Neznámý není neznámý 🍪Vkook🍪

21

Bylo pondělí a mi šli do školy.
Všichni nás sledovali a já netušil o co jde ,ale moc jsem to neřešil.

*****
Byl  tělocvik a hráli jsme vybíjenou. Všichni trefovali Jimina a Taeho.
Jiminatrefily do hrudi ,až mu trochu vyrazily dech.
Tělocvikář ho posadil na lavičku a jelikož byl i Tae celý omlácený ,navrhl že sním bude na lavičce a pak sním půjde na ošetřovnu.

Všichni se smáli Jiminově a Taeho bolesti a házeli posměšky na to ,že hned stahujou ocas.
Byl jsem mírně na nervy ale pořád jsem to dával do doby než někdo na jejich osobu prohlásil: „ Jsou ještě teplejší než se tváří" Smích .
Míč co jsem držel v ruce jsem silně jebl o zem.
„Co ,že si to řekl?" Řekl jsem dost vražedně a naštvaně.
„Že jste jen obyčejní buzeranti co jen brečí a hned stahujou ocas. " Zabiju toho hajzla.
„Ještě jednou řekneš takové sračky a brečet budeš ty ty hovado "
„Ale kušuj prosímtě co zmůžou bukvice?"
„ To brzo zjistíš " Ušklíbl jsem a on se uchechtl.
Kluci na mě řvali něco ,ať to nechám být ,ale já měl před očima jen jeden cíl a to jeho bolest.

Hra pokračovala , a jelikož jsem byl poslední v hřišti a protihráči byly všichni, bylo to o hubu ,ale oni neví ,že mi sporty jdou ,protože jsem tělocvik vždy flákal.

První míč - vybyl jsem jednoho.
Druhý míč druhého ,až postupně vypadávali a ten sráč začínal mít strach.
Vždy jsem se vyhl nebo míč chytil . Nechal jsem si ho na konec .
Hodil do mě co největší pecku z blízdy , to protože  jsem šel k půlové lajně.( čára v půlce hřiště) Byla to pecka a zadunění se ozvalo přes celou tělocvičnu.

Zvedl jsem hlavu a z úsměvem říkajícím' zabíju tě' hodil co největší silou míč. Strach v očích se mu odrážel a já si to náramně užíval.

První ránu jsem schválně hodil vedle a strefil se do zdi za ním ,aby věděl co ho čeká.
„Upsss" ozval jsem ironicky ,když kus omítky odpadl.
Tělocvikář byl v šoku z toho ,že se umím hýbat tak nic neříkal.
Měl jsem u noh ještě dva míče .
Druhý bum z druhé strany vedle něj. Další kus omítky na zemi a můj úšklebek směřoval na něj.
  Byl vyděšený ,ale snažil se to zakecat. „Ani se nestrefíš cssss"Řekl výsměšně. „Chtěl jsem tě ušetřit ,ale jak si přeješ."
Úsměv mu spadl ,když ho poslední míč co jsem měl strefil přímo do nosu a on se skácel k zemi s krvacejícím nosem.
„Jeon!!!!" Zařval tělocvikář. „Pardon, měl jsem silnější?" Zeptal jsem se a on mě probodl pohledem. „Okamžitě si dej deset koleček venku a vrať se.Opovaž se podvádět. „ Jasně šéfe a ty nebreč zas tak silnou jsem nedal" Ok teď kecám ale to vědět nemusí.

Vyšel jsem ven a při odchodu mrkl na lidi na lavičce 'nebudou si zahrávat s mími lidmi.Omg myslím jak nějaký mafián'.
Všichni ,až na Jimina a Taeho se na mě dívaly ze strachem v očích. Ti dva spíš byly úplně mimo. 'No co jsem agresivní'.
Do chvilky jsem se vrátil a to se tělocvikáři asi nelíbilo.
„Jeone ty si podváděl! Si tu moc brzo a nejsi ani zadýchaný" „Nepodvaděl" odfrkl jsem.
„Faaaajn tak všichni ven podíváme se na Pana Jeona jestli je opravdu tak rychlí." Pohodil jsem rameny a šel.
 
Venku si všichni posedali do trávy a já šel na běhací dráhu . „Poběžíte 3 kola budu ti to stopovat.

„Připravit .....Pozooor ....Start" Vyběhl jsem a běžel co nejrychleji umím.
Doběhl jsem třetí kolo a učitel se mi začal omlouvat , a prosit ať se přidám do běžeckého týmu na co jsem záporně odpovídal.
„Hej Kooku je něco co neumíš?" Zeptal se jeden ze spolužáků.
„Však jediné co umí jsou sporty jinak je blbý jak tágo a neschopný všeho ostatního.Nevíš ,že byl kdysi šikanovaný.Byl loser tak zesílil a hraje si na pána světa." Rozbitý nos se ozval ,ale měl pravdu já se sebral a odešel. Pravdě odporovat nemůžu.

Po škole jsme se všichni svalily na postel a vstřebávaly dnešní náročný den. To že jsme řekli ,že jsme na kluky ostatní moc dobře nevzali.