Mistake [m.yg + p.jm]

∗13∗

,,Vaše jídla, pánové," řekl číšník, když se dostavil k našemu stolu s hotovými jídly. Yoongi se zvednul a jídla pomohl číšníkovi položit na správná místa.

,,Děkujeme," řekl slušně Yoongi a posadil se.

U jídla jsme si povídali a já se konečně alespoň trochu rozpovídal a přestával jsem se stydět. Choval jsem se přirozeně, za což jsem na sebe pyšný. Když Yoongi dojedl, já jsem neměl snězenou ani půlku jídla. Bylo to strašně sytý a já jedl pomalým tempem, tak se ani není čemu divit.

,,Nechceš s tím pomoct?" Yoongi na mě začal civět jeho sexy pohledem a já si začal domýšlet různé perverzní věci. Ale fuj, Jimine! Zamrkal jsem a na Yoongiho jsem přikývl. S židlí se ke mně přisunul ještě blíž a naše stehna se během chvilky začala znova dotýkat. Přitáhl si mou misku s nudlemi k sobě a pustil se do jídla. Když už toho zbylo méně, nechal mi to a začal dělat něco na svém mobilu. Hádám, že byl na instagramu. Teda alespoň to tak vypadalo, moc jsem si ho totiž nevšímal. Věnoval jsem se svým nudlím, protože není přeci slušné někomu nahlížet do mobilu. Jenže následná situace to změnila.

,,A sakra!" vykřikl Yoongi a rukou si podepřel čelo o stůl.

,,C-co se děje?" zazmatkoval jsem a bál jsem se, že je Yoongi naštvaný a bude chtít na mě kvůli něčemu křičet. Většinou se kvůli křiku rozbrečím, ať na mě křičí kdokoliv. Jsem až moc citlivý.

,,Ty holky, co si tady byli pro podpis nás asi vyfotili a dali to na internet," vysvětlil mi Yoongi, ale zněl již klidnějším hlasem, ,,podívej," ukázal mi fotku, kterou jeho fanynky dali na Instagram:

Oddechl jsem si. Myslel jsem si, že to bude něco horšího. Neměl jsem slov a Yoongi si toho očividně všiml, tak pokračoval.

,,Teď se o tom bude pořád mluvit a lidé po mně budou chtít vysvětlení toho objetí. Vůbec nevím, co teď. Ještě nikdy se mi podobná věc nestala."

,,Tak to lidem vysvětli," řekl jsem mu.

,,Co jim mám podle tebe říct?"

,,Jednoduše jim řekni, že jsme blízcí kamarádi a nikdo by to v potom nemusel řešit."

,,Blízký kamarád? Tomu neuvěří nikdo a budou mě mít všichni akorát tak za lháře," řekl mi Yoongi, ale já to nechápal. Proč by ho lidé měli mít za lháře, když by řekl tohle?

,,Proč by tě-"

,,Protože se mi líbí kluci, Jiminie," přerušil mě Yoongi, ,,promiň mi, že jsem ti o tom neřekl dřív."

Já jsem v tu chvíli byl totálně v šoku. Tohle nemůže být pravda. Ztuhl jsem a beze slova jsem na něho s pootevřenými ústy civěl. Už chápu, proč mě celou dobu z ničeho nic objímá. Tohle by jen tak obyčejný kluk asi nedělal. Neříkám, že se mi to nelíbí, naopak si myslím, že mám Yoongiho hodně rád.

,,P-promiň, to jsem nevěděl," řekl jsem velmi tiše a snažil jsem se nepůsobit stydlivě. To se mi bohužel moc nedařilo, jelikož jsem ho z ničeho nic obejmul. Yoongiho to očividně zaskočilo, ale nebránil se tomu a myslím, že byl dost rád.

,,Netrap se tím, myslím, že už mám vysvětlení," řekl mi Yoongi a lehce se na mě pousmál. Má tak roztomilý úsměv, je to vůbec možné? Zarazilo mě to, proto jsem chvíli mlčel, ale když jsem chtěl něco říct, k našemu stolu přišel číšník a Yoongi následně zaplatil. Podal mi ruku, abych se zvedl ze židle a já pochopil, že už je asi na čase odejít. Beze slova jsme vyšli ven z restaurace a Yoongi si už kráčel dál po ulici, proto jsem šel za ním.

,,Kam teď jdeme?" snažil jsem se působit mile, aby mi to teď prozradil.

,,Napadlo mě, že by jsme mohli jít do kina," pozasmál se nervózně Yoongi.

,,Tak fajn," pousmál jsem se a šli jsme dál cestou ke kinu. Vůbec jsem nevěděl, kde je tady v Daegu kino, takže mě Yoongi vedl. Jenže párkrát, když mě něco někde zaujalo, jsem se za tím hned otočil a postával jsem tam u toho pár sekund na místě. Tím pádem jsem na chvíli ztratil Yoongiho z dohledu a musel jsem ho potom dobíhat. Šel jsem kousek za ním, ale Yoongi měl strach, jestli jsem se náhodou neztratil a jestli jdu pořád za ním, proto ho něco napadlo. Šílený nápad, po kterém jsem sice hodně toužil, ale na druhou stranu jsem se styděl, takže mi to nepřišlo jako dobrý nápad, jak bych se měl zbavit studu a nervozity.

,,Pojď sem," zastavil se Yoongi a já si tedy stoupl vedle něho. Usmál se na mě a chytnul mě za ruku. Asi věděl, že mě to zaskočí, proto mě trochu začal táhnout dál a já jsem po chvíli začal spolupracovat. Připadal jsem si strašně blbě. Kdybych šel jako náhodný kolemjdoucí kolem nás dvou, myslel bych si, že je Yoongi můj přítel. Byl bych na to sám hrdý, ale zároveň jsem se cítil trapně. Nikdy jsem nikde nedával najevo, že jsem gay a stydím se za to, už jen kvůli Jungkookovi, jak to pořád dokola rozebírá. Yoongimu to zřejmě nevadí, že to lidé ví a právě on mi dodává alespoň méně studu to někde zmínit.