůůdle! "Proč mají ryby sakra kosti?!" zeptal jsem se. Baste se uculil. Nejspíš myslel, že žertuji, ale já mluvil zcela vážně. "Na to samé se můžou ony zeptat tebe" zasmál se. Už jsem čekal jen na něj. Když dojedl, zaplatil a už mě táhl zase jinam. Když zastavil, naskytl se mi pohled na pláž! Pláž! Byla už tma a měsíční světlo se odráželo na hladině moře. Nikdy jsem tam nebyl. Neměl jsem čas ani peníze, ale teď jsem měl oboje. A hlavně Basteho. Ten mě rovnou vedl do písku. Okamžitě se mi do něj zabořili boty a Bastemu také.Proto jsem si je sundal a vyhrnul si kalhoty až po kolena. Pak jsem se Basteho pustil a rozběhl jsem se po pláži. V jednu chvíli mi voda sahala po kotníky, v druhou jsem běžel jen po písku. Byl to neskutečný pocit. Baste stál na kraji, ruce založené na prsou a usmíval se. V očích mu byla znát únava. Dnes jistě zase nespal a tohle ponocování mu také nedělalo moc dobře. Neusnul ani přes den, protože plánoval to rande. Bylo mi ho líto. Zastavil jsem se. "Baste pojď. Půjdem domů". Zavrtěl zamítavě hlavou. "Ne. Ještě musíme něco stihnout" křikl na mě a zamával, abych už šel za ním. Jen jsem byl u něho, čapl mě za ruku a táhl mě zase jinam. Jen tak tak jsem si stihl nazout boty a vrátit nohavice kalhot do předešlé polohy. Šly jsme dlouho. Už mě začínaly bolet nohy, když v tom jsme stály před divadlem. Bylo celé osvětleno zlatým světlem a před ním byla obrovská fontána. Začala právě stříkat a v pozadí jsem spatřil orchestr. S fontánou spustil i on....

Bylo to neuvěřitelně romantické. Baste mě objal zezadu kolem hrudníku a já mu hladil ruce. V očích mi stály slzy. To bylo to nejkrásnější co pro mě kdy kdo udělal. Večeře v luxusní restauraci, procházka po pláži, soukromý koncert i s fontánou. Jak vystřižené z romantického filmu. Když vše skončilo, zatleskaly jsme a vydaly jsme se k domovu. Věděl jsem, co udělám. Odvděčím se Bastemu a dám mu opět volnou ruku. Zadek nezadek. Došli jsme domů a já se běžel do ložnice převléknout. Svlékl jsem se a jelikož mi bylo horko, rozhodl jsem se spát nahý. Alespoň se Baste nemusí zdržovat mým svlékáním. Lehl jsem si na postel a překryl si zadek a nohy dekou. Ležel jsem na bříšku a čekal na něj. Za chvíli přišel už v pyžamku. V jeho případě spíše v černých kalhotách od pyžama. Uculil se a opatrně si nade mne klekl. Pohladil mi obnažená záda a jemně mi je políbil. Měl ledové ruce, jako vždy. Potom mi odkryl deku a ulehl na mě. Pak se jí přikryl a uložil si hlavu na mé rameno. Volnou rukou mě hladil po zadku, na kterém ležel rozkrokem. Chvíli jsme byly ticho. "Baste.... Mám dojít pro lubrikant?" zeptal jsem se ho. Žádná odpověď. Lehce jsem natočil hlavu na stranu. Usnul. Celý den se snažil, abych si to užil a mezitím sám byl k smrti unavený. Přetvařoval se jak jen mohl, abych nic nepoznal. A teď, když skoro dostál své milé činnosti, to již nevydržel. Spinkal tak krásně a cute.... Miluji ho. Ano, miluji ho a nic ani nikdo mi v tom nezabrání...

***************************************************
Prázdniny nám začaly a Adelai jela na vesnici, kde celé dny tráví na póóli a píše pro vás. Bohužel to sluníčko jí nedělá dobře na hlavu, takže systém se vypne za 3..........2..........1........